Takhle věta mi došla až později.. Přijela jsem ke známým do Vísky kolem 7 hodiny večer a hned jsem začala pomáhat s umýváním nádobí, zeptala se, zda chce někdo kafe, přinesla popelník a další věci. Teta Marcelka se na mě podívala, chytla mě za ramena a povídá: " Co to vyvádíš ? Tady jsi na prázdninách. Běž si vybalit věci, umej se a pojď si k nám sednout a povědět nám co nového v Blatné." Já nechápavě odpověděla: " Takže nemusím tohle všechno udělat ?" A ona: " Ty si snad blázen ne? Jasně že ne, běž a užívej si, nic nedělej." Poslechla jsem, šla si vybalit a umýt se. Po chvilce to tu bylo znovu, zase jsme bez důvodů začala něco dělat, furt nějaký pohyb jsem měla a tentokrát na mě i babička zvýšila hlas, a říká: " Ty podívej, já vím že doma musíš tohle dělat, ale sedni si a seď už chvíli.". Vyhověla jsem a sedla si. Stále mi vrtalo hlavou, proč to nemám dělat. Během mého myšlení, mě pozdraví cizí člověk. Já vyplá úplně v šoku, kdo to je a co se děje .V tu chvíli jsem nevnímala co se kolem mě děje. Postarší pán, mě pozdraví znovu a začíná si povídat s tetou a babičkou. Já chtěla jít už zase pracovat, ale tetička mi řekla ať sedím. Pomaličku mi docházelo, že vlastně to dělat opravdu nemusím. Po 10 minutách starý pán odejde a je klid. O hodinu později přichází starší muž znovu společně se svým vnukem, který je autista, a jeho ženou. Jen jsem spatřila toho kluka, hned jsem věděla že jsem zamilovaná. A už to jelo. Podání si ruky, představení a 3 dny v tahu. Celé ty krásné 3 dny jsme spolu hrávali karty, povídali si. Všude nosil Rubikovu kostku. Na čas jsem mu měřila za jak dlouho ji složí. Snažila jsem se mu to zamíchat tak aby prostě to nesložil. Marně. Třetí den přijeli další příbuzný a začala menší oslava. Přijeli si pro mě i rodiče, a během hodiny jsem si musela sbalit své věci a jela jsem domů. Moje první láska na první pohled se nějak ztratila v davu lidí. Už jsem ho nikdy neviděla.
ČTEŠ
Percepce zásadně kvůli lásce
RandomReálný příběh jedné tehdy 15cti leté holky, která je myšlenkami jinde.