Kapitola 1.

5.1K 62 1
                                    

Už zase nestíhám. Ještě že si už Danny zvykl-tedy aspoň doufám. Při vzpomínce na něj se mi probudí v břiše motýlci. Moje starší sestra Sophie nechápe, jak se dokážeme po necelých dvou letech pořád tak moc milovat. Ona na lásku nevěří, takže se jí to prostě nesnažím vysvětlit. Nemělo by to smysl. „Víš Emily," říká mi „podle mě láska prostě neexistuje. Je to jen chvilkové poblouznění dvou osob." A já na ni vždy jen vypláznu jazyk a myslím si svoje. Daniel je prostě to nejlepší, co mě kdy mohlo potkat.
Tak už jen obout, rychle upravit, co se dá, a můžu vyrazit. Však už jsem slyšela Danielovo auto. Houknu na mamku, že už je tu Danny a že nevím, kdy se vrátím a už běžím do té nejlepší náruče. „Ahoj krásko." Pošeptá mi do vlasů. Políbím ho. „Nazdárek. Tak co, pořád trváš na tom, že mi neřekneš, kam dnes pojedeme?" „To jsi teda uhádla. Když jednou řeknu, že to bude překvapení, tak si na tom trvám! A už pojď." Řekne a otevře mi dveře do jeho "fára". Není to sice žádný supermoderní auťák, ale mně to vůbec nevadí. Navíc se mi celkem líbí. Tak jako jeho řidič. Ten ovšem vždy říká, že až bude jednou pořádně vydělávat, koupí si takové auto, které mu budou všichni závidět. „Samozřejmě ne tak, jako tebe," dodá vždy a já se červenám.
„Těšíš se?" zeptá se Danny. „S tebou vždy lásko," odpovím a v té chvíli šlápne na plyn a já se prostě nemůžu dočkat. Jeho překvapení totiž patří k mým nejoblíbenějším...

Tak tady je první část mého příběhu.. Doufám, že sem vám bude líbit..

Ach ta PerverznostKde žijí příběhy. Začni objevovat