Sla jsem dlouho tmavou ulickou tak, aby me holky nenasly. Nechtene jsem zapomela kde jsem a misto abych sla porad rovne jsem zabocila do prava. Nevsimla jsem si zelene vlajky hnedka u dveri, me zajimalo ze me holky uz nepronasleduji. Chtela jsem otevrit dvere abych mohla najit Herryho jenze bylo tam prazdno. Byla to prazdna mistnost do ktere jsem radsi ani nesla. Zahledla jsem pred sebou stin, vytahla jsem hulku a kdyz jsem se otocila pohrozila jsem mu a z vlasu mi vyletela sponka. Byl to Draco, mavla jsem rukou a odstrelila jsem mu hulku, projistotu. Ten se na me svalil, loktem me dusil o zed a druhou rukou mi chtel vzít hulku. Slyseli jsme kroky od Filche a od jeho kocky hluboke mnouknuty.
"je tady nekdo?" se ptal Filch.
Draco me svalil na protejsi stenu za vlajku. Byli jsme tak u sebe ze jedine co jsme mohli delat bylo, koukani se na sebe.
"promin Draco, tu hulku jsem ti odstrelila nechtene."
Vedela jsem ze to byla lez ale neco jsem rict musela. Draco se na me tak pronikave podival a naznacil at jsem potichu. Videli jsme pres vlajku jak Filch ze svou kockou pomalu sli ke dverim. Sahla jsem si do vlasu a....
"boze ma sponka." zaseptala jsem potichu. Drago hrabl do kapsy a drzel ji v ruce. To bylo poprve co jsem ho videla se usmivat, vzal ji a pripl mi par vlasu ktere jsem uz mela v copku.
Filch uz odesel a ja mavla rukou a Draco mel hulku v ruce. Nechapave se na tu hulku podival a odhrabl mi z krku vlasy jestli to mam moc cerveny. Mela jsem to az za rudli a kdyz me srazil, bouchla jsem se neprijemne do nohy. Nevedela jsem ani otom dokud jsem neudelala krok, koleno mi kruplo a ja se hlavou bouchla o zem.
Probudila jsem se na nemocnicnim oddeleni kde vedle me byl Harry a Ron.
"Holky pred chvilkou odešli, Snape si je zavolal."
Machla jsem ze mi to je fuk a sedla jsem si na postel.
"Hermiono, kdo te prived?" znejistila jsem
"ja myslela ze vy dva."
Koukli na sebe a zavrteli hlavou.
"vis vubec co se stalo?" "pamatuju si jen jak jsem padala na zem, a nekdo me zveda, drzi me v naruci, polozil me primo sem a pak odesel, nevim kdo je to, mam rozmazany obraz."
Zniceho nic me popadla prudka bolest. "ach moje hlava...." Ron me začal studit svymi zmrzlimi rucemi a dal mi pusu na tvar, ses cela rozpalena.
"panove, hermiona by byla rada kdyby jste ji na chvilku nechali odpocinout a vy byste meli byt uz davno na obedech."
"ano pane profesore Snape" rekli jsme jednoznacne, a drzeli jsme se ze vsech sil aby jsme nevyprskli smichy.
Lehla jsem si a unavou jsem usla, zdal se mi cely ten dej.
Pane boze, spadla mi sponka, jestli ji Filch uvidí, hnedka pozna ze to je odeme, mam tam sve jmeno. Vtom snu bylo vsechno zaostreno az na me, moje hlava si nemohla zaostrit dej. Pak kolem nas prosel Filch ze svou kockou a mi byli ukryti pod vlajkou. Kdyz mi daval do vlasu sponku, zaostrila se mi ruka z jizvou na nartu.
Probudila jsem se vyspane, a napadlo me ze jedineho kluka ktery ho znam z jizvou na ruce je pan profesor Snape, ale ten je moc nemotorny na to aby mi sepl sponkou vlasy.
Zniceho nic se u dveri objevil Ron z Harrym.
"mate to presne nacasovane, prave jsem se probudila." zazubily se na me a kyvli jak mi je.
"jo v poradku." a usmala jsem se falesnym usmevem.
ČTEŠ
Z nenavisti laska (Draco Malfoy a Hermiona Grangerova)
Fanfiction"Holky ja vim ze jsem slibila ze vas naucim to nove kouzlo, ale ja musim nutne nekam jit." Kdyz jsem vylezla ze zachodku kde nas hlidala Ursula jsem videla ze holky jdou nenapadne za mnou....
