13~Bála😭

173 8 0
                                    

V tom se však stálo něco nečekal nikdo z přítomných. Začal zvonit požární alarm.
Ju: Co je? Cvičení bylo minulej měsíc.
T: Co když to není cvičení?!
Jako by se Julče rozsívitilo, obě jsme se hned odebraly na školní dvůr. Bylo tu spousta lidí, studenti učitele, letmo jsem všechny prolétla očima a zjistila, že nikde nevidím JANKA!
T: Kde je Janek!?



Otočila jsem se na Julču a ta jen pokrčila rameny.
Došla jsem k jedné z učitelek, co zrovna přepočítavala prváky.
T: Co se stalo?
Uč:  na chodbě kousek od jídelny začalo hořet. Asi něco v kuchyni.
U jídelny! Já ...já jsem s Jankem mluvila naposledy na toaletách, blízko jídelnny! Cco když se mu  něco stalo!
V tom se ze rozletěl únikový východ, který je u jídeny.


Zřejmě ho nikdo vevnitř neviděl kvůli kouři. Šli tam celkem 4 lidi. Jeden z hasičů nesel Denisu, která byla nejspíš v bezvědomí a druhý zase podpíral Janka.
H:Chtěl jste si hrát na hasiče?! Možná jste si ho zahrál v nějakém tom filmu, ale tohle je realita pane! Né kino!
Prskal hasič. Hned jsem se přes dvůr rozběhla a padla Jankovi kolem krku. Je mi u prdele, že je tu celá škola. Janek mě taky objal silně a pevně mě k sobě přitiskl a po chvilce jsme se oddálili.
J: Ty ses o mě bála?


T: jo... hrozně moc... hrozně moc🥺
Zase jsem mu padla kolem krku.
Janek mi objetí opětoval a do ucha mi pošeptal.
J: víš, co to ale znamená
T: n-ne.. nevím
J: záleží ti na mne
T: jo... jo... to záleží
Zahleděla jsem se Jankovi do očí a hned jsem se v nich začala topit. Začala jsem se k němu přibližovat, stále blíž a stále blíž... až jsem konečně spojila naše rty a Janka políbila.


Hned jsem se ale pak odtáhla, když mi došlo, že na nás kouká minimálně půlka školy.
T: promiň... já...
Nevěděla jsem co říct, vyvlékla jsem se z Jankova objetí a odešla pryč. Šla jsem rovnou rychlou chůzí domů.
Bože, co mě to popadlo, vytýkala jsem si pořád v hlavě.
Proč jsem se na Janka tak vrhla, před školou....🙄 já jsem taková kráva.
Došla jsem domů, vůbec jsem neměla na nic náladu.

Byla jsem myšlenkami mimo, nebo ne mimo, moje myšlenky směřovaly k Jankovi, vůbec nevím, co bych dělala, kdyby se mu něco stalo. Ještěže, vše dobře dopadlo, požár je uhašen, do školy budeme moc chodit normálně, protože jídelna je samostatná budova... doufám, že je Jankem opravdu v pořádku, určitě se tam nadýchal kouře, určitě se na něj tam pak musel podívat doktor.
Rozhodla jsem se mu tedy napsat.
T: Ahoj✌🏼Chci se tě ještě zeptat, abych měla klidnou hlavu, jsi v pořádku, není ti něco?💗


Odložila jsem mobil, ale takřka v zápětí mi cinkl mobil, na displeji jsem viděla, že mám novou zprávu od Janka.
J: jo, jsem v pohodě😊 nic mi není, jen si chvilku ještě pokašlu a budu okey😉díky za optání.
T: tak to jsem ráda, nepotřebuješ něco?
J: to co bych potřeboval stejně nemám🥺
T: a co to je?









.

ONLY YOUKde žijí příběhy. Začni objevovat