George: probudilo mě sluníčko prosvítající skrz záclony na okně. Pomalu jsem vstal a došoural jsem se k oknu abych se podíval ven. Stačil mi jeden pohled k tomu abych strnul úžasem. Přede mnou se rozprostíralo nádherné malé městečko. Po uličkách chodilo spoustu lidí. A já na to jen s obdivem koukal. Netušil jsem jak jsem se sem dostal ale rozhodně mi nevadilo že jsem tady.Z mých myšlenek mě vytrhly až kroky které se ozývaly za mnou. Pomalu jsem se otočil a spatřil jsem nějakého kluka. Na obličeji měl masku s úsměvem. Vypadal dost strašidelně. K...kdo jsi? Vykoktal jsem ze sebe.
Dream: Koukal jsem na toho kluka trochu pobaveně ale s obdivem. Vypadal že se mě bojí což mě pobavilo ještě víc. Trochu jsem se uchechtl a odpověděl mu na jeho otázku. "To zatím není důležité " odpověděl jsem "dozvíš se to až bude potřeba." Vypadal dost podrážděně což se mu ani moc nedivím " a jak se jmenuješ ty kluku?" "George" odpověděl dost rozklepaným hlasem. Ale copak tak vystrašeně Georgi? Byl vcelku prťavý tak jsem ho chtěl trošku vyprovokovat jen tak "aby se neřeklo" což ho podráždilo ještě víc a bylo to na něm vidět. Očividně se ale rozhodl hrát drsňáka což mu moc nešlo řekl totiž jen: "J...já se...se tě ne...nebojím!"
George: ten kluk si ze mě dělal srandu. " To mu nedaruju blonďákovi jednomu drzýmu😠
"Hej hej hej" hned se nevztekej prcku." Odpověděl ten blonďák pojď ukážu ti město. Nechtělo se mi s ním hádat tak jsem radši jen souhlasil. Když jsme vylezli ven oslnilo mě světlo ale po pár sekundách si moje oči zvykly. Ten kluk mě vedl uličkami až jsme došli na náměstí stáli tam nějací čtyři kluci. Ten první měl bílé tričko s ohněm a šátek ve stylu Ramba na hlavě. Toho mi můj záhadný blonďák představil jako sapnapa. Další kluk kterého sapanap držel za ruku měl hnědé vlasy a fialovou mikinu se spirálou. Ten se prý jmenoval Karl. Vedle nich stál takový malý blonďák s červeným Trikem. Jmenoval se Tommy. Jako posledního mi představil kluka jménem Quackity. Všichni vypadali dost přátelsky a za to jsem vážně vděčný.
Dream: Ten malý klučina George vypadal jako že se mu kluci zamlouvají což mě potěšilo. Trochu se mi ten prcek líbil. Když jsem mu představil kluky rozhodl jsem se že mu ukážu ještě ten les kde ho Will našel. Vzal jsem ho hrubě za ruku čehož se docela lekl ale zároveň se i trochu začervenal. Táhl jsem ho skrz L'manburg až k tomu lesu.
George: najednou mě popadl za ruku, lekl jsem se ale bylo to i celkem cute, popravdě celej ten kluk byl dost cute i když jsem mu neviděl do obličeje. Rozběhl se a já jsem ho následoval i když to bylo vcelku těžký měl totiž o dost delší nohy než já. Asi po pěti minutách běhu jsem začal sýpat jako nikdy před tím. (Mezi náma, neměl jsem moc dobrou fyzičku.) zastavil jsem se teda jakože já už běhat nebudu že už fakt nemůžu. Můj vysokej blonďák se na mě podíval jako na vraha ale smiloval se nade mnou. Chůzí jsme teda pokračovali ještě dalších deset minut. Když jsme došli na nějakou mýtinu posadil se na zem a naznačil mi ať si sednu vedle něj. Chvíli jsme čuměli do blba když mi pak najednou začal vyprávět co se stalo minulou noc. Když skončil byl jsem trochu zaskočený ale poděkoval jsem mu a věnoval mu jeden rychlý úsměv.
Dream: po skončení mého super vyprávění vypadal trochu zaskočeně ale pak se stala ta nejhezčí věc za tenhle týden. Usmál se na mě ale byl to ten nejhezčí úsměv na světě. V tu chvíli jsem měl obrovskou chuť ho políbit ale došlo mi že je na to moc brzo tak ze mě vypadlo jen: "Dream." "Co?" Odpověděl George zaskočeně " jmenuju se Dream " ☺️
Ahoooj máme tady další kapitolu je trochu delší ale to snad nevadí určitě mi prosím dejte vědět jak se vám to zatím líbí budu ráda za všechny názory, připomínky a nápady zatím čauky ; )
