! Vše se nebude shodovat se seriálem, něco si domyslím a to co se mi nebude hodit vyškrtnu.
Bude jiný konec a také o dost dříve než v seriálu!
,, Zayne! " křičel mladý hoch z kočáru na svého nejlepšího přítele, který za ním pajdal a marně se snažil kočár doběhnout.
Vubec nechápal co se stalo.
Jel přes vrásu jako normální kreslíř map a teď mu Černý generál vykládá o tom, že je světlonoš.
Ještě chvíli se za svým přítelem ohlížel, ovšem ho za nedlouho Stratil v dáli.
Nemohl uvěřit co se to stalo a ještě za tak krátkou dobu.
Trvalo docela dlouho než v kočáru padla první věta.
,, Co má se mnou generál v úmyslu? " zeptal se dvou mužů co nejspíše patřili ke generálovi.
,, Vytrénovat tě aby jsi-" začal jeden, ale byl přerušen hlukem z venku.
Oba dva se zvedli.
,, Nikam nechoď. " řekli mu a sami se šli podívat ven.
Louis
Najednou jsem zvenku uslyšel křičenía bolestné skučení.
I když jsem měl zakázáno chodit ven vyšel jsem.
Ani jsem se nerozhlédl a trefila mě rána. Byla vážně bolestivá a já se v bolestech válel na zemi.
Myslím, že jsem u na chvíli ztratil vědomí.
Když jsem znova otevřel oči a měl je skelné viděl jsem jak na mě běží nějaký muž.
Vytřeštil jsem oči a když mě chtěl bodnout s posledních sil jsem se překulil.
Věděl jsem že nemám moc šancí ale stejně jsem se snažil bránit.
Netrvalo ale dlouho a muž se napřahoval aby mi dal smrtelnou ránu.
Najednou se však otočil k cestě.
Zdálo se mi jakoby se setmělo a nestačil jsem se ani otočit a muž se na mě sesypal.
A sesypal myslím vážně sakra sesypal.
Byl na kousky.
Křikl jsem a se vší silou se snažil postavit na nohy, přičemž jsem kousky muže že sebe zhodil.
,, Je ti něco? " ozval se hlas za mnou.
Rychle a vystrašeně jsem se otočil.
Stal tam Černý generál a hleděl na mě s otázkami v očích.
,, J-jsem v pořádku." vydechl jsem těžce a s jeho pomocnou rukou se postavil.
Beze slova mě pak vytáhl na jeho koně, sedající si za mě.
Dýchal mi na krk a já nevěděl jestli si to užívat nebo ne.
Kvůli předešlím událostem jsem byl stejně vyklepaný a asi hodina jízdě na koni tomu moc neprospěla.
,, Zastav. " šeptl jsem vážně jsem potřeboval přestávku.
,, Zastav." řekl jsem důrazněji a potom co dojel blíže k lesu zastavil.
Z koně jsem rychle sesedl a málem i spadl.
Odešel jsem od něj asi na deset metrů a vše se snažil vydýchat.
,, Co to bylo? " vydal jsem ze sebe, viděl jsem jak se generál přibližuje a když jsem se otočil naše hruďe se skoro dotýkali.
Byl skoro o dvě hlavy vyšší, takže jsem se zakláněl a snažil se v jeho očích najít odpovědi.
,, Jsme stejní, stejně silní, ty akorát ovládáš světlo a já stíny. " vysvětlil v hádankách, kterým jsem vůbec nerozuměl.
,, Nejsem světlonoš." stal jsem si za svým. Koukal jsem nebojácně do jeho očí.
,, Jistě, že jsi světlonoš. " řekl a pohladil mě po tváři, přičemž hned i zastrčil pramínek neposedných vlasů za uchu.
,, Jedeme." rozkázal a za chvíli jsme znova seděli na koni.
---
,, Odveďte jej to svého pokoje. " řekl generál když jsme projeli bránou a sám sesedl z koně já přehodil nohu a chtěl se skočit, ovšem generál mě chytl za pas a snesl mě dolů.
,, Ještě přijdu. " řekl mi do ucha než mě i mé boky opustil.
Pár stráží mě nakonec do mého pokoje odvedli a já si omámeně sedl na postel.
Je to nádherný muž a také mě něčím zaujal neumím to vysvětlit ale ano.
Je něčím i divný a temný.
Najednou se dveře od mého pokoje otevřeli a v nich stál generál v celé své kráse.
Beze slova ke mě přešel zatlačil mi na hruď a aja si tak do postele lehl zády.
,, Zítra se máme dostavit před krále."řekl a jakoby přemýšlel co udělá teď.
Nakonec se na mě podíval bez emocí a odešel.
Tak tohle bylo vážně divné.
Zakroutil jsem hlavou a sedl si ke stolu, který tu byl. Už se začínalo stmívat a já i když jsem měl plnou hlavu generála psal Zaynovi a modlil se, aby mu to nějak došlo, když to zkusím poslat.
------------
Chtěli by jste druhý díl?
Jinak přeji krásnou středu.
All the love. L
💚💙
