The Tender Heart Of The Warrior|Taekook

2.Nic není náhoda

Jungkook 

Nemohl jsem se přestat dívat do těch jeho nádherných očí,  nikdy jsem si nemyslel že můžou existovat takové  kouzelné oči. Kvůli jeho očím jsem přestal vnímat okolí, takže jsem nepostřehl že mi utekl. 

Když jsem to zjistil, zesmutněl jsem otočil se vydal se za Bleskem a vydal se zpět do zámku při cestě jsem potkal Yoongiho, který si to mířil k lesu, jen jsme se pozdravili a každý jsme jel dál  svou cestou.  

Yoongi 

Jako každý podvečer jsem se vydal pro svojí klisnu Elsu a šel se s ní projet protože moc často s ní jako hlídka nechodíme ven většinou chodíme totiž pěšky.  Dnešní  podvečer byl velice krásný mířil jsem si to k lesu když jsem uviděl Kookiho jak jede zpátky do zámku letmo jsme se pozdravili a mířili jsme každý kam jsme chtěli. 

Mířil jsem si to jako vždy k vodopádu pod skalisky o tomhle místě jsem věděl jenom já.  když jsem přijížděl na místo myslel jsem že mě šálí zrak u vodopádu se krčil chlapec v perleťových šatech a kolem něj bylo asi pět vlků a cenilo na něj zuby. Já jsem neváhal vytáhl jsem meč slezl z Elsy a šel na ně. Navíc o Elsu jsem neměl strach byla to velice nebojácná  klisna.

 Potichu jsem se připlížil tak jak nás to učili a vrhl se na ně tímto způsobem jsem upoutal pozornost všech pěti vlků, než stačili jakkoliv zaútočit byli všichni mrtví. Uklidil jsem si meč a šel zkontrolovat toho chlapce který se ještě pořád krčil tudíž nevěděl že už není v ohrožení  života. 

Přišel jsem k němu a položil mu opatrně ruku na rameno abych ho nevyděsil a promluvil na něj.

Chlapče jsi v pořádku, už se nemusíš bát. Potom se na mě podíval ale to jaký strach měl v očích to jsem ještě nikdy neviděl. Jak pak se jmenuješ.  Pa-Pa-Park Ji-Ji-Jimin pane. Neříkej mi pane ano. Já jsem Yoongi, ale kamarádi mi říkají Suga. Copak tady děláš tak sám? Byl jsem tu čistit vodu od spadaného listí, když v tom mě zezadu přepadli Hoseokovi vlci. Potom co zmínil jméno ono známého černokněžníka jsem byl jistým způsobem hrdý že jsem je zabil. 

Aha vím o koho jde. Jsem docela rád, že jsem přišel včas jinak by buď bylo po tobě a nebo by tě odvlekli k němu.  Děkuji za záchranu. Ale není vůbec za co. Za prvé  byla to maličkost a za druhé  je to má povinnost  bránit nevinné lidi, ale mám pocit že ty asi nebudeš obyčejný člověk, co? Ne Yoongi jsem lesní víla já a moji dva kamarádi se staráme o les a o lesní zvířata aby bylo vše v pořádku takže jedním slovem jsme strážci lesa. A teď  jestli mě omluvíš musím domů aby kamarádi o mě neměli strach.

Dobře ty a tví kamarádi jste strážci lesa a já a moji kamarádi jsme strážci království. Dávej na sebe pozor a kdyby cokoliv tady máš píšťalku a když budeš v nesnázích tak na ní  zapískej a přijedu ti na pomoc. 

Podal jsem mu ručně řezanou píšťalku, hvízdnul jsem na prsty a přiklusala za mnou Elsa já jsem se vyhoupl do sedla zdvořile se uklonil a vydal se zpět do zámku. Jenže když jsem byl v polovině cesty uslyšel jsou píšťalku. Otočil jsem se a pobídl Elsu do trysku a vydal se za zvukem píšťalky který se ozýval od vodopádu. Přiřítil jsem se jak střela a ještě za klusu jsem seskakoval z Elsy.

Jimin seděl na zemi schoulený do klubíčka a držel se za nohu. Já jsem si k němu přidřepl a hned zjišťoval co se stalo.  Když jsem všiml že má ruce od krve zděsil jsem se co se sakra stalo odkryl jsem mu ruce z místa kde se držel a zděsil jsem se ještě víc protože měl roztrženou nohu. Mimochodem měl neskutečně sexy nohy  ale to jsem teď neřešil a zeptal jsem se ho co se stalo. 

Když jsi odjel šel jsem dočistit vodu když v tom mi podklouzly noha a já naletěl na zlomenou větev která byla zaseknutá ve vodě. Musíš mě dovést do domečku který se nachází uprostřed lesa tam bydlím Tae mi tu ránu musí ošetřit. Dobře, ale musím si tě vzít do náruče. 

Jenom přikývl. Vzal jsem ho opatrně do náruče pískl jsem na Elsu ta ke mě přišla. Dal jsem ji povel takže si svým způsobem lehla ale tak aby zase vstala. I s Jiminem v náručí jsem překročil přes Elsu tak že když jsem ji lehce nohou bouchnul do třísla se zvedla. Jiminovi jsem řekl ať se mě pořádně drží. 

Chytil jsem uzdu a popohnal Elsu do klusu. Jednou  rukou jsem držel Jimina kolem pasu a druhou rukou jsem držel uzdu a hnal Elsu do středu lesa kam mi řekl Jimin. Jelikož se trochu víc setmělo bylo trochu horší se orientovat ale když jsem zahlédl světlo byl jsem si jistý že je to ten domeček o kterém Jimin  mluvil. 

Jimini už jsme skoro tam hlavně mi tu neusni. Cítil jsem jak povoluje jeho sevření  kolem mého pasu proto jsem si ho líp chytil aby mi nespadl. Když jsme dorazili k domku Elsa nejspíš věděla že budu potřebovat slézt takže si lehla tak jako když jsme na ní nasedali.

 Jsem docela rád že je tak chytrá. Slezl jsem s Elsy a s Jiminem v náručí jsem šel ke dveřím a ze všech sil jsem zaklepal. Ve dveřích se objevil malý blonďáček který byl trochu překvapený že mě vidí ale jakmile si všiml bledého Jimina a jeho roztržené nohy pobídl mě a pozval dovnitř a ukázal kam mám Jiminiho položit.

Yoongi proboha co se stalo.  No zachránil jsem ho nejdřív před Hoseokovými vlky no a pak když jsem odjížděl dal jsem mu ručně řezanou píšťalku jenže v půli cesty jsem uslyšel píšťalky zvuk proto jsem se vydal ihned zpátky a našel jsem ho schouleného v  klubíčku jak se drží za nohu. Řekl mi že si ji roztrhl o větev která byla zaseknutá  ve vodě, a že ho mám odvést sem že mu to Tae musí vyléčit. A to budeš nejspíš ty. Moment odkud víš jak se jmenuju?

Děkuji že jsi ho přivezl. Od Jungkooka. Ale teď je hlavní  vyléčit Jimina. 

Proto se k němu otočil a položil ruce na roztrženou nohu a ta se během pár vteřin začala hojit. Zůstal jsem s údivem stát nad tím co se právě teď  stalo. Koukal jsem jenom na to jak Jimini získává zpátky svou barvu  a pak už se probudil a já si oddechl že už je v pořádku.

Druhá kapitola je tu snad se bude líbit.

Vaše Depressed_Dolmin0209