Těhotná v Hladových hrách (Nebude dokončeno)

Kapitola 1 - Sklizeň

Po televizním vysílání jsem se vydala k Rueinu domu.

Její dům se nachází ve Vesnici Vítězů, vzhledem k tomu, že její rodiče hry vyhráli. Sklizeň je zítra.

Poté, co jsem dorazila, jsem zjistila, že na mě čeká čerstvý chléb. Peeta neustále peče, i když už v pekařství nepracuje. Na nedostatek pohostinství si tu člověk stěžovat nemůže.

"Willow, jak je?", zeptal se mě Peeta a podal mi krajíc chleba.

"Dobře." Odpověděla jsem a zakousla se do chleba. Katnis vypadala, jako by jí něco tížilo.

"Jak se můžeš mít dobře, když ses zrovna dozvěděla o čtvrtohrách?" Zeptala se Katniss. "Hladové hry jsou neskutečně těžké dva týdny. Nedokážu si představit, že by trvaly tři roky."

"Není tu prakticky žádná šance, že někdo vydrží ve hrách celé tři roky mami." Zapojil se do hovoru Gale. "Kdokoliv bude v první várce, je prakticky mrtvý."

Na Rue jde vidět, že je jí do breku. Sklizeň je pro Mellarkovi vždycky nejtěžší. Katniss a Peeta se bojí toho, že jejich děti budou součástí her více, než čehokoliv jiného. Rue a Gale slyšeli příšerné historky. Viděli záznamy. Všichni jsme je viděli. Pokaždé, když jsme je sledovali, tak vypadali tak vyděšeně, jako by čekali, že minulost se náhle změní a oni uvidí, jak jejich rodiče ve hrách umírají.

Posadila jsem se ke stolu, protože mě najednou rozbolela hlava. Haymitch zrovna odešel. Pravděpodobně šel hledat nějaký levný alkohol. Místnost upadla do ticha, než dovnitř vešel Finnick Odair.

Finnick sem chodil často. Obzvláště, když se blížila sklizeň, vzhledem k tomu, že byl dobrý kamarád s Katniss i Peetou a toto období je pro ně mimořádně těžké.

"Proč je tu takové ticho?" zeptal se Finnick. Kvůli mé bolesti hlavy to znělo, jako kdyby řval. Svraštila jsem obličej a zavřela oči. Začínalo mě bolet i břicho. "Willow?"

Koukla jsem na Finnicka. Jeho obvyklé veselé a energické chování se změnilo v chování ustarané. "Jsi v pohodě?"

"Necítím se dobře." odpověděla jsem.

"Chceš zajít za Prim?" zeptala se Katniss. "Je v Hobu." (Část dvanáctého kraje, kde se organizuje černý trh.) 

"Ne, dobrý. Myslím, že prostě půjdu domů. Pozdravuj Annie." řeknu Finnickovi. Jednoduše přikývnul, ale neustále se tvářil ustaraně. Vlastně se tak tvářili všichni, ale věděli, že nemá cenu se mi snažit pomoct. Jsem velmi nezávislá a ráda dělám vše sama.

Když jsem se dostala domů, má mamka už tam nebyla. Asi šla do Hobu. Prodává tam pokrývky, které vyrobí. Já pomocí házecích nožů sháním maso. Matka poté použije kůži k vytvoření svých pokrývek. Jedná se o efektivní cyklus.

Už jsem skoro spala, když někdo zaklepal na mé dveře. Když jsem se zvedla, tak se svět okolo mě na chvíli zatočil. Otevřela jsem.

"Luku?" překvapeně jsem se zeptala, když jsem ve dveřích viděla svého přítele. Obykle nechodí ke mně domů.

"Neukázala ses na tržišti, tak jsem si dělal starosti." Odpověděl Luke.

Plácla jsem se do čela. "Promiň, úplně jsem na to zapomněla. Necítím se moc dobře.L

Luke se zamračil, chytl mě za ruku a zatáhl mě zpět do mého pokoje. Sedli jsme si na postel, jeho ruka byla okolo mých ramen a má hlava na jeho.

"Něco pro tebe mám." řekl Luke a sáhl si do kapsy. Vyndal diamantový prstem. Diamant byl obrovský. Na každé straně diamantu byly akvamarínové kameny. Takovýhle prsten v dvanáctém kraji rozhodně neseženete.