Nesmělý

2.kapitola

Krásný večer miláčkové :) Přináším další kapitolu té sladké dvojice :) Moc Děkuju za hlasy v předešlé kapitole, udělaly mi velkou radost a  @AkaNoMajo moc děkuju za krásný komentář <3 ani nevíš jak mě pohladil na duši :) <3 

Dalšího dne ráno se situace opakovala – Naruto byl opět nepřítomen a to už dělalo Irukovi hodně velké vrásky. Po jeho otázce: „Nikdo z vás jej neviděl?" všichni zavrtěli hlavou, ale najednou se postavil Nara Shikamaru, prstem ukázal na chlapce sedícího před ním a vyhrkl: „On ho poslal do lesa pro nějaké tělo." Iruka měl pocit, že snad špatně slyší.

„Dneska máte samostudium," vypadlo z něj a okamžitě vypálil ze třídy a v duchu se modlil ke všem bohům, aby byl ten pitomec v pořádku. Jeho obavy o chlapcův život se naštěstí nenaplnily, nebo ne tak úplně. Byl sice v obklíčení ninjů z cizí vesnice, ale byl naživu.

„Oi, Naruto!" křikl na něj a chlapcovy oči se rozšířily úžasem. „Iruka-sensei...." zamumlal a muž zaujal bojový postoj. Bohužel po chvíli bylo znát, že nepřátelé mají přesilu. Na Iruku letěl kunai a byl by jej zasáhl a vážně zradil, kdyby tu zbraň někdo neodrazil. Vše se odehrálo tak rychle...

„Jsi v pořádku, Iruko?" ozval se známý hlas a Iruka konečně spatřil známou postavu šedovlasého shinobiho.

„Kakshi-san!" vyjekl a hned dodal: „Nic nám není. Co tady děláš?" Kakashi na něj letmo pohlédl. „Potkal jsem dva tvé studenty a dal si to dohromady. Teď se vraťte zpátky, postarám se o to." Hnědovlasý se jen pousmál a se slovem: „Hai!" pořádně chytil Naruta a zmizel. I když už pak byli oba v bezpečí vesnice a nezrannění, nemohl se Iruka zbavit hřejivého, ale zároveň i nepříjemného pocitu. Kakashi-san o něj měl starost...ale co když se mu něco stalo a on jen tak bezstarostně odešel? Jistě, měl u sebe Naruta, ale i tak se měl vrátit zpátky a Kakashimu pomoct. Teď už na to bylo pozdě a jemu tak nezbylo nic jiného, než čekat na nějaké informace. Aby nějak zabil čas, tak zamířil do Ichiraku ramen. Iruka byl zhruba v polovině svého jídla, když mu najednou na rameno dopadla čísi ruka a jemu zaskočilo.

„Oh, gome, netušil jsem, že se tak lekneš," zaslechl známý hlas patřící Kakashimu, jež ho okamžitě začal poklepávat po zádech, aby se hnědovlasý nezadusil.

„V pořádku, děkuju Kakashi-san," odvětil muž a lehce se zachvěl. Kakashi se pak posadil vedle něj a taky si objednal jídlo a Iruka na něj zkoumavě pohlédl. Jak chce jíst s tou maskou? Sundá si ji? Jak pod ní vlastně vypadá? přemítal v duchu a okamžitě si nafackoval. Nad čím to přemýšlím? Vždyť je to můj, dá se říct, kolega. A není snad každý zvědavý, jak vypadá? Vždyť ve vesnici není nikdo, kdo by viděl Kakashiho tvář, přemítal dál Iruka a moc tak nevnímal, že na něj Kakashi mluví.

„Iruko, posloucháš mě vůbec?" zeptal se jej šedovlásek a oslovený hned zrudnul.

„Gomene, zamyslel jsem se. Zopakuješ mi to, prosím?" zeptal se jej Iruka a cítil se jako pitomec. Kakashi si lehce povzdechl, ale jeho žádosti vyhověl. „Až dojíš, půjdeš se mnou za Hokagem." Hnědovlásek jen kývnul a mezitím Kakashi dostal své jídlo, nečekaně zabalené s sebou. „Za chvíli tě vyzvednu," oznámil Kakashi a zmizel. Iruka tedy v klidu dojedl svou porci a čekal na šedovlasého ninju, jež se objevil o chvíli později a spolu vyrazili do kanceláře Hokageho.

O nějakou chvíli později Iruka v doprovodu Kakashiho opouštěl budovu, v níž sídlil Hokage a u srdce jej příjemně hřálo.

„To je ten pohled, který znám a který mám rád," ozval se najednou Kakashi a Iruka na něj nechápavě pohlédl. „Ten zápal a lesk v očích se ti vrátil. Zdá se, že sis k Narutovi našel cestu," vysvětlil a Iruka se usmál.

„Ech no...asi ano," přiznal nejistě a nervozně se podrbal ve vlasech. Mužova slova ho poněkud rozhodila a on nevěděl, jak reagovat. Vždyť jistou formu chvály slýchal i jindy, jako třeba před chvíli od Hokageho a přesto jej to neznervoznilo tak, jako teď od Kakashiho. Může snad...? Ne, to je nesmysl. Iruka zatřepal hlavou, aby zahnal nepříjemné myšlenky, které se mu vtíraly na mysl a toto gesto neušlo Kakashimu, který se pod maskou lehce pousmál, nicméně to nijak nekomentoval, zastrčil si ruce do kapes a mlčky šel s Irukou směrem, kde hnědovlasý ninja bydlel. Iruka si to prvně neuvědomoval, byl natolik zahloubán, že si přítomnost staršího muže uvědomil, až u svého domu. „Kakashi-san, nemusel jsi jít až sem," vypadlo z něj, ale muž jen pokrčil rameny a zhodnotil: „Třeba jsem chtěl."

Na to na něj Iruka lehce vyjeveně pohlédl a vykoktal: „C-co prosím? Je něco co se mnou chceš řešit, Kakashi-san?" Z hrdla šedovlasého muže se vydralo krátké zasmání.

„Hmm, řešit přímo ani ne," odvětil neurčitě a Iruka začal být zmatený.

„Tak proč?" dotázal se tonem, v němž byla patrná nechápavost a lehce před mužem ucouvnul. „Počkej...zamyslím se," pronesl klidně Kakashi, nasadil rádoby přemýšlivý výraz, přičemž vytáhl ruce z kapes a udělal krok směrem k druhému muži, který znova ucouvnul a narazil zády na zeď. Kakashi toho využil a své ruce položil podél Irukovy tváře, která teď měla barvu rajčete. „Pořád nevíš?" pronesl šedovlásek šeptem do jeho ucha a Iruka se zachvěl.

„N-ne..."vykoktal a bojácně na něj pohlédl. Kakashi se na muže lehce natiskl ahnědovláskovi se z toho rozbušilo srdcejako blázen. „Kakashi-san, tohle to..." začal, ale nedopověděl, neboť muž sistáhl masku a Irukovo srdce vynechalo úder. Kakshiho tvář byla jedním slovemdokonalá. Ostré rysy, rty vybízející k polibku...nenacházel na to slova atak jen zíral s ústy lehce pootevřenými. Přesně toho momentu využilKakashi a bez jakéhokoliv ostychu přitiskl své rty na ty Irukovy a políbil jej,vychutnával si tu jemnost a měkkost jeho rtů a jazykem zároveň prozkoumávalvnitřek jeho úst. Iruka byl z toho všeho v šoku a nebyl schopen tomuži oplácet nebo jej od sebe odstrčit. Jen tam tak stál a nechal jej, ať jejmuž líbá. Kakashi sám po chvíli polibek ukončil a podíval se na něj svýmatemnýma očima. I když by to nahlas nepřiznal, Irukovo mlčení jej poněkudznervozňovalo a on dumal, zda si něco špatně nevyložil. Druhý muž jen otevírala zavíral pusu, až pomalu připomínal rybu. Veškeré myšlenky či smysluplné větyodešly kamsi do neznáma a v hlavě mu lítalo jediné: Jako vážně? Kakashi simlčení a šok druhého muže vyložil tak, že udělal chybu. Právě proto dal ruce zezdi pryč, natáhl si masku, otočil se k hnědovláskovi zády a pronesl: „Bylato chyba, už se nebude opakovat." S tím pak zmizel a nechal tam zcelazkorpnělého shinobiho stát, aniž by mu cokoliv vysvětlil. Mladý ninja tam ještěchvíli stál a vstřebával to, než uznal, že by bylo vhodné jít dovnitř a nestáttam jak tvrdé Y.

Doufám, že se Vám kapitola líbila a další bude zase ve středu :) Mějte se krásně,

Vaše Renata