13.

790 91 4
                                        

Když Harry sešel dolů, následoval zvuk vzlyků až do obýváku, kde našel svého bývalého přítele schouleného v klubíčku na gauči.

Něco se za ty roky přeci jen nezměnilo. Stále mu trhalo srdce vidět ho plakat.

Opatrně si k němu klekl a dlaň položil na jeho rameno.

,,Copak se stalo?" zeptal se tiše.

Louis sebou prudce trhl a sedl si na druhý kraj gauče. Natáhl se po dece a zabalil se v ní.

,,Jsi tady kvůli kvůli našemu synovi, ne kvůli mně, takže jestli už Kevin spí, tak odejdi," prohlásil ledovým hlasem, zatímco si začal stírat slzy.

Byl naprosto na dně, ale jemu to prozrazovat nehodlal.

Kudrnatý se však také posadil na gauč a následně se k druhému brunetovi maličko naklonil.

,,Nechci ti ublížit, ale pomoct, Lou. Prosím... přijmi moji omluvu za to, co se stalo, a dovol mi tě z tohohle dostat," pohladil ho po hlavě.

Myslel to upřímně. Toužil po tom si k jeho srdci znovu najít cestu.

,,To první už jsi stejně udělal a o to druhé nestojím. Kevin u tebe bude příští týden," stoupl si modrooký a zabalený v dece se vydal ke schodům, u kterých se zastavil a otočil zpátky na svého bývalého přítele, kterému se podíval přímo do oč, které kdysi tolik miloval a věřil jim. ,,Teď vypadni z mého domu."



Zpíval ti, tak jako dřív mně. Líbilo se ti to a já jsem rád, že jsi to slyšel. Pro mě je  to však stále těžší a těžší, Kevie. Co když postupem času zapomeneš, jak zní můj hlas, když už ve tvém životě nebudu a budeš tím pádem poslouchat jen ten jeho? Co když už si ani nebudeš moct vybavit to, jak voním? A co když si bez fotek nevzpomeneš ani na to, jak vypadám?

Let's find Dad (Larry) | CZKde žijí příběhy. Začni objevovat