▪️Red zone▪️ || FF Larry Stylinson, One direction ||

Trest

Harry

Potom, co to malinké klubíčko uslo v mém náručí jsem si ho opět dlouho prohlížel, byl naprosto úchvatný...
Hladil jsem ho po jeho hebkých vláscích a pomalu jsem palcem přejížděl po jeho růžové tváři. Byl roztomilý...
Nakonec jsem skončil u jeho kulaťoučkých rtů, měl je úžasně plné...
On celý by neuvěřitelně rozkošný.
.
.
.
Po delší chvíli jsem ho položil na moji pohovku, zahryl ho dekou a odešel pryč z mojí pracovny...

Odcházel jsem s úžasným pocitem, svého kolouška mám už konečne u sebe. Už se mu nemůže nic stát, nemůže když jsem tu já, budu ho chránit do mého posledního vydechnutí.Chránit vlastním tělam a milovat celou svou duší.

Šel jsem po chodbě a přemýšlel jsem, přemýšlel jsem tak usilovně, že jsem si nevšiml chlepce stojícího přede mnou.
"P-pane Stylesi"
Odkašlal si a promluvil na mě rozklepaně.
"P-pane Stylesi, p.. přišel pan P-payne"
Promluvil na mě ustrašeně jeden z mých služebníků.Všichni ze mě mějí obrovský strach. Mějí ke obrovský respekt a také se mě bojí.Taky to byli pouhé bety.
Miloval jsem to, miloval jsem to když se mě někdo bál a měl ze mě strach, pocit moci nad všemi k smrti miluji.

Nic jsem mu neodpověděl a pokračoval směrem k mému obývacímu pokoji.
.
.
.

Hned jak jsem vešel dovnitř prostoru mi pohled padl na postavu sedící na mé pohovce.Liam
"Ahoj, Harry"
Promluvil na mě Liam a zvedl se z pohovky a rychle ke mě přešel.
"Ahou Liame"
Odpověděl jsem mu a ucítil jak mě přátelsky poplácal po zádech.
Ztuhl jsem a okamžitě se od něj odtrhnul a raději si šel sednou na pohovku.
Nemám rád doteky, nesnáším když se mě někdo dotýká. Nesnáším dotyky od všech lidí.
Je to zvláštní, že u Louise mi to vůbec nevadí...
.
.
.
Vypadal jako kdyby si uvědomil teprve teď.
"Harry..."
Promluvil na mě znovu Liam.
"Promiň, Zapoměl jsem... "
Řekl poměrně lítostivým tónem.
"Už se nedá nic dělat... "
Řekl jsem stoze.
"Mimochodem, pryč jsi sem přišel pozdě večer ? "
Otázal jsem se ho. Zajímalo mě proč neohlášeně přišel. 23:39 není jeho obvyklý čas návštěv.
"Mám pro tebe čerstvou novinku"
Řekl zničehonic velice energicky.
Jeho tón mě docela překvapil.
"Zamiloval jsem se do své omegy"
.
.
.

I když takhle mluví, tak je Liam velice elegantní a šarmantní alfa.
Asi ho ta omega musela obrovsky okouzlit.
Protože se obvykle opravdu nechová jako zamilovaná omega.

Mezitím, co Liam zajímavě povídal k jeho tématu jsem si všiml tichounkých kroků blížícím se k naší místnosti.
Chtěl jsem se zvednou a zjistit kdo nás odposlouchává.
Než jsem to ale stihl, tak jsem ucítil ten pach a těžký nepravidelný dech dotyčného.
Přeslazený pach který mě doháněl k nepříčetnosti. Louis. Můj mazlíček se zbudil a odposlouchává nás...

Hodlal jsem mu udělit lekci na kterou jen tak nezapomene...

Rychle jsem potichu Liama seznámil se situací a mrkl na něj, že můžeme začít s Louisovou lekcí.

Louis

Už delší dobu jsem ležel na pohodlné pohovce a nemohl znovu zavřít své oči.
Už jsem nevydržel nečiňňe zírat do stropu a posadil jsem se.
Pomalu jsem přešel ke dveřím a co nejvíce opatrně sáhl na stříbrnou kliku.
Poměrně dost jsem se bál toho co se bude ukrývat za dveřmy.
Zhluboka jsem se nadechl a učinil první krok do neznáma.
K mému štěstí dveře neudělali vůbec žádný zvuk. Co nejrychleji jsem koukl na to co bylo za dveřmy.
Rychle jsem se rozhlédl po dlouhé chodbě a snažil jsem se oskenovat všechno v této místnosti abych se mohl vydat dál a nikdo mě neviděl.