,, Za chvíli už budou stoly. " řekl jsem Louisovi, s kterým jsem měl propletené ruce. Zrovna jsme byli v Ikee, kde měli slevu na stoly a my jeden závazně potřebovali.
Našemu jídelnímu se ulomila noha a levnější bude koupit nový a lepší stůl než upravovat ten starý, kterému by se ta noha za chvíli ulomila znova.
,, Jo, už je vidím. " pronesl Louis, když jsme zatočili.
U nich jsme se rozdělili a každý si začal prohlížet, ten který se mu líbil už od pohledu.
Já si četl z čeho jsou, jak byli vyrobeny, myslel jsem, že Louis posuzuje kvalitu stejně jako já, ale když jsem se na něj koukl před jedním stolem stál u jeho kratší strany, jakoby nad něčím přemýšlel.
Pak si tu stranu začal různě přeměřovat a jak on se díval na ten stůl že zamračením jsem se na něj koukal já.
Nechápu co to dělá, ještě doma říkal, že jídelnu přeměřovat nebude a teď přeměřuje stůl?
Zalapal jsem po dechu když přemístil své ruce nad stůl, jakoby něco držel a velice jemně přirazil.
,, Panebože Louisi. " vyjíkl jsem s vykulenýma očima.
On se na mě koukl, jakoby se nechumelilo a přemístil se k dalšímu stolu.
,, Moc malý." zamumlal, než tohle začal dělat u jiného stolu.
,, Lou přestaň! " šeptem jsem ho okřikl, než jsem k němu přišel a přes ruce ho jemně plácl.
,, Au." zaskučel, i když ho to bolet vůbec nemohlo.
,, Notak Harry, přeměřuju stoly, co kdyby jsme to jednou začali dělat na stole a ty by jsi z něho spadl protože by byl moc malej?" nadzvedl s úsměvem obočí.
,, Starám se o tvojí bezpečnost. "
,, Kdyby jsi to vydržel do postele, nemusel bys teď tohle dělat a ještě k tomu v Ikei! " stále jsem šeptal, ale po tom co mě štípl do boku jsem se začal usmívat i já.
,, Nah, postel je nudná hned jak dojedeme domů ten stůl postavím a ukážu ti, že je to stejně dobrý jak ta tvoje postel." sjel si mě pohledem.
,, To, aby jsme ten stůl vybrali co nejrychleji." Zašeptal jsem mu do ucha, pod které jsem ho i políbil.
,, Berem tenhle. " zamumlal a už mě táhl ke kasám.
