Básně ještěří

Přítel hadí

Přítel hadí, ten tě zradí, nedáš-li si pozor.

Proto s sebou neustále vláčí nějaký dozor.

Ještěr ten náš dobře ví, že had není leckdy zlý.

Kámoší s ním pro radost, přestože má jedu dost.

Jednou takhle nad ránem kávou, když byl omámen,

říká ještěr hadovi. „Podobnej seš strejdovi,

a ten vždycky nejradši, do cukrárny peláší.

Had jo ten má mlsný jazyk, ještěrem se nechá zkazit.

V cukrárně se zastaví, hned před kočkou pokladní.

Ta vám měla krásný číro, pomazlit se, to by bylo.

Jenže kočka většinu, nechce býti svačinou.

„Hade...poslyš kamaráde, tuhle nechceš mít na rande.

Já to jednou zkoušel taky, ukradla mě všechny prachy.

Radím ústup strategický, dopadne to jako vždycky.

Jestli nechceš míti zlost, stačí sladký pro radost."

Had se ještě chvílí zdráhá, další dezert už si dává.

Nechce se mu zlomit hůl, sladký moučník střídá sůl,

když ho kočka bez vyzvání z cukrárny ven už vyhání,

Oba kluky odbyla, další srdce dobyla.

A tak had už ze zvyku, jde dělat politiku.

Prořízlej má jazyk dost, hádky mívá pro radost.

K těmhle věcem mají plazi, nejspíš vážně vlohy,

ještěr jenom kroutí hlavou, razí do hospody.