ONLY YOU

17~ zkoušení🧮

Došla jsem do třídy, po chvíli přišel i Janek. Otočila jsem se jeho směrem a viděla, jak se na mne dívá, hned jsem uhnula pohledem a vzala si do ruky mobil a projížděla sociální sítě. Po nějaké době přišla Julča, hned jsme si začaly povídat a já tak nějak zapomněla na ten rozhovor s Jankem.
Julča mi hrozně zvedla náladu, díky ní jsem chvíli nemusela myslet na to, jak mi ve skutečnosti je...

Úplně jsem zapomněla, jaká je realita.
Za nějakou dobu začala hodina a my už se museli soustředit. Měli jsme matematiku, naše učitelka zrovna zkoušela z teorie a my ostatní jsme jen seděli a nic nedělali nebo jsme si aspoň četli v sešitech, kdyby chtěla zkoušet dál.
Najednou na mé lavici přistál papírek.
Rozbalila jsem ho a tam stálo:
Mohl bych s tebou ještě jednou po vyučování mluvit? Naposled🙏🏻

Došlo mi, že je to od Janka, otočila jsem se na něj, ale v tom na mne začala ječet učitelka.
Uč: Popelková, stíháš sledovat hodinu a ještě k tomu Linharta, tak to ti nebude dělat problém ústní zkoušení žejo. Nástup
Zaraženě jsem se na ni podívala, jestli to myslí vážně
Uč: no zvedej se... a vy si jděte sednout, máte za tři
Řekla klukovi, kterej právě byl zkoušen u tabule. Já jsem se teda zvedla a šla k tabuli.

Učitelka na mne vytáhla látku ze včera, vektory... to jsem moc nepochopila, takže nejen že to byla ostuda, že jsem nevěděla nic, ale taky jsem získala kouli z matiky, která se mi fakt nehodí.
S pětkou jsem si teda šla sednout. Fakt super, dnešní den je totálně na hovno.
Zbytek vyučování, byl rozhodně lepší, jak začátek. Po vyučování, jsem chtěla jít rovnou domů, ale v šatně mě zastavil Janek.
J: Týnko?🥺
Došel ke mně a opřel se o skříňku.

J: promiň za tu matiku🥺
T: to není tvoje chyba
J: kdybych ti ten papír nehodil, nic by se nestalo
T: neřeš to
J: zlobíš se?
T: samozřejmě že ne
J: to jsem rád
Řekl a odešel. Myslela jsem, že se mnou chce mluvit, nebo to aspoň napsal na ten papír.
Dobře, teď jsme spolu mluvili, ale asi se mi nechtěl omluvit za matiku, ještě před tím, než se to vůbec stalo, jedině že by byl vědma.

No nic, vtipy stranou... zamkla jsem skříňku, že už půjdu a chtěla odejít, ale přišly za mnou zase Pavlína a Lenka.
L: Kristýno?
T: co je?
P: kdy konečně pochopíš, že mu máš dát pokoj
L: nestojí o tebe
T: všechno co jste mi chtěly?
P: jo a ve třídě sis nechala tohle
Za zády  vytáhla tu bomboniéru, co jsem dostala od Janka.

T: dej mi to, prosím
P: nedám, pro tebe by toho byla škoda, sama si to přece řekla
Pavlína tu bomboniéru položila na zem a Lenka ji zadupala.
T: a tohle není škoda?
L: rozhodně menší, než kdybys ji měla v těch svých hnátech ty
Tohle už jsem nemohla, nechtěla jsem se s nimi ani hádat, tak jsem prostě odešla. Mrzelo mě to, co udělaly.

Kdyby si ji nechaly, neřeknu nic. Ale tak Janek za to utratil peníze a ony to takhle zničí..😔Bože, proč já kráva, jsem to zapomněla v lavici😩.

.