Těm, které jsem milovala

1. Varování

Když jsem někoho milovala,nikdy jsem mu to neřekla. Jednak to bylo kvůli tomu, že jsem byla stydlivá, nebo protože už někoho měl. Pokud jsem chtěla přestat být zamilovaná,napsala jsem mu rozlučkový dopis. Tam jsem vypsala vše, co jsem měla na srdci. Zalepila jsem papír do obálky a dokonce ho řádně nadepsala.
Neposlala jsem ho. Uložila jsem ho do krabice a krabici nechala pod postelí.
Bylo to tak vyhovující.
Dopisy jsem napsala 4. Za dva z nich se opravdu hodně stydím. Za 1 se stydím tak na 60% a za ten poslední se stydím jen na 35%. Nebylo to nic,čím jsem se chtěla chlubit. Nikdo o tom nevěděl a tak mi to vyhovovalo.

Znovu se mi nahrnuly do očí slzy,když jsem to slyšela.

"Hej! Šmejdko!" Malfoy křičel už z dálky. Nebudu teď ale brečet, rychle jsem slzy zahnala a místo toho jsem řekla hlasitě Ronovi.

"Hele, když si to tak vezmeš, tak ty mudlovský vtipy o blondýnách nešli daleko od pravdy. Podívej,Malfoy je krásný příklad.."

Pansy za Malfoyem zrudla zlostí a Ron se rozchechtal.

„To máš pravdu, Mio. Jak to že jsem si to neuvědomil dřív?" vysoukal ze sebe mezi smíchem. Ušklíbla jsem se.

„Hele, ty jedna malá milovská šmejdko, co si o sobě myslíš?" vyjela Pansy. Zavrčela jsem.

„Slečno Parkinsonová, nějaký problém?" ozval se za námi drsný hlas Snapa. Otočila jsem se. Stál kousek od nás s ledovou tváří jako vždy.

„Ne, profesore," zavrtěla Pansy hlavou.

„Tak si dejte odchod," řekl profesor jasně svou myšlenku. Povzdechla jsem si a s Ronem a Harrym zamířila na koleje.

„Slečno Grangerová," oslovil mě Snape. Otočila jsem se znovu k němu až mi zavlály vlasy. „Dávejte si pozor." Zamumlal a v následující chvíli zmizel. Nadzvedla jsemobočí.

„Už jsem si myslel, že to bude bez varování," uchechtl se Harry.

„Tento týden ji varuje už po třetí," zavrtěl Ron se smíchem hlavou.

„Jo, to se vám to směje, když nevaruje vás, ale jen mě, co?" podotkla jsem. Přetočila jsem oči v sloup a dál se tomu už nevěnovala.