|Reverse roles| TAEKOOK |

#0.24

Jungkook s Taehyungem vstupují do prostorné uvítací haly hotelu, kde na ně už čeká ve slušivém obleku Jenny přítel. Ta k němu běží jako vždy v podpatcích, jejichž klapání se ozývá celou halou a vtiskne mu láskyplný polibek na rty.

,,Moc ráda tě zase vidím, drahý." šťastně se na něho Jenny usměje, načež jí její elegantní přítel úsměv láskyplně opětuje.

,,Já tebe také. Chyběla jsi mi, drahá." políbí ji na čelo a pohlédne na společnost se kterou přišla.

,,Vítejte v hotelu Laon." ukloní se mírně hlavou, načež Taehyung s Jungkookem udělají to samé.

,,Vy budete Taehyung a Jungkook-ssi. Já jsem Laon Mingi, patří mi tenhle hotel. Jenny mi o vás hodně vyprávěla. Připravil jsem pro vás speciální pokoj a pokojová služba vám bude kdykoliv k službám, kdyby jste něco potřebovali." zdvořile se na ně laskavý muž v obleku usmívá.

,,Moc vám děkujeme." ukloní se Taehyung a s ním i Jungkook.

Od první chvíle kdy vstoupili do hotelu, se cítili zvláštně klidně a příjemně. Především Taehyung co si den před tím promluvil s Jinem, se cítil velmi uvolněně. Celou cestu se usmíval, až chvílemi Jungkookovi naháněl strach.

Jenny později odešla se svým přítelem a milý personál je odvedl do pokoje, který měli mít pro sebe celý víkend. 

,,Kdyby jste něco potřebovali, stačí zavolat hotelovým telefonem a oznámit číslo vašeho pokoji. Veškeré informace o hotelu najdete v letáčku, jež se nachází zde." ukáže mladá dívenka co je doprovodila do pokoje k druhému, malému oknu těsně u zdi.

,,Děkujeme za všechno." usmál se a uklonil Taehyung, až se dívenka začervenala, než s poslední úklonou odešla. Jungkook se nad jejím stydlivým výrazem ušklíbl a skočil na postel, po které se celý rozvalil.

,,Není to nádherný pokoj, Tae?" rozprostřel ruce po jemné látce přikrývky, načež se téměř vpil do měkoučké matraci pod ním. Taehyung na něho radostně skočil a opřel si lokty vedle jeho hlavy, zatímco se mladíkovi pod sebou usmíval do tváře.

,,Ten výhled je úžasný." pronese, ale místo z okna, z něhož může vidět nádherný výhled na moře, se dívá Jungkookovi do očí. Jungkook se napříč tomu podívá z okna a s úsměvem souhlasí. Obejme Taehyunga kolem pasu s hlavou zavrtanou v ohbí jeho krku.

,,Jsem rád, že jsme sem jeli." tiše si povzdychne a pohladí Taeho po zádech.

,,Jungkook-iie.." jemně ho osloví a trochu překvapí, protože ho tak málokdy oslovuje.

,,Hm?" otře se tváří o jeho rameno.

Taehyung mu podebere tvářičky, jež pohladí svými palci, než rukou zajede až do jeho vlasů. Hledí mu do očí s tak něžným pohledem, z kterého i Jungkookovi bije srdce. Nikdy ještě v Taehyungových očí neviděl tolik lásky jako právě teď.

Uchopí do dlaně jeho ruku na své tváře a políbí mu ji. Něžně se o ní hladí s chvějícím se dechem. Tolik lásky z jediného doteku, pohledu, zatěžuje jeho hrudník jako by mu na něj někdo položil cihlu.

Taehyung si ho nastaví tváří v tvář, aby mu hleděl do očí. Cítí velkou nervozitu, ale právě teď touží říct Jungkoovi ty dvě slova, na které tak čeká.

,,Já.." nadechne se, nicméně při pohledu do Jungkookových netrpělivých očí se mu slova zadrhnout pouze v hlavě a on není schopen je už vyslovit.

Jungkook na nic nečeká, sjede svýma rukama pod Taehyungova ramena a přitáhne si ho do vroucného polibku, ani jeden nechce rozpojit své rty, přesto že jim dochází dech.. díky tomu jsou také nuceni se od sebe oddělit.

Lapají po dechu s pohledem jeden druhému do očí. Oba k sobě cítí hlubokou lásku, ke které nejsou potřeba slova. Jako by si četly myšlenky.. vnímali pocity toho druhého velice dobře. 

***

Po dlouhé době je Reverse roles zpět. Nezapomněla jsem ;) 

Jen už nebudu tento příběh dávat každý den, protože bych si ráda nechala časovou rezervu, přeci jen není úplně dokončený, ale nemusíte se bát. Kapitol bude ještě hodně a blížím se zdárně ke konci ;) 

V příští kapitole Taekook někoho potkají... někoho z koho nebude mít úplně Jungkook radost :D Tak se těšte ;)

Další kapitolu vydám v úterý ❤