O nás dvou

(1) První setkání

Běželi jsme po louce a, a... Drc. Sakra já jsem usnula. Týna se na mě pobaveně dívala. "Co se tu zdálo prosimtě, uculuješ se jak blázen" řekla se smíchem. "A víš že ani nevím" A smála jsem se s ní. "Emmo, Kristýno, doufám že vás neruším" Ozvala se naše třídní. "Ne ne paní učitelko, nerušíte" odpověděla ji Týna. Učitelka se zatvářila jakoby právě kousla do citronu. Nechápala jsem kde Týna pořád bere takovou odvahu. Naštěstí se otočila a začala zase něco vyprávět a my jsme si s Týnou mohly povídat.
.
Přihlásila jsem se. "Ano Emmo? " ozvala se učitelka. "Mohla bych si dojít na záchod prosím" zeptala jsem se s nadějí že mě alespoň teď pustí. "Ale samozřejmě, běž" odpověděla jako by nás pouštěla vždycky. Zvedala jsem se a odešla na chodbu. Vytáhla jsem mobil a štrádovala si to směrem k záchodům. Tak zatáčka a teď už jen rovně. Náraz. Sakra. Zvedla jsem oči do čehož jsem to narazila. Nebo spíš do koho. Stál tam a já mu snad hodinu zírala do očí. Ach bože, já se snad rozteču. "Ehm, promiň nevšiml jsem si tě. " Omluvil se snad tím nejhezčím hlasem jaký znám. "Ne to já promiň, teda já do tebe narazila, takže no.. " Vykoktala jsem alespoň nějakou odpověď. Hned na to jsem se na něj nervózně usmála. Zasmál se a představil se "Já jsem Matyáš a chodím do Septimy (3. ročník na gymnáziu). " Na rychlo jsem se taky představila "Noo já jsem Emma a chodím do Kvarty". A zasmála jsem se. Tohle není ani možný. " No tak já půjdu jinak mě Novotný zabije" A já si teprve teď všimla, že má v ruce štos papírů. "No tak ahoj" říkala jsem a rozešla se k výtvarce aby to nevypadalo že jdu na záchod. Tam jsem se rozeběhla až když zmizel za rohem.
.
Když jsem vešla zpátky do třídy tak na mě všichni divně koukali. Učitelka kývla směrem k mojí lavici a já pochopila že si mám rychle sednout. Ještě chvíli něco mlela a pak nás poslala domů. Když jsme vyšly ze školních šaten tak na mě Týna navalila spoustu otázek. Ale hlavně proč mi to tak trvalo. Odpověděla jsem, že jsem do někoho na chodbě vrazila a že ten někdo byl docela pěknej Matyáš. Týna na mě vyvalila oči. "Cože?! "

Taaakže další kapitola je za námi a já doufám, že se vám líbila. Omlouvám se za případné gramatické chyby, nejsem si se vším úplně jistá. No jak to bude pokračovat a co všechno Týně řekne a bude mít možnost se s Matyášem sblížit? Kdo ví...