▪️Red zone▪️ || FF Larry Stylinson, One direction ||

Neznámo Část 1

Louis

Ospale jsem odlepil svá víčka od sebe a zmateně jsem koukal po místnosti ve které jsem před chvilkou ještě spal.
Ležel jsem na obrovské posteli v nějaké velké ložnici.
Po chviličce jsem stále rozespale koukal po místnosti a konečně jsem si uvědomil, že někdo potichu ťuká na dveře.

Rychle jsem vstal a tak se mi trošku zamotala hlava.
Chytil jsem se za hlavu a šel ke dveřím.
Otevřel jsem dveře a zmateně jsem koukal ven.
" Ano? "
Přede mnou stál mladičký muž, možná i zatím jen chlapec.
Vypadal velice mladě, možná i mladší než já sám.
Podle pachu to byla beta.
" Copak si přejete? "
Zeptal jsem se s jasnou otázkou v hlase.

"Pan Styles vás nyní očekává a žádá si vás ve své přítomnosti "
Řekl ten kluk a poté dodal.
"... a také si máte při té příležitosti obléci toto připravené oblečení"

Udiveně jsem se na něj podíval a poté si převzal krabici kterou držel v rukou.
Ta krabice byla překvapivě velmi lehká.
Skoro jako by ale vůbec nic nevážila.
Byl jsem zmaten, co se v oné krabici asi schovává?

" Pokud tedy už nebudete nic potřebovat, tak na vás počkám za dveřmi "

Vytrhl mě náhle jeho hlas z mého usilovného přemýšlení.

" T-tak dobře..."
Odpověděl jsem a zavřel ony dveře.

Poté co onen chlapec opustit místnost jsem krabici položil na postel a zatáhl za velkou honosnou mašli.

To, co se nacházelo vevnitř mně opravdu šokovalo.

Byl tam saténový župan, který už na první pohled vypadal neuvěřitelně jemně a....a d-dále.. saténové kalhotky.

Vždyť já jsem kluk a ty oni přece n-nenosí?

Když jsem se ale chtěl přesvědčit jestli to je opravdu pravda, to co vidím, tak odněkud na mně vykoukla kartička s textem ....

°°Všechno připravené oblečení si vezmi na sebe a vyčkej na můj příchod...°°

Vyděšeně jsem si ta slova četl pořád dokola.
Já sám si mám obléct " ty věci " ?
Vždyť to úplně všechno odhaluje a vůbec nic nezahaluje.

Sklíčeně jsem vzal ty věci do rukou, a jednu a poté druhou jsem si je obléknul.
Byl to tak zvláštní pocit to mít vše na sobě.

Pozn. Autorky
PS: bohužel jsem nenašla na Pinterestu fotku odpovídající mým představám a požadavkům, takže to nechám na vaší představivosti.

Rozklepaně jsem otevřel dveře a vešel na chodbu k tomu chlapci.

"Můžeme tedy jít ? "
Neodpovídal jsem a dal jsem se do pohybu v jeho závěsu.

.
.
.

Po delší cestě se ten chlapec najednou zastavil a promluvil na mě.
"Ještě moment, teď vám nasadím pásku přes oči"
A vytáhl onu věc z jeho kapsy.
" Nemusíte se ničeho bát, všechno bude v naprostém nejlepším pořádku"
Znovu na mě ten chlapec promluvil a pochlácholil mně.
Vůbec mi jeho slova nepomohla.
"Louisi, teď se přesunete do místnosti před námi a budete čekat na pana Stylese.
V žádném případě si nebudete sundávat pásku přes oči.
Doufám, že jste tomu rozuměl a neprovedete tak nic nežádoucího"
Otáže se mě onen chlapec.

"Ano"

Odpověděl jsem krátce a potichu.
Podle zvuku ten chlapec teď otevřel nějaké těžké dveře.
Začínal jsem mít z nadcházejícího dění zvláštní a špatný pocit.
Naskočila mi na celém mém těle husí kůže.
Moje nejistota se začala rychle stupňovat.
Roztřeseně jsem se nadechl a poté vydechl.
Nejednou do mě zničehonic lehce strčil abych se pohnul a vešel tak do té údajné místnosti.
Naštěstí jsem neklopýtnul a potom jsem udělal pět krátkých, nejistých kroků a zastavil jsem se.
Hned poté jsem uslyšel těžké zavření dveří a rychle se vzdalující kroky.