BNHA ale y/n je hlavní postava 2: festival

3. každý jinak

Bakuga samozřejmě doslova sralo že ho Todoroki předběhl. ,,TEN BASTARD!" ječel na plné kolo. Po asi minutě ticha už to vzdal a rozeběhl se. Nehodlal být poslední. Svýma explozema se vymrštil do vzduchu a přeletěl roboty. Kdyby nevyrazil on, nikdo by nešel dál. Proto jsme se chopili šance. 

Než bych vyletěla nahoru, trvalo by to moc dlouho. A když bych se začala snášet dolů, taky by to trvalo než bych nabrala rychlost. Hlavně nevím jaká je další překážka. Proto jsem se rozhodla že se tomu pokusím nějak vyhnout, a proběhnout. Viděla jsem přede mnou Momo a jak je na ní zezadu Mineta přilepený. No, to má určitě radost. Každý by chtěl mít malého perverzního křečka na zádech přilepenýho fialovýma koulema co si vytahuje z hlavy. No to chce každý! Tsu hodně pomáhali její vysoké skoky, tak to měla lehčí. Tokoyamimu zase pomáhal jeho temný stín (dark shadow), Serovi zase jeho páska. Improvizovaní padouši se soustředili na lidi nahoře. I ostatní za mnou přemýšleli jak se dostat skrz. Jelikož se všichni snažili dostat skrz vršek, já a několik dalších lidí jsme proběhli spodem. 

Čekela na nás druhá překážka. Present Mic to v rozhlasu přes celý stadion nazval oblastí pádů. Představte si hluboký příkop, který je jediná možnost jak přejít sloupy. Vevnitř byli nasázené sloupy každý od sebe asi deset metrů. Byli ale spojované jedním lanem. Vypadalo pevně.

Předtím jsem si toho nevšimla ale Izuku si nesl jeden z plátů co fungovalo jako brnění pro roboty. Velikostně byl jako on. Mohl vážit možná 2-3 kila? Už celkem daleko, skoro na konci, asi ve dvou třetinách Bakugo létal za pomoci svých explozí. Lehce dohnal Todorokiho. Dopředu se prodrala Tsuyu. Její žabí schopnosti jí dost pomáhali. Lezla přes to lano jako by to nic nebylo. Za mnou se ozvala jedna dívčina. Měla růžové vlasy, na očích tzv. googly glasses. (sorka nevím jak to přeložit) Měla hodně výbavy, doplňků. ,,Ahá! Čas předvést má děťátka!"

,,Cožé? proč má tolik Doplňků? To se nesmí!"

,,Ále di ty! Jsem z oboru podpory. MY, si můžeme donést jakékoli doplňky, jsou-li naší výroby. Takže, SAYOUNARA!" z jejího opasku na bocích jí vystřelily úchyty. Ty se zabodly do nejbližšího sloupu, a tím se přitáhla. Měla obrovské mechanické boty. Když přistála na sloupu, její boty se rozjeli přímo nahoru jako kdyby běžela po rovině. To jí vystřelilo do vzduchu a ona mohla pokračovat dál ve svojí cestě.  Todoroki byl jen trochu pozadu s rozjezdem. Většina lidí co se sem dostala až teď pořád zkoumala jak to udělat. Todoroki zmrazil Lano pod jeho nohama a rozeběhl se. Kdyby spadl, neměl by problém protože by ho jeho led opět vynesl nahoru. Iida díky jeho motorům přejížděl po lanech jako na skluzavce. Urarace se do toho moc nechtělo, vím že by se musea sama sebe zvednout, a to jí nedělá dobře na žaludek. 

,,Už to mám!" řekla jsem. Ten kluk co nám vyhlásil válku, ten s těma fialovýma vlasama se mě zeptal.

,,Na co?"

,,Jžš to je snad jasný, jak to překročit."

,,Jak?"

,,To si musíš vymyslet sám. Teď jdu ukázat má křidélka" odpověděla jsem na jeho dotaz.

,,Jsem Shinso. Hitoshi Shi-"

,,NO A CO?!"

Já už také vymyslela jak to udělat. Tuhle chvíli jsem si chtěla užít. Stoupla jsem si dopředu a otočila se čelem k ostatním soutěžícím. Chtěla jsem teda Shinsoovi ukázat že já se taky jen tak nedám. Dvěma prsty (ukazováčkem a prostředníkem bruh) jsem klepla o čelo na rozloučenou. Ruce jsem dala do tzv. 'T pose'.  Zavřela oči a nechala sama sebe padnout dolů. Jak jsem zmínila, mám křídla tak je jen roztáhnu a hoto-

*pohled 3tí osoby*

Y/n se otočila ve vzduchu a za nádherného pocitu pádu roztáhla křídla. Její tělo se napnulo a zvětšovalo. Stalo se z něj nádherné dračí. Shinso Y/n skočil na záda. Jí se zamlžila mysl a tak to y/n nevnímala. ,,Přenes mě na druhou stranu, buď tak hodná." řekl. Byl jako dračí jezdec. Oba dva letěli mezi sloupy a vyhýbali se jim za vysoké rychlosti. Jezdec byl přikrčený aby ho vzduch neodhodil. 

Ostatní soutěžící už se nechtěli dál zdržovat a tak se vydali na cestu. Y/n a její nedobrovolný kamarád se dostali na druhý břeh. Druhá překážka překonána. 

y/n

a hotovo- Co? Jak jsem se sem dostala? Najednou jsem byla za druhou překážkou. Uvědomila jsem si že jsem pořád v dračí podobě tak jsem se radši změnila zpět. Otočila jsem se ke sloupům a tam už lidi začali běhat. Když jsem se ohlédla zpět, už tam bylo taky pár lidí. Pár lidí jako Kacchan (Bakugo) aka boom boom boi, Todoroki aka 'IcyHot a půlenec' jak bu říká Bakugo, nebo ten Shinso. Počkat... Za to může on! Viděla jsem ten jeho škodolibý úsměv. Nedalo mi to a taky jsem na něj ukázala své tesáky v lidské podobě. Nebyl to hezký pohled. Zase se mi zamlžila mysl. Tentokrát ale jsem si byla vědoma toho co se děje. Předtím to bylo jako POOF a jsem tam kde jsem, teď jsem ale vnímala, jen jsem se nemohla hnout. Jako socha. Shinso chtěl už už vyrazit a mě tam nechat ale když stouplnul na další krok, pod jeho nohou vybouchla mina. Ale nebylo to nijak nebezpečné. Vlastně to jenom mělo ho odhodit ale ne mu ublížit. Místo ohně se vznášel růžový kouř. Tím spadl a přestal se na mě soustředit. Byla jsem volná. Před námi už bylo několik lidí. Vyhýbali se místům na zemi kde byli téměř neviditelná kolečka. Bylo to minové pole. Všimnula jsem si jak někdo z naší třídy měl problémy, protože ale tohle bylo hlavně o tom kdo je první, nepomohla jsem jim. 

Své oči jsem proměnila na ty dračí. Viděla jsem na zemi místa kde bylo troochu víc teplo. Bylo mi jasné že tam musei být ukryté ty miny. Nezdá se ale bylo to mnohem rychlejší než zkoumat kde je kolečko a kde není. Tím pádem jako bych běžela úplně normálně. Celé minové pole mohlo být veliké jako dvě fotbalová hřiště. Nechci si unavovat svá křídla. Už tak jsem vydala dost energie na to abych se proměnila celá u druhé překážky. Byla jsem asi v pětině když v tom jsem na zádech ucítila známý pohled. Zase ten maniak. Shinso. Opět se mi zamlžila mysl. Otočila jsem se aniž bych chtěla a šla zpět, skoro běžela, ke sloupům. Myslela jsem si že mě chce vrátit úplně na začátek k východu, to jsem se ale spletla. Šla jsem k okraji  kde se přestupovalo z druhé překážky na třetí. Přede mnou stál Kaminari. Natáhla jsem ruce OPĚT OPAKUJI ANIŽ BYCH CHTĚLA a strčila do něj. Zavrávoral a zakopnul. Spadnul.