všechno nebo nic 2

<9>

upřímně nevím jak je to možný ale rok uběhl jako voda , s Dominikem nám to klape, akorát má teď koncerty na které já nemůžu, protože mám moc práce .

,,miluju tě" políbil mě Dominik

,, já tebe" usmála jsem se

,,tak zítra" mávl mi a odešel z bytu

ano dneska má další koncert ale tady v Pardubucích , já jsem mu řekla že jdu do práce ale to není tak úplně pravda , tím že jsem před měsícem zjistila že jsem těhotná , šéf mi dal dovolenou . Takže jdu dneska na Dominikův koncert. Teď je půl čtvrtý a já se koukám na Lupina , jo ten seriál miluju.

Sedmá hodina odbyla a já se namalovala a oblékla do černých roztrhaných džínů a bílého topu, k tomu jsem si vzala černou mikču . Nakrmila jsem Márvina pobrala jsem klíče, peníze a mobil a vyrazila jsem k místu koncertu. Po necelé půl hodině jsem dorazila k místu koncertu, koncert byl už v plném proudu . Proto jsem stála kus od stage a sledovala celý koncert, když se všichni přesunuli do backu , vyrazila jsem za nima . Musím uznat že prodírání skrz všechny ty lidi byl boj o holý život, ale zvládla jsem to .

,,Ahoj Patriku" pozdravila jsem sekuriťáka

,,ahoj Mirriam" smutně se usmál a otevřel dveře

a mně se naskytl pohled na Dominika a nějakou kurvu co se tam s ním líbala a seděla mu na klíně, polkla jsem vztek a vtáhla slzy

,,ahoj"pozdravila jsem čímž jsem si zasloužila pozornost

Dominik ze sebe tu holku shodil a rozešel se ke mně , jenže já jsem ho obešla a došla k Pepovy

,,je to jeho první?" svraštila jsem obočí ,,pravdu!" dodala jsem a sledovala jak se na mě všichni dívaj

,,ne" zašeptal Pepa potichu

,,notak řekni to nahlas! jen ať to slyším!!" přeskočil mi hlas a do očí se mi nahrnuly slzy, který nešli udržet

,,ne není" koukl se mi Pepa do očí

,,věděli jste o tom?" odstoupila jsem od Pepy a všechny jsem si prohlédla a čekala jsem na odpověď, které jsem se nedočkala ,,tak věděli?!" vyjekla jsem hystericky

,,jo" koukl se na mě Tomáš

,,jste spokojený že jste ze mě dělali úplnou blbku?!" projela jsem si prsty vlasy a pořádně jsem se nadechla čímž jsem zabránila dalším slzám

,,Mirriam já" Dominik mi položil ruku na rameno ale já mu jí shodila

,,co ty? co?! ty si nechtěl?? haha to určitě" ironicky jsem se zasmála a znovu jsem se otočila na kluky ,,věřila jsem vám hlavně tobě" ukázala jsem na Pepu ,,ale to jsem neměla" zavrtěla jsem hlavou

,,Já se jen bál tvé reakce , nechtěl jsem aby si trpěla" řekl Pepa se slzama v očích

,,prosim tě tohle si nechte pro někoho jiného" protočila jsem očima

otočila jsem se zase na Dominika, kterému po tvářích stékaly slzy

,,ještě před tím než to mezi náma nadobro ukončím chci aby si věděl že jsem těhotná , ale to ti už může být jedno" položila jsem si ruku na břicho ,,toho prcka si nechám a je mi jedno jestli s tím souhlasíš nebo ne , prostě to tak je " když jsem to dořekla rozešla jsem se ke dveřím, jenže mě zastavila Dominikova ruku

,,změním se , kvůli tobě a tomu malýmu , to co jsem udělal byla chyba" projel si prsty vlasy

,,víš Dominiku jak říkávala babička, když jsem byla malá. Lidi se nezmění pokud sami opravdu nechtěj " setřela jsem si slzu, která mi tekla po tváři

,,já se změnim" mnul si ruce o sebe

,,nezměníš a víš proč? Protože nechceš, nechceš se změnit vyhovuje ti to takhle" položila jsem mu ruku na rameno

,,já se chci změnit" pozoroval a vyčkával co řeknu nebo udělám

,,jen si to namlouváš, měj se a vy ...vy taky " lehce jsem se pousmála a opustila jsem back , věděla jsem že za mnou Dominik běží ale tím že jsem se prorvala skrz dav , neměl šanci mě dohnat

Hned jak jsem přišla do bytu , vytočila jsem mamky číslo , byla to má poslední záchrana

,,ano?" ozval se matky hlas

,,mami?" špitla jsem ubrečeně

,,co se stalo?" zeptala se , bylo to snad poprvé co se starala

Od té doby co se s tátou rozvedla je úplně jiná, mám s ní neskutečně dobrý vztah , za celý život jsem jí neměla radši

,,můžu přijed prosím , potřebuju vypadnou a prodat byt , už tu nemůžu být. Přijela by si pro mě?prosím" vzlykla jsem

,,jasně jedu" oznámila

,,pa" típla jsem hovor

začala jsem balit všechny věci do krabic a i do kufrů, všechno co jsem měla v bytě bylo rázem v krabicích a kufru. Ani jsem nečekala že to zvládnu tak rychle ale za tři hodiny jsem měla hotovo , mamce trvá cesta něco přes čtyři hodiny . Nábytek tu už byl takže už stačí jen zavolat majiteli a domluvit se . Prošla jsem ještě jednou byt a následně jsem se usadila na gauč a Márvin skočil za mnou .

,,tak teď budeme jen my tři a moje mamka a Natálka , jste moje štěstí prďolové" hladila jsem jak Márvina tak své jestě ploché bříško . Za hodinu se bytem rozezněl zvonek . Zmáčkla jsem tlačítko na otevření dveří. Za chvíli se ve dveřích objevila mamka a ihned mě objala

,,copak se stalo broskvičko?" hladila mě po vlasech

,,čekám s ním dítě a on mě podvedl a ne jednou" začala jsem brečet

,,broskvičko ...podívej se na mě a usměj se , budeš totiž mamka a já babička" setřela mi slzy a já se usmála

snosili jsme krabice do auta a já už vzala jen Márvina v přepravce a zamkla jsem , klíč jsem dala k náhradní mu klíči a vydala se do auta

JEN JSEM CHTĚLA OZNÁMIT ŽE JEŠTĚ K TOMUTO PŘÍBĚHU ZAČNU VYDÁVAT I OUTER BANKS PŘÍBĚH , DOUFÁM ŽE SI HO PŘEČTETE A BUDE VÁS BAVIT. <3