|Reverse roles| TAEKOOK |

#0.5

Týden utekl děsivě rychle. Stačilo se párkrát vyspat a byl pátek. Taehyung, se po týdnech konečně vynořil z postele. Nechtěl, aby ho Jungkook naposledy viděl takhle. Oblékl se do běžného oblečení a šel za Jinem do obýváků. Jin zrovna něco vařil a s údivem málem upustil mrkev, když uviděl Taehyuga v jiné místnosti, než jeho pokoji.

,,Dobré ráno, hyung." usmál se na něho.

,,Konečně jsi vylezl?" zamračil se podezřele Jin na svého mladšího bratra.

,,Nejsi rád?" uculil se na Jina a hupsnul na gauč s ovladačem v ruce. Rozvalil se na něm, než si pustil nějaké televizní pořady.

Z chvíle u televize, společné snídaně i oběda s Jinem, čas ubíhal rychle. Taehyung seděl poblíž rozpáleného krbu u okna, kde sledoval jak se obloha podezřele zatahuje. Černé mraky skoro, až naháněli hrůzu. Později začalo poprchávat, kdy se Taehyung zamyslel, aniž by si všiml Jungkookova auta. Proto ho překvapilo, když mu Jin oznámil, že už je tady. Vstal od okna a posadil se na gauč s očima upnutýma na Jungkooka.

,,Už vypadáš dobře." usmál se na Taehyunga, vyzul se a přisedl s brašnou k němu. Naposledy mu měřil tlak, přičemž se i Jin postavil k oknu.

,,Začíná docela hustě pršet."

,,Hlásili na dnešek bouřku." poznamená Jungkook, zatímco si uklízí tlakoměr. Jakmile to vyslovil, zablýsklo se a zahřmělo, až se Jin lekl.

,,Waa! Tohle nemám rád!" nadává, narozdíl od Taehyunga, který skoro ani nevnímá, co se kolem něho děje. Vstal s poněkud dobrou náladu, ale nyní se cítí otupěle.

Jungkook vytáhne papíry pro Taehyunga s ukončením léčby a pracovní neschopnosti, aby je podepsal. Znova se zablýskne a to, už Jin hezky rychle odstupuje od okna, po chvíli se ozve zahřmění, až jim skoro zaduní podlaha.

,,Sakra!" vykřikne Jin. Taehyung se podívá na svého vyděšeného bratra a musí se usmát.

,,Hyung, uvědomuješ si, že jsi starší než já. To ty by jsi měl utěšovat mě." škádlí ho.

,,Zmlkni! Ještě nedávno ses bál zhasínat kvůli filmu Zhasni a zemřeš!" nadává.

,,To ty ses bál taky." směje se.

,,Aish.." mávne rukou a sedne si do křesla.

,,Ehm.. mohl bych si u vás ještě odskočit?" zeptá se Jungkook.

,,Jo. Koupelna je támhle." ukáže Jin na dveře v chodbičce vedle kuchyně.

,,Díky." usměje se Jungkook a odejde do koupelny.

Kluci sledují, jak se venku blýská, přičemž doslova leje jako z konve. Voda se valí silnicí, jako řeka.

,,Tak já půjdu." ozval se Jungkook, mířící ke svým botám k vstupním dveřím.

,,Zbláznil ses? Vždyť je venku pohroma." vyjekne Jin.

,,No jo, co se dá dělat." pokrčí Jungkook rameny.

,,Jestli si myslíš, že tě v tomhle někam pustím, tak jsi na omylu, hochu." rovnou mu zamkne dveře před nosem.

,,Přece tady nezůstanu, Jin-hyung." posteskne si.

,,To si piš, že jo! Minimálně, dokud se nezmírní déšť." trvá Jin na svém, načež se Jungkook podívá na nečitelného Taehyunga. Nechtěl ho rozptylovat svou přítomností.

,,Jin-hyung, jsi hodný, ale já stejně musím." usměje se vděčně na Jina.

,,Řekl jsem, že nikam nepůjdeš! Nehodlám tě mít na svědomí!"

,,Ale.."

,,Zůstaň tady, dokud nepřestane pršet. Jin-hyung má pravdu." přidá se Taehyung, aniž by se na ně dva podíval. Jen si zapne televizi.

,,Hey! Hráblo ti? Jak si můžeš zapnout televizi, když je venku bouřka?" nadává Jin.

,,Nudím se." pokrčí rameny.

,,Hned to vypni!" okřikne ho. 

***

Dnes jsem skoro zapomněla na další kapitolu =D Tak tady.. pozítří bude Smut ;)