BNHA ale y/n je hlavní postava 2: festival

22. Tak trochu arogantnosti

[Zkusím vydávat častěji]

Donesla jsem mu kávu. Vzal si jí a začal usrkávat. Mezi doušky se mě ptal na nějaké věci. Jako např kdo že to přesně jsem, a proč jsem si vybrala jeho agenturu, a jestli jsem zklamání vlastní rodiny atd. Po chvíli jeho otázky začaly brát na obrátkách. Začínalo mi to být nepříjemné ale naštěstí to pak přerušil hovor v jeho sluchátku. Volali mu kvůli nějakému padouchovi. Vstal, dal mi prázdný šálek a začal odcházet. 3el hrozně rychle, musela jsem ho dobíhat, jinak bych ho nestíhala. ,,Co? Kam- Kam to jdete? To mě tady jenom tak necháte? Mám jít s váma?'' Neodpověděl. Ten šálek jsem dala někomu do rukou, něco na mě pokřikoval ale já radši dobíhala Endeavora.

Během pár chvilek jsme byli venku z budovy. Podíval se na ruku kde měl asi navigaci, něco podobnýho mi podal, počkal až si to nandám a pak vyrazil. Odrazil se a vyletěl, prolétával mezi budovami. Vyrazila jsem jen o chviličku později, je hrozně rychlý! Jen tak tak jsem ho doletěla. Jsem si skoro jistá že mě moc neslyšel ale křičela jsem na něj z plných plic ,,Haló? Kam to letíme??''

,, Co máš na ruce!? To se furt spoléháš na mě? Lekce jedna: Tým je dobrý, ale nemůžeš spoléhat pořád!'' Jakmile to dořekl odklonil se a zaletěl někam dopryč. Podívala jsem se na ten přístroj co mi dal. Byla tam jednoduchá mapka města, také světýlko co značilo mě a světýlko co značilo cíl. Vyrazila jsem podobným směrem jako pan úžasný. Za pár chvilek jsem už viděla nějakého bubáka to nazvěme jak někoho obtěžuje. Ale s nožem, a pistolí. Měl asi šest rukou. Když jsem se tak blížila koutkem oka jsem zahlédnula endavora jak tam bojuje s dalšíma dvěma padouchy. Hádám, že tem třetí je na mě. Fakt ostrý začátek- 

Narostla jsem si rohy a narazila do toho rukaře jako beran. Asi mě zahlédnul, tu ženu co držel přehodil těsně vedle mě. Strhnul mě zachytit a svalil mě na zem. Postavila jsem se a zkusila mu dát pěstí, on mi však ruku zachytil, druhou mi chytil obličej, třetí připravil na bodnutí. Zbylé tři mě připravené na zaútočení. Bodnul mě, nebo se pokusil, do břicha. Dračí šupiny jsem si vyrostla v místech kam se pokusil udeřit, jen taktak jsem to stihnula. Zarazilo ho to a tak mi projistotu dal čtvrtou rukou do břicha, to už jsem pocítila. Zkusila jsem ho kopnout ale držel mě za hlavu ve vzduchu. Použila jsem nakonec ocas a bodnula ho do boku. Moc to účinek nemělo, přidržoval si to další jeho volnou rukou. Ta paní kterou odhodil začala utíkat. Otočil se na ní. Toho jsem využila! Rukou jsem mu dala pěstí a potom se přehoupnula přes ruku co mě držela ve vzduchu. Zabrala jsem když jsem klesala a zlomila mu jí. Pak jsem odskočila abych měla odstup. On zatím sténal. Zaslechla jsem policejní sirénu, už jsou na cestě. Asi náhodou s sebou nemají pouta pro šestirukého člověka. Už měl dvě ruce handicapované. Jenou musel držet bodnou ránu a druhou měl zlomenou. Ze strany ho srazil Endeavor. Nevím jak to udělal ale za pár vteřin ho měl zpacifikovaného.

--------

Když už toho padoucha naložili do auta a odjeli, tak se k Endeavorovi. Trochu mě zklamalo že ke mě nikdo nepřišel... Za pár minut mi zmizel. Byla jsem tam sama. Podívala jsem se na sebe. Uvědomila jsem si že jsem si ani nestihla nandat svůj hrdinský oblek.. možná proto nikdo nepřišel? Na té zvláštní navigaci jsem taky neměla žádný cíl. Nevěděla jsem co jiného dělat tak jsem šla zpátky do Endeavorovy agentury. 

Za asi půl hodiny jsem tam byla, přišla jsem do jeho kanceláře. Už tam seděl a četl knihu. 

,, Seš pozdě'' řekl s ostrým tónem. Co? Však jsem neměla nic na práci, jak můžu být pozdě? ,,Lekce jedna, poznámka dvě, když zatýkáš padoucha, musíš mu způsobit co nejméně škody. Jen v krajních případech. I hrdinové můžu dostat pokutu za vážné ublížení na zdraví. A ty nejsi žádná vyjímka... Když bojuješ, musíš zajmout, ne ho pobodat a hned zlomit ruku!''

,,A-ano... pane?-''

,,Fajn, pro dnešek máš volno, příště už měj na sobě i hrdinský oblek... tohle bylo naprosto nepřijatelné...''

naštvaně jsem odešla domů a těšila jsem se že se pořádně odreaguju a prospím.

--------

Z pohledu Midoriy

Pan Torino byl celkem milý a šel přímo k věci. ,,Kluku... musím vědět do jaké míry ovládáš One for All, zaútoč na mě!" Cože? Ten starý pán chce abych na něj zaútočil?? Zakníkal jsem. ,,Jsi hluchý? No, nejdřív sijdi obléct oblek a pak přijď." To jako fakt? Na vteřinku se ke mě otočil zády, pak se zase otočil zpět ,,... a ty jsi kdo?" Měl jsem na mále abych se nevzteknul.

,,Promiňte pane Torino, já- já si úplně nejsem jistý jestli jste stavěný na můj výcvik. A... a proto bych s vámi neměl ztrácet čas..." otočil jsem se a chytil za kliku, že odejdu. Bum bum bum, jedna žlutá šmouha sem, druhá tam, a nademnou na trámu byl ten malý pán s úplně novým elánem.

,,Tak co? Dáme se do toho?"

-----------

Toshinori Yagi (All Might)

Můj věrný přítel od detektivů mi zdělil nové informace. Celý svět okolo mě kolabuje, a já jsem den ode dne slabší. Ten Shigaraki nebo jak si říká, je teď naší hlavní prioritou. To, jak věděl kde budeme, a kdo tam bude. Z té myšlenky mě ještě teď mrazí na zádech.

,,Toshinori, u toho nómua co jsme zajali ještě z toho útoku na Aizawovu třídu, našli jsme že měl v sobě... sobě 4 různá DNA." Řekl s těžkým srdcem.

,,Cože? Jak to myslíš?" Podal mi pár papírů. Začal jsem si je prohlížet.

,,na test DNA jsme přišli tak, že ať už jsme mu udělali cokoliv nereagoval. Není jen němý, absolutně na vůbec nic nereaguje! A abychom zjistili jeho původ jsme mu udělali testy DNA a vyšlo tohle. Nejdřív nás to zavedlo k jednomu výtržníkovi s pár záznamy. Když jsme ale pátrali dál tak se objevila ta DNA. Nechápu jak je to možné..."

Po chvíli pokračoval, ,,Řekněme že je to něco jako upgradovaný člověk. Ale tím že se do někoho přenese něcí DNA se nezíská jeho schopnost. Ten Nomu má víc schopností. A schopnosti ze nepředávají tímhle způsobem, a ty to víš jakožto jeden z lidí s One for All. To znamená že tu musí být někdo se schopností přenášet schopnost na druhého člověka, něco jako ty, Toshinori... "