Básně ještěří

Tajné přání ještěří

Tajné přání ještěří

Ještěrova tajná přání, nebývají vždycky k mání,

dnes nám je však odhalil, značně všechny pobavil.

„Ten kluk už měl upito." Pravil poník Kopyto,

dobře známý v našem kraji, v zimě v létě, ba i v Máji, pěkný je to jelito.

„Já Vám říkám kluci zlatí, dejte na mě, to se vrátí,

na tajemství ještěří, přeci nikdo nevěří.

Proto vám teď přímo řeknu, jaké bylo, dřív, než leknu,

ještěrovy pro radost, přiděláme druhý nos."

„Tys to musel pomýlit, ještěra nějak rozptýlit,

Vždyť má nos jak každý jiný, zamysli se nad tím chvíli,

ty Kopyto nemytý, než tě kopnu do kýty."

Pravil osel, jeho hlas, učesaný, tmavý bas.

„Jen počkejte velectění, nechte mě to vysvětlit,

tohle pro smích zkrátka není, šanci mám to osvětlit.

Ještěr tady z mého místa, viděl zpívat kosa,

následně mu do čumáku, kápla ranní rosa.

To vám byla tragédie, svíjel se tu jako zmije,

a burácel jako drak, nevěříte? Je to tak!

Pozdějc toho večera, povídal mi jasně,

Že by s nosem vypadal, jistě také krásně.

Snažím se mu vysvětlit, že on svůj nos má,

přesto začal pofňukávat, kdo mu ten svůj dá.

Že má jen dvě štěrbiny, jak nosní, tak ušní,

Proto bývaj ještěři, častěji prý dušní.

Proto jsem mu z papíru, jako kámoš pravý,

ušil nosík na míru, jistě byl by drahý.

S pěkným krytým čenichem nemusí se bát,

Že bude zas za deště pod střechou nucen stát."

Jak ještěra splašili, druhý nos mu přišili.

Ten vám zuřil, ten vám řval, pěstmi bušil, lomcoval,

přitom hlavou do všech stran, proč že byl tak vytrestán?

Ne každému říkat vše je o Vánocích moudré,

Místo dárků můžeš najít pod stromkem pak problém.

Proto ještěr, kterému teď z nosu kos nos sundává,

Poučen je a pro příště tajemství si nechává.