O nás dvou

(4) Vyrovnání nevyšlo

Takže, je to už jsou to dva týdny, co jsem se dozvěděla, že moje šance být s Matym se ještě zmenšila. Když jsem to řekla Týně, tak reagovala něco jakože: „ Ještě, že nikde neuvádí její instagram, jinak bych jí musela dojít rozbít tu její pojebanou držku... " a já se zděsila. Jo a pokud se ptáte na Týnky slovník, tak ano, ona takhle mluví pořád. Například když dostala včera 4 z matiky. „ Ta učitelka je asi úplně debilní, když mi to pořádně nevysvětlí a pak je v tom kreténským testu něco jiného. "

No a zpět k tématu. Matymu a jeho soc. sítím jsem se začala hodně vyhýbat. Za pomoci Týny a různých věcí, které asi nechcete ani znát (Kdyby nevyšly, tak další v pořadí byla ČeRnÁ MaGiE :DD). A přes Matyho jsem se tak nějak dostala. Stejně jsem nedávala, když jsem ho potkala na chodbě, nebo když se o něm někdo bavil. Nebo když jsem někde zahlídla fotku s ním, nebo když se mi o něm ZASE zdálo, nebo..... No vlastně to bylo horší než jsem si myslela. Ale alespoň jsem nebrečela celých 24 hodin, ale jen asi 2. Což je na mě docela úspěch.

,,Ahoj zlatí " přivítala mě objetím Týnka, když jsem přišla do školy. Zabořila jsem jí hlavu do ramene a když jsem ucítila její parfém, cítila jsem se zase v bezpečí. ,,Tak co zdálo se ti o něm zase?" Zavrtěla jsem hlavou stále zabořenou v jejím rameni. ,, No vidíš, alespoň ve snech ti dal pokoj, hajzl jeden." A já měla zase na krajíčku. Vždyť on za nic nemohl a já jsem ta špatná, protže se mi začal líbit a... a.....Cítím jak se mi do očí hrnou slzy a než je stihnu zastavit, je pozdě. ,,Ooo, broučku, kašli na něj, on ti za to nestojí." Problém byl, že mi za to stál. A probrčela bych klidně celý den a noc, kdybych jen měla šanci...

Když konečně zazvonilo a my mohli jít domů, zeptala se mě Týnuš, jestli bych s ní nechtěla někam vyrazit. Nejdříve se mi nechtělo, ale nenechala jsem se dlouho přemlouvat. Skočila jsem si dát domů batoh s učením, vzala si svůj oblíbený vak, hodila do něj vše potřebné, nechala vzkaz mamce a mohlo se vyrazit. Nejdřív jsme si zašli na jídlo, já chtěla na sushi, ale nakonec mě Týna přemluvila a šly jsme do Mekáče. Já si dala nugetky a salát a Týnka Cheeseburger a hranolky. Občas mě udivuje, že může sníst co chce, necvičí a má úžasnou postavu. No a já můžu dělat co chci a stejně vypadám strašně, ale to zase odbočuji. No, po jídle jsme prošli pár obchodů a nakoupili si nějaké oblečení. ,,Pojď, projdeme se po parku a pak uvidíme." navrhla Týna a už mě táhla za sebou pryč od obchodního centra.

A byl to dobrý nápad. Po dlouhé době jsem si pročistila hlavu. Jak tady v parku, tak prostě celé odpoledne strávené s ní. Pak jsem se ještě procházeli, než nás zaujala vývěsní cedule. ,,Hele koukni, dneska je v místním kině nová Marvelovka. Prosím, že se půjdeme podívat." Prosila Týnka a dělala u toho psí oči. ,,No ráda bych, ale uvidíme co na to peněženka." zasmála jsem se vlastnímu vtipu. A náhodou, měla jsem tam cca 300. ,,Jo, to by mohlo stačit. Ok, kdy to začíná?" ,,Ehm, asi za půl hodiny. Dělej, snad budou ještě volný lístky" křikla Týna a rozebhla se pryč. ,,No to snad na mě počkáš, ne?"

Když jsme tam doběhly, celé udýchané, dozvěděly jsme se, že je pár míst ještě volných. Rychle jsme si koupili lístky, kolu a popcorn a chvilku počkali, no a pak jsme šli do kina. Film to byl skvělej, no a s Týn jsme si to užily. Teda, než přišel odchod z kina. To do mě někdo vrazil. A nebyl to jen tak někdo, ale byl to Maty. ,,Na chodbě a teď i tady, holka ty do mě snad vrážíš naschvál." zasmál se svému vtipu a holka vedle něj nuceně taky. Až do teď jsem si jí nevšimla. Urychleně jsem jí sjela pohledem. No jasně, věkem asi jako on, štíhlá ale zároveň ne moc, vysoká tmavovlasá. Vlasy jí sahaly až pod zadek a její oříškové oči měly uhrančivý pohled. A hlavně Matyho držela za ruku. Že mě krávu to nenapadlo. A tuhle situaci jsem úplně nezvládla, musela jsem utéct, jinak bych jim tam brečela přímo před očima. Týnka mě dohnala na chodbě před kinem a doprovodila mě domů. Tam jsem se zhroutila na postel a ona mě přikryla a pak šla domů. Nevím, co bych si bez té holky počala...