Pomoc💙💚

49 8 0
                                    

George: Strašně mi třeštila hlava a v uších mi pískalo  jako kdybych byl parní lokomotiva. Pomalu jsem si promnul oči a zamžoural do tmy. Po chvilce mžourání a rozkoukávání jsem poznal že přede mnou stojí ten divnej prasečí kluk.  Vypadal dost strašidelně. divně se tlemil a na rukou měl krev, pravděpodobně byla moje což ve mně vyvolávalo ještě větší strach a pocit úzkosti. Na sucho jsem polknul a pomalu jsem se mu podíval do očí. Měl je tmavě hnědé řekl bych  že dokonce černé. "Dobré ráno prcku" vypadlo z něj. Jeho hlas byl hrubej jako chodníky v Afghánistánu. (Dost zajímavý přirovnání řekla bych😂😩🖐) "J...já n...no" vylezlo ze mě. "Hele kluku leze to z tebe jak z chlupatý deky takže to řeknu takhle: dokud mi tvůj milovanej blonďáček nevydá L'manburg budeš tady dole jako rukojmí jasný chlapečku?" Ten Techno byl fakt dost zlej ale šel z něj strach "J...já" zase jsem se snažil Něco říct ale nešlo to měl jsem v krku obrovskej knedlík. Techno v ruce najednou držel nůž. Netuším odkud ho vytáhl ale byl tam a vypadal dost ostře. " Pokud se do pěti sekund nevymáčkneš bude to dost bolet. Tak šup počítám do pěti!" "D...dobře p...p." "Jedna!" Začal počítat Techno. Normálně bych mu něco řekl, dokonce by asi došlo i na nadávky ale já v tu dobu myslel jenom na Dreamiho a dost se mi chtělo brečet. "Dva!" Techno se na mě naštvaně díval a v ruce svíjel nůž. "Tři!" Ten nůž pomalu zvedal a já přísahám že jsem se v tu chvíli doslova posral strachy. "P...počkej "  snažil jsem se ho zastavit a pokusil se trochu zacouvat. Ale nešlo to měl jsem na rukou pouta a všechno mě bolelo. "Čtyři!!" Technovi očividně bylo jedno jak moc jsem se snažil protože pořád počítal a já už byl připravenej na tu strašnou bolest. "Pět!" Zavřel jsem oči a už jen čekal. V tu chvíli mnou projela ostrá bolest. Když jsem se odvážil otevřít oči uviděl jsem všude jenom krev. Rychle jsem nahmatal pravou část svého podbřišku. Byl tam obrovský šrám a tekla mi krev. Schoulil jsem se v bolestech do klubíčka a brečel. "Pfch příště si rozmysli jak moc ti bude do řeči ty smrade malej" odseknul Technoblade a odkráčel si to kamsi do tmy.

Dream💚: už to byl den co byl můj milovaný George pryč netušil jsem co mám dělat. Věděl jsem že Will mi L'manburg jen tak nevydá, ale zkusit jsem to musel. Vstal jsem tedy z postele a převléknul jsem se. Vyrazil jsem ze dveří a mířil  si to k Willburově domu. Za chvíli jsem stál před dveřmi a klepal. Nikdo se ale neozýval. Zkusil jsem to znovu a znovu, jenže když jsem zaklepal po třetí a nic rozhodl jsem se prostě vejít dovnitř. Prošel jsem obývákem přímo do ložnice. Tam ležel Will a ještě spal. Zatřepal jsem s ním dost neohrabaným způsobem a on se pomalu probral. "Huh co je?" Zamumlal a rozespale se na mě podíval. "Wille potřebuju abys mi předal vládu nad L'manburgem jinak techno zabije George!"  Vybalil jsem na něj. Ten okamžitě vyskočil z postele a upřeně se na mě díval. "Počkej co?!" Zhrozil se Willbur a vyvalil na mě oči. "Potřebuju abys mi předal vládu nad L'manburgem jinak Techno zabije George!" Zopakoval jsem ještě o něco hlasitěji a naléhavěji. Will se zhrozil. "Nad mým L'manburgem?!" "Ano přesně tak" odpověděl jsem už klidně. "Pane bože já věděl že jsem tam toho kluka měl nechat ať se stará sám o sebe!" Odsekl Will dost naštvaně a začal po mně řvát " CO SI O SOBĚ MYSLÍŠ DREAME?! NEJDŘÍV SE L'MANBURG SNAŽÍŠ ZNIČIT A TEĎ HO CHCEŠ PRO SEBE?! S TÍM NEPOČÍTEJ L'MANBURG JE Můj A TAK TO I ZŮSTANE ROZUMÍŠ??" Po tomhle divadle si Will zase lehl do postele a spal. Bylo mi jasný že tak lehce to nepůjde.

Ahojky tady zase vaše šáhlá autorka. Asi jsem měla upozornit na tu trochu spicy scénku minule ale co už snad se vám tohle Techno-drama zatím líbí. Jinak nic proti technovi nemám je to jeden z mých nejoblíbenějších dsmp memberů. Jen jsem potřebovala záporáka a prostě se mi na to techno hodil snad to moc nevadí tak zatím cuss:)

The dreamKde žijí příběhy. Začni objevovat