Těhotná v Hladových hrách (Nebude dokončeno)

Kapitola 3 - Odhalování tajemství

Vrátila jsem se zpět, kde na mě čekali Katniss, Peeta i Talon. Celou cestu jsem měla ruku položenou na břichu a hlava mi šrotila jako o závod.

"Tak co?" hned se zeptal Talon a zvedl se ze židle. Dokonce i on měl na obličeji velmi ustaraný výraz.

"Jsem těhotná." Odpověděla jsem.

Z Katniss vyšel lehce dávivý zvuk a přikryla si rty rukama. Talon na mě zíral, jako kdyby chtěl něco říct, ale nic nedokázal vyslovit. Peeta si sedl do svého křesla.

"To mění spoustu věcí." pověděl.

"Tyhle hladové hry mají trvat tři roky. Pokud bych náhodou vydržela tak dlouho, tak by se moje dítě narodilo v aréně." Odpovídám mu. "Pokud bych ho porodila, co by s tím udělal Capitol?"

"Těžko říct." Zapojila se hovoru Katniss. "Mohli by samozřejmě dítě zabít. Samozřejmě ne tak nápadně, vypadalo by to jako nějaká tragická nehoda. Anebo by prostě neudělali vůbec nic."

"Co bys dělala, kdybyste se svým dítětem zůstali jako poslední dva v aréně? Vítěz může být jen jeden." Koukl na mě Talon.

"Talone," ozval se Peeta, "Musíme vymyslet spoustu věcí. Jako například, řekneme Panemu, že Willow je těhotná?"

"Nemysleli by si pak ostatní splátce, že jsem slabá?" Zeptala jsem se.

"Jistě, ostatní splátci jsou tam od toho, aby tě zabili. Ale ne, aby zabili dítě." Odpověděla Katniss. "Říct jim to by mohlo být ve výsledku hodně výhodné. Sponzoři by tě zbožňovali. Nikdo nebude chtít vidět těhotnou dívku zemřít. Já jsem byla těhotná dívka."

Co si Talon neuvědomuje je, že dítě ve skutečnosti nikdy neexistovalo, ale asi nebude úplně vhodné to teď zmiňovat.

"Chci, abychom byli spojenci." Promluvil ke mně Talon, poprvé za celou dobu.

Trapné ticho se usadilo v místnosti, protože nikdo nečekal, že by Talon něco řekl. Přímost a upřímnost, jakou to řekl, nás všechny ochromila.        

"Jsou to tříroční hladové hry. Chápu, že aliance občas nedávají smysl, protože jeden bude muset po čase toho druhého prostě zradit. Ale tři roky! Pokud máš v aréně porodit dítě, chci být u toho a chci ho chránit. Tvůj život je nejdůležitější." pravil Talon.

Pomalu jsem přikročila k Talonovi. "Skutečně chceš ohrožovat svůj život, abys chránil ten mého dítěte?"

"Prožil jsem patnáct let života. Chci, aby tvoje dítě mělo šanci prožít aspoň tři." Odpověděl.

V místnosti se najednou mnohem hůře dýchalo. Vzhledem k mojí zprávě o těhotenství a prohlášení Talona, že by pro mé dítě klidně umřel, všechno najednou vypadá mnohem beznadějnější a těžší.

Ticho po dlouhé době nakonec přerušila Effie, která vešla dovnitř a radostným tónem nám oznámila, že se podává večeře. Nikdy jsem ve svém životě neviděla tolik jídla pohromadě. Spousty rozdílných polévek, chlebů, spousty masa a dokonce i dezerty. Vypadalo to všechno jako nějaký sen.

Pomalu si začínám všímat malých běžných věcí v těhotenství. Například mám citlivější čich. Všechno jako bych najednou cítila pětkrát silněji, než před pár dny. Z některých těch pachů se mi dokonce chce trochu zvracet. Některé mi pro změnu říkají, že bych neměla nic jiného už dělat, než po zbytek života jenom jíst. Opravdu to prostě záleží.

Navíc musím stále chodit na záchod. Mám pocit, že za poslední hodinu jsem tam byla čtyřikrát. Jenom za tu dobu, co jsme tam seděli.

"Takže, co vlastně umíš Talone?" Zeptal se Peeta, když odložil svojí vidličku a pohodlně se ve svém křesle usadil.