Učitelčina holčička

26

*Miranda POV*

Vím, že jsem slíbila Lexi, že tomu dáme čas. Ale už jsem začínala být netrpělivá. Chtěla jsem svou malou holčičku, proto jsem včera napsala Rose a ta mě navedla na toto setkání. Sama se stará o Emily, která by podle Rose měla být ve stejném věkovém littlespace jako Lexi. Samozřejmě, že jsem měla strach z její reakce, ale musela jsem zakročit. „Musím tam?" Zeptala se najednou Lexi, když jsem vystupovala z auta. „Ano Lexi... myslím, že ti prospěje, když se seznámíš s někým novým." Odpověděla jsem jí mile, zatímco jsem došla k její straně dveří a pomalu je otevírala. „Ale..." „Žádný ale Lexi, jsi moje statečná holka a vím, že to zvládneš. Tak šup šup." Řekla jsem přísným tónem. Tónem, kterým jsem věděla, že dostanu Lexi přesně tam, kam chci. Sledovala jsem, jak se zhluboka nadechuje a odepíná pás. Nabídla jsem jí ruku, kterou po chvíli rozmýšlení přijala. „A co když si nebudeme rozumět... nebo co když bude zlá... nebo..." „Lexi! Klid. Kdyby se něco stalo, budu sedět s Rose na lavičce a kdykoliv za námi můžeš přijít. Jasný?" Nezbývalo jí nic jiného než přikývnout.

„Ahoj!" Řekla Rose, jakmile jsme došly k lavičkám, které byly pod velikým stromem. „Ahoj, jsem ráda, že tě poznávám osobně." Odpověděla jsem přátelsky a obejmula ji. „Tohle je Lexi." Otočila jsem se a viděla jí, jak se schovává za mnou. „Lexi, jak se říká?" Nadzvedla jsem obočí a koukla na ni. „Do-dobrý den." Odpověděla stydlivě a stále zůstávala schovaná za mnou. „Moc mě těší." Odpověděla Rose zdvořile. „Tohle je Emily." Dodala. Její maličká se stejně jako Lexi schovávala za ní. Obě jsme se na sebe podívaly a zasmály se. Emily mohla být tak o 2 až 3 roky starší než Lexi, ale byla malinká, takže bych klidně tipla, že by mohla být ještě mladší než Lexi. Na sobě měla roztomilé puntíkované šaty a krásně zapletený francouzský cop. Byla rozkošná. „Emily, co kdybys to tady Lexi ukázala?" Zeptala se Rose. No spíše jí to nařídila, než se zeptala. Ale princip byl stejný. Ta ale jen zavrtěla hlavou. „Emily! Víš, co jsem ti dneska řekla." Rose se na ni podívala a Emily už už stála před ní a nabízela Lexi ruku. Ta ale byla stále za mnou a držela se mě jako klíště. Otočila jsem se na ní a podívala se jí do očí. „Lexi, běž s Emily, ona ti tady ukáže tu nejlepší houpačku a já budu sedět tady. Budeš na mě vidět a kdykoliv budeš moc přijít. Rozumíme si?" Lexi jen přikývla, ale stála na místě. A tak jsem musela něco udělat já. Popošla jsem směrem k lavičce. Najednou Lexi stála sama a bylo na ní vidět, jak se rozhoduje, jestli má ruku Emily přijmout. Nakonec ji stiskla a holky se pomalu rozešly směrem k atrakcím. Společně s Rose jsme se na sebe podívaly, sedly si na lavičku a začaly si povídat.

*Lexi POV*

„Takže ty se jmenuješ Lexi?" Zeptala se mě Emily. Obě jsme seděly na houpačce a pomalu se houpaly. „Jo... a ty Emily?" Styděla jsem se, ale musela jsem být statečná. „Jop... a tamto je Rose. Je to moje přítelkyně, ale když jsem ve svém littlespace, tak je to moje maminka." Odpověděla hrdě. „Moje přítelkyně?" Opakovala jsem si v duchu. „Takže teď nejsi ve svém littlespace?" Zeptala jsem překvapeně. „Rose chtěla, ale já jsem tě prvně chtěla poznat normálně, co kdybys byla nějaká příšera?" Řekla a podívala se na mě. „Toho jsem se přesně bála i já!" Odpověděla jsem a obě jsme se zasmály. Pak nastalo ticho, obě jsme se houpaly a já se rozhlížela kolem. Na to, jak to hřiště bylo krásné a velké, jsme tam byly samy. To se mi líbilo. „Rose se včera zmínila, že se bojíš být ve svém littlespace, proč?" Zeptala se mě najednou. Chvilku jsem mlčela. Nevěděla jsem, co říct. „Víš, je to těžký... ráda bych, ale bojím se. Naposledy jsem byla ve svém littlespace ještě, když jsem Mirandu pořádně neznala. Sice to je moje učitelka, ale věděla jsem, že kdyby se náhodou mezi námi stalo něco zlého, mohu kdykoliv třeba přestoupit na jinou školu. Ne, že bych to chtěla, ale přemýšlela jsem dopředu. Teď u ní bydlím. Je to o něčem jiném. Co když ji zklamu? Co když už mě nebude chtít? Proto se bojím." Dořekla jsem a cítila jsem slzy v očích. Emily celou dobu nic neříkala, nechala mě mluvit. Potom stoupla z houpačky, došla ke mně a chytla mě za ruku. „Lexi, podle toho, co mi Rose říkala, Miranda by tě nikdy neupustila. Vybrala si tebe, protože jsi pro ni jedinečná. Nikdy jí nezklameš. Ale nebudu ti lhát, je z toho smutná. Neví, jak ti pomoci, zkouší už všechno. Co kdyby ses překonala a zkusila to? Pro ni..." Teď jsem se rozbrečela úplně. Vstala jsem taky z houpačky a Emily obejmula. Přes její rameno jsem viděla, že ty dvě jsou tak zaneprázdněné povídáním, že si našeho objetí ani nevšimly. Tyhle dvě budou nebezpečná kombinace. „Děkuji..." Pošeptala jsem Emily.

„Co kdybychom se dnes více sblížily takhle a třeba zítra vymyslely něco, kde bys to zkusila? Celou dobu bych tam byla s tebou. Něco bychom vymyslely. Máš mé slovo." Řekla, když jsme naše objetí přerušily a každá se vrátila na původní místo. „Máš na mysli něco konkrétního?" Zeptala jsem jí. „Zítra má vyjít v kině nový Barbie film, co kdybychom se jich zeptaly, jestli bychom tam mohly jít, já mám sice ještě trest ze včerejška, ale zkusila bych to nějak ukecat." Teď jsem byla ještě víc zvědavá. „Myslíš ten o Barbie a drakovi? A myslíš, že to vyjde? A počkej... jaký trest?" Vychrlila jsem na ni moje otázky. Emily se jen začervenala. „Včera jsem byla ve svém littlespace a nechtělo se mi jít do vany, ale Rose mě přinutila a tak, když mě koupala jsem ji naschvál párkrát postříkala vodou... no a teď mám červený zadek a na týden zákaz televize... ale na kino by se to nemuselo vztahovat... a přesně ten Barbie film myslím." Jen jsem se na ni soucitně podívala a podala jí ruku. „Co kdybychom se bavily o něčem jiném? Jaký je třeba tvůj oblíbený plyšák?" Zeptala jsem se a sama jsem byla překvapená, na co se jí to vlastně ptám.

*Miranda POV*

S Rose jsme si báječně povídaly. Pověděla mi příběh, jak se s Emily seznámily. Bylo to tak uvolňující povídat si naživo s někým, kdo vás chápe a rozumí vám. Byla ode mě o dost mladší, ale i tak jsme si skvěle padly do noty. Zrovna mi vyprávěla historku, jak byly na dovolené na horách, když se přiřítily naše dvě střely. Lexi hned běžela za mnou a obejmula mě. „Tak co? Kouše Emily?" Zeptala jsem se škádlivě. Jen zavrtěla hlavou ze strany na stranu. „Tak vidíš." Dala jsem jí pusu na čelo a pohladila po vlasech. Pak se Lexi podívala na Emily a nenápadně pohnula hlavou. „Máme otázku." Začala Emily a odhodlaně se podívala na Lexi. „Můžeme prosím zítra do kina? Dávají tam novou pohádku." Zeptala se mě Lexi. To mě totálně překvapilo. Sama jsem se podívala na Rose, která měla stejně překvapený výraz jako já. „No... já nevím... asi nic zítra nemáme, ale nevím, co holky..." Vykoktala jsem ze sebe. „No... Emily má po včerejšku zákaz televize." Odpověděla Rose jasně. „Ale no tak... televize je něco jiného než kino... a sama si mi říkala, že se mám s Lexi sblížit, tak prosím..." Žadonila Emily a dívala se na Rose svýma nejlepšíma psíma očima, které uměla. „Tak dobrá, ale pak už žádná výjimka, jasný?" Emily hned přikyvovala a objímala Rose. Ty dvě měly něco za lubem... ale nedokázala jsem přesně odhadnout co.