"Linkoo! Říkáš mi takhle už eh..3 roky? Co je s tebou špatně?" vydechl frustrovaně , nad čímž jsem se musela zasmát.
"Nic se mnou není špatně..prostě se jednoho krásnýho dne potkali tři mentálně postižení fans." vybouchla jsem po delší době v záchvatu smíchu.
"Uuuh..dobře. Dělej si co chceš." jako bych slyšela jak protočil oči. "Každopádně..cos potřebovala? A dělej! Taky mám právo na poledňák." řekl otráveně, ale s lehkým náznakem smíchu.
"No..eh..doslechla jsem se, že Mayda je jaksi nemocná, takže mě napadlo, že bych..no..vzala jednoho..em..kámoše, jestli to neva, aby nebyl tým v oslabení. I když- vedoucí stejně při hrách pro tým dělají jaksi hovno, ale tak.. s dětma to umí a myslím, že ony budou taky nadšený." řekla jsem nervozně a doufala, že to Vojta veme. Rozhostilo se ticho.
"Dobře, vem ho. Ale po cestě ho obeznam s programem ať tu není jak velbloud na pláži." zasmál se a pak jsme se tak nějak rozloučili, aby si mohl náš velevážený mistr Vojtěch odpočnout. A já hned najela do zpráv.
Radkoň :3
Mám překvápko :D
Je u tebe ještě Dominik?
Už naštěstí není :)
Dobře :D tak si zábal kufr ;)
Pošlu ti seznam
[📄 seznam - oblečení.docx]
Um.. Dobře..?
Neboj. Nechystám se tě zabít :D
Možná ;)
A jestli je to možný, prosím zajeď semka tak do 10ti
A stále neřeknu, kam jedem :3
Vim, že je to pozdě, ale není to překvapení jen pro tebe :D
A pak jsem se začala vesele balit s Derivakat naplňujíc dům svou dokonalou hudbou. Mega se na ten tábor těším, jen mi budou chybět večerní výpravy na benzínu pro Vervu a popíjení u ohně. Chjo.. No nic.. Už je půl desáté, já sedím na gauči a koukám na One Direction carpool karaoke. (je to fakt sranda, Skull vřele doporučuje :] )
Když je zrovna James učil novou sestavu, rozezněl se domem zvonek, já vypla televizi a šla otevřít, načež jsem Radkovi skočila kolem krku a za chvíli už jsme vyjížděli z Prahy.
Wilbur
Už jsme kus u Jihlavy
Budem spát v autě tam jak mají čtyřky rozcvičku
Máme ráno udělat něco speciálního?
Jo prosím hele zkuste před osmou tak na čtvrt hodiny kousek odjet aby vás neviděli
Dej tomu borcovi ty uši cos sháněla s ocasem
Kolem snídaně se schovte k trampolínám a pak jděte na nástup
Kapim😂
Ok tak dobrou, my už dem pomalu od ohně
Brouu :3
"Hele Radkuu?" prohodila jsem a on něco unaveně zamručel. "Za asi dvě minuty jsme v Třebíči. Tam se vyměníme, nerada bych se vybourala." zasmála jsem se a navigovala jsem ho k benzínce. Tam si položil sedadlo, připoutal se a pomalu usinal. Aww je roztom- teda co?
"Jestli škrábneš, tak se neznám.." zašeptal a začal chrápat. Ale notaak! Za chvíli byla lehce vidět odbočka dolů a ja zajela kousek dál k přístřešku, kde jsem zaparkovala do pole, stáhla sedadlo a usla.
(média = budík.. Je to debilní zvuk, ale účinnej😂😂😭)
Vypla jsem budík a začala určitě velmi nenásilně budit toho medvěda.
"Cože? Vždyť je půl deváté teprve." skučel a chystal se spát dál. "Proč jsme vlastně tady?"
"Neptej se a vem si tohle." zasmála jsem se a podala mu čelenku s ouškama a ocas. Zatvářil se dosti zmateně. "Chceš obojek?" Na to zčervenal a já si opakovala text.
"Leo? Ty. Seš. Magor." zašeptal, ale oblíkl si co měl. Cinknul mi mobil.
Wilbur
Za 5 minut je nástup, tak můžete jít
Strčila jsem mobil do kapsy a vydala se dolů po té debilní polorozpadlé rádoby cestě. A v ti chvíli jsem začala litovat, že jsem ho brala.
"Notaak! Mluv se mnou." Ignor. "Heej." Ignor. "Leooo!" Ignor. "Já to na sobě mít nebudu! Budou na mě koukat děcka. Vysmějou se mi." Chvíle ticha. "Vypadám jak děvka-"
"Drž mlč už! Prosím." procedila jsem skrz zuby a naštvaně se na něho otočila. Mlčel. "Poslouchej.. Nebudeš v tom celej den, jenom občas, takže sklapni ty svý pěkný rtíky a poď." Zčervenal. Zasmála jsem se a otočila se zpět směr tábor.
Ehm.. Ahoj? Po půl roce se ozývám😂i když mi tohle teď zpětně připadá jak obrovskej trash, nějakým způsobem mi to chybí a tak jsem se rozhodl že se pokusím zase něco napsat.. Dobře.. Není to upe těch 800.co jsem plánoval, ale i tak jsem se nakonec odhodlal to publikovat. Za ten půl rok co jsem se tady neozýval se toho stalo dost. Měl jsem happy období, měl jsem krušné období. Nechal jsem si tenhle příběh projít hlavou a nyní jsem doufám zpět😂😂takže.. Doufám že se tahle divná kapitola líbila a snad se moje aktivita vrátí do normálu.
Also se z nějakýho důvodu chystám sem přepsat svoji seminární práci, takže kdyby někoho čistě náhodou zajímala rakovina, můžete se těšit někdy po jarakach snad😂
Mějte se hezky a ahoj!
~Leoš❤️
ČTEŠ
These smaragd eyes w/Gejmr w/Moon (NAVŽDY UZAVŘENO)
FanfictionPřátelství.. Tajemství.. Láska..? 2 lidi co se znají jen přes internet, přesto k sobě chovají jisté city.. . . . A pak je tady další osoba co si bude muset pořídit další mozek a pravděpodobně se bude moct stát dokonalým psychologem😂😂🙈 . . ...
