Nová bolest

336 31 7
                                    


Zítra bude tady den...



Louis



Ucítil jsem vůni.

Ucítil jsem neuvěřitelně omamnou vůni.

Ucítil jsem osobitou vůni,které jsem se nemohl nabažit.

Bylo to jako kdyby mně volala abych přišel k ní,a podvolil se jí...

Bylo to opravdu tak živé a neuvěřitelné...

Potom jsem se neudržel,rychle jsem otevřel oči a rozběhl jsem se za zdrojem.Jakobych svoje tělo a mysl vůbec neovládal.Nemohl jsem myslet na nic jiného,něž na tu vůni.Byl jsem úplně mimo.Byl jsem jako omámený, a že jsem skoro ani nevěděl co dělám...

Čím víc jsem se blížil,tak se ta vůně stávala ještě více intenzivnější než předtím.Bylo to skoro nesnesitelné.Vůbec nic jsem neviděl,byla zde tma.Bylo to děsivé,že jsem neviděl kam běžím a za kým...Moje mysl mi,ale radila,že je to pro mně to nejlepší.Držel jsem se instinktů a tak jsem běžel za tou úžasnou vůní...

Když jsem byl už skoro u zdroje,tak jsem chtěl natáhnou ruce a obejmou to,ale zničehonic jsem do něčeho narazil a nato spadl na tvrdou zem...

Poté jsem ucítil na sobě něčí ruce,které se mně snaží odtáhnou pryč...

Začal jsem sebou neskutečně škubat a házet,potom jsem začal i křičet.

"NÉ...NÉ...Pusťte mně za ním!!!.Nechtě mně jít!!"Začal jsem brečet.

"Pusťte mně...,prosím...!!!"

Pořád jsem strašně křičel a kopal kolem sebe.

"N-né...."křikl jsem v naději,že mně pustí.Nechtěl jsem nikam jít,chtěl jsem tu zůstat a vidět to,co mně tu volá...Něco uvnitř mně to dávalo nepřehlédňetelně moc najevo.To uvnitř mně převzalo kontrolu nade mnou a potřebovala to,opravdu moc to potřebovalo.Potřebovalo tu bytost,která nás vábila.Jako by bez ní nemohlo ani skoro dýchat.Vysmekl jsem se těm rukou a utíkal zpět k ní...Utíkal jsem jako smyslů zbavený...Nic mně nemůže zastavit...Nic...

"P-prosím..Lou!!" Zazněl velice vzdálený hlas,který nebyl skoro vůbec slyšitelný...Bylo to jako kdyby někdo potichu šeptat...

"Lou..!"A začal se mnou třást.Ten hlas naříkal a plakal...

"Lou, prosím!"řekl ten samý vzdálený hlas...

"Pojď za mnou!"Klepající hlas nepřestával vzlykat.Bylo mi toho hlásku líto,byl to velice jemný

hlásek..Byl to.......Byl

to N-niall?

Nezastavil jsem se a utíkal dál.Utíkal jsem do té doby,než my někdo podkopl nohy a já znovu spadl na zem,ale teď jsem se

těžce udeřil

do hlavy.Před očima se mi oběvilo ještě větší černo,než v místnosti ve které jsem se nacházel.Všechno utichlo.Upadl jsem do bezvědomí...




Niall




Už to jsou dva měsíce.

▪️Red zone▪️ || FF Larry Stylinson, One direction ||Kde žijí příběhy. Začni objevovat