~POHLED MIRRIAM~
,,ahoj mami" objala jsem mamku , která mi své objetí opjetovala
,,dobrý den" pousmál se Domča
,,ale ahoj" usmála se a také ho objala ,,pojďte dovnitř je zima"
vešli jsme dovnitř a já hned začala hledát mého zrzavého kocourka, který teď u mamky chvilku bydlel. Hned jak si mě všiml a já jeho přicapkal a začal se o mě otírat
,,ahoj chlapáku" zvedla jsem ho ze země a začala ho hladit za ouškem tak jak to má rád
,,čaj? a pro tebe kafe?" zeptala se nás mamka
,,ano prosím černé " usmál se Domča a dal mi pusu do vlasů
když jsem se všichni usadili na gauč podívala jsem se na mamku
,,mamí? potřebujeme ti něco říct" hladila jsem si bříško a druhou rukou držela Dominika
,,stěhuješ se k němu domů?" usmála se na nás
,,ano" usmála jsem se , stejně nechápu jak to může vědět
~POHLED DOMINIKA~
Mirr šla pro Natálku do školy a já tu s její mamkou balíme věci aby to Mirr nemusela dělat.
,,miluješ jí?" zeptala se me najednou její mamka
,,ano , ani nevíte jak moc" usmál jsem se a dál skládal věci do krabic
,,tykej mi prosím, jsem Jana" usmála se na mě
,,dobře Dominik"úsměv jsem jí oplatil
,,miluje tě ani si neuvědomuješ jak moc , dost se změnila po tom co tě poznala , nikdy nebyla takhle moc zamilovaná" prohlížela si Mirriam fotku z dětství
,,jaká byla když byla malá?" zajímal jsem se , nikdy mi o svém dětství nic neříkala
,,už od mala měla svojí hlavu , byla vždycky svá a celé dětství se smála , ani já ani její otec jsme pro ni nebyly dobrými rodiči , nikdo z naší rodiny tu pro ni nikdy nebyl nikdo. Ale z ní se tak stala silná, krásná a cílevědomá mladá dáma." zasnila se ,,jednou když jsem s jejím otcem odjela na pracovní cestu , hlídala jí babička . Ona se jí schovala a následně s Pepou házeli do oken odpadky a hráli si na válku" zasmála se a já s ní
,,je vám teda ti hodně podobná , máte stejný úsměv" zvedl jsem se ze sedu, protože jsem měli již vše sbalené
zaslechli jsem smích tak jsem šli ke dveřím ve kterých stála moje žena , ne není to moje žena ale jednou bude.
,,ahoj Domíí" vypískla její sestra a skočila na mě
ČTEŠ
všechno nebo nic 2
Novela Juvenil,,víš Dominiku jak říkávala babička, když jsem byla malá. Lidi se nezmění pokud sami opravdu nechtěj " setřela jsem si slzu, která mi tekla po tváři ,,já se změním" mnul si ruce o sebe ,,nezměníš a víš proč? Protože nechceš, nechceš se změnit vyho...
