16.9. 2021
Zjistila jsem, že udělat coming out je kurňa těžký. Jakože člověk si v hlavě přehrává scénáře, kdy a jak a co, ale když přijde na to to říct, najednou máte sto chutí vycouvat.
Nedávno jsem byla na skautském výletě a potkala nový lidi a bavila se tam s partou holek. Bůh ví proč jsme zrovna narazili na téma lgbt. Jedna holka se zeptala, jakou máme orientaci (kdo to dělá?!????) a tak holky jely po kolečku a svěřovaly se. Byla tam jedna pansexuálka a jedna holka, která je hertero, ale přála si být na holky. No a teď přišla řada na mě a já prostě lhala. No a doteď prostě nevím, proč jsem zatajovala, že jsem lesba. Z nějakého důvodu jsem to prostě nemohla dostat z pusy. Samozřejmě jsem se cítila špatně, že jsem lhala, ale pomyšlení, že bych to řekla nahlas? Uf.
Nemám vyloženě problém se svou orientací, ale říct to všem okolo? Nevím. Docela se cítím provinile za to, že mi připadá, že být bisexuální, tím pádem být přitahován stejným i opačným pohlavím, je prostě společensky přijatelnější, než být čistě gay nebo lesba...
ČTEŠ
Deník lesby
NezařaditelnéV téhle knize vás provedu svým životem od začátku do konce. Jak jsem přišla na to, že jsem lesba a jaké problémy tohle objevení způsobilo. Kniha je psaná někým, kdo čerstvě objevil svou orientaci a je tak vhodná pro ty, co jsou zmatení se svou orien...
