Od včerejšího "tréninku" se Tony nehnul z dílny. Tam za ním nikdo nemohl, nikdo ho nesoudil a mohl si zkrátka hodit svět za hlavu. SHIELD, agenti, lidi s odposlouchávacími věcičkami, ti všichni šli na druhou kolej. Stále se však nemohl zprostit myšlenek na ty modré oči. Blonďák mu včera ukázal, jak moc dominantní je, jenom tím, že ho donutil běhat, ale zároveň nedonutil. To jeho přirozené postavení nedovolilo Tonymu říct ne.
Vlastně nechtěl jít ven, aby mu nemusel čelit. Jestli kapitán viděl nejen ty rudé tváře, ale i trochu níž, tak je v hajzlu.
Ikdyž, kdyby to viděl jenom on, tak by to nebylo tak hrozný, ale potom přišla Natasha a Thor, u nich to riskovat nechtěl. Takže už byl v dílně skoro den, kdy nespal a snažil se si dát všechno v hlavě dohromady.
Rogersovi se podrobil lusknutím prstů, ale vždyť on byl vždycky ten, komu nikdo neodporoval. Každý dělal podle toho, jak si on řekl. Nikdy nikomu nedal nadvládu nad sebou. Proč se tedy u Steva nezdráhá a nechává mu všechny pravomoci? Ikdyž zatím pouze v jeho hlavě.
Nikdy si s ním neměl začínat.
Jenže teď už je pozdě, už mu dávno propadl.
...
Když byl v té tělocvičně, záměrně dělal, že s tím neumí. Bylo to místo, kde bude jak on, tak i Tony, o samotě. Toho musí využít. Jenom to, jak stal rovný jako deska, ho nutilo se nad tím usmát. Byl rozkošný. Snažil se to nedat najevo, ale to jak mu zrudly přirozeně tváře, ikdyž je to gentleman, nezdráhal by se.
Teď dlouho nevycházel z jeho dílny a tu mu jenom potvrdilo, jak moc ho rozhodil. Bylo to sladké, asi nečekal, že před Stevem bude ovečka. Ovečka, která se nechá ovládnout. Dá mu plnou kontrolu nad sebou. A Kapitán tu kontrolu hodlal využít. Přece jen se nebude tak červenat a chodit všude s ním, kde ho bude provokovat a pak si zaleze zpátky do dílny, jakoby nic.
To mu neprojde.
...
Zrovna spal, asi na 5 hodin, když mu začal JARVIS hlásit, že Kapitán Rogers se dožaduje povolení do dílny. Rychle našel něco co odráželo obraz a podívat se jak vypadá. No, tak když rychle rukou uhladi vlasy, tak se to dá zkousnout. Už chtěl říct JARVISovi ať ho pustí, když v tom se zarazil. Proč by ho měl pouštět? Vždyť on je ten důvod, proč je tady! Je to dobré rozhodnutí?
Vždyť stejně jednou bude muset vylézt z nory, lepší že došel za ním kapitán sám.
...
Čekal před dveřmi, které byli zamlžené, aby nikdo neviděl dovnitř. Velice doufal v Tonyho naivitu, aby mu otevřel. A taky že to udělal.
Teď sis pustil démona k sobě, Anthony...
...
Jakmile dovnitř vešel, ihned věděl, že je něco jinak. Zaprvé, kapitán chodí rychle a potichu, teď šel pomalu a jakoby vypočítával každý krok. Skoro až zlověstně se ozývali jeho kroky od stěn.
,,Co potřebuješ, Steve?" snažil se mluvit sebevědomě a dělat jakože něco vyrábí a přítomnost blonďáka ho nezajímá. Slyšel jak za ním pomalu chodí a znervózňovalo ho to.
Zůstal bez odpovědi.
,,Steve, mluvím na tebe." porad se snažil dávat pozornost jenom stolu a součástkám, ale už mu to nedalo.
,,Neumíš mluvit nebo-" s tímhle se otáčel, avšak strnul v pohybu. Rogers rozhodně nešel si popovídat. Měl rozdělanou košili, jakoby ji nestihl zapnout a v obličeji podivně arogantní výraz. Vůbec k němu nešel, Steve byl vždycky něco mezi sochou a sluníčkem, povýšenost se mu vždycky příčila.
,,Potřebuješ něco?" málem se mu zlomil hlas, ale zvládl to. Nechápal co s ním chce probrat, ale teď už si svým rozhodnutím pustit ho dovnitř nebyl tak jistý.
Steve šel blíž k němu s nějakým ovladačem a zmáčkl na něm pár tlačítek. Teď už se Tony opravdu začal bát, co bude s jeho životem. Kapitán naháněl strach. Došlo mu, co ten ovladač udělal. Vypojil elektriku a s ní i zastavil v činnosti JARVISe.
,,Máme práci."
...
Dobře, tohle je únos. Amerika s ním nasedl do auta a dal autopilota. Zatmavil okna a Tony ztratil pojem, kde se vůbec nachází.
,,Kde se ta práce nachází a proč jsem si nemohl vzít oblek?" první věta kterou vyslovil nahlas. Nevěděl, jestli by ty ostatní Steva nerozčílili a on by zůstal na pospas němu, bez JARVISe, bez ostatních, bez obleku úplně bezbraný před supervojákem.
,,Uvidíš." tahle suchá odpověď mu měla stačit? Ale ten úšklebek na jeho tváři se mu nelíbil, něco je špatně. Hodně špatně.Neměl odvahu na něj mluvit dál, začal jednoslovnou odpovědí, může skončit vraždou. Opravdu už čekal nejhorší.
...
Jsou ještě vůbec v Americe? Připadalo mu, že jedou hodiny a hodiny. Nikdo nemluvil. Nepoznal jestli mění terén nebo jestli jsou ve městě či na dálnici. Nechtěl dělat nic, co by donutilo kapitána k nějaké změně chování vůči němu, podle jeho akcí to vypadá, že se nezdráhá ho uhodit. Hrozně ho vytáčelo, jak s ním zacházel. Prostě ho dostane do auta a pak jede do Tramtárie a nic mu neřekne. Po nějaké době, ikdyž se stresem snažil zůstat vzhůru, usnul, spánkový deficit se ukázal.
...
Zdravím vážení, omlouvám se @dorotecka, vím slibuji ti to hodně dlouho, ale rozdělím to do víc kapitol, snad mě nezabiješ😅
Anyways toto je kapitola, začátek k pěkně barvitemu popisování intimního styku mezi dvěma muži, avšak ve formě znásilnění, bdsm a k1nky, takže jestli se vám to nelíbí a není vám to příjemné, příští kapitola bude jenom to tomhle.
Crazynkaa
![](https://img.wattpad.com/cover/273543331-288-k840533.jpg)
ČTEŠ
Fabulous (Marvel FF)
FanfictionOn byl populární. On byl celebrita. On byl geniální. On byl 𝕋𝕠𝕟𝕪 𝕊𝕥𝕒𝕣𝕜. Jak by se mu mohl líbit? Vždyť on je jenom kluk z Brooklynu. Zatracenec v čase. Je to voják. Je to 𝕊𝕥𝕖𝕧𝕖 ℝ𝕠𝕘𝕖𝕣𝕤. Co by na to řekla Peggy? Kdy se vlastně změni...