Seděla jsem na gauči a pozorovala nějaký dějepisný pořad, který dávali na Prima Zoom Nebavilo mě to, ale prý mi to pomůže. Co se týká táty a jeho nové přítelkyně, chodili spolu tak měsíc. Táta se s paní Mrázkovou dost hádal.
„Já jsem ti říkal, že ty nože patří do druhého šuplíku! Ne, ty je jako úplná kráva musíš dát do prvního! Naposledy, ti to opakuji!" křičel na ní táta.
„Promiň, příště to udělám tak, jak říkáš." řekla vyklepaným hlasem.
V tom mi pípla na Facebook zpráva. Uživatel, co mi napsal, se jmenuje Sabina Lišková. Napadlo mě, jestli by to nemohla být Sabča, moje sestřička. Jenže ta už si na mě, řekla bych asi ani nepamatuje. Navíc, Liškových je hodně. Třeba je jeden herec, tuším, že se jmenuje Pavel Liška a nejsme příbuzní. Ihned jsem odepsala.
Kristýna: Ahoj, známe se
Sabina: Ahoj, jsem tvoje sestra
Kristýna: Co chceš?
Sabina: Chtěla bych si jenom promluvit :)
Kristýna: Sabino, já s tebou ale nemám o čem mluvit! Ty, Tomáš ani matka jste se o mě spoustu let nestarali! Bylo vám jedno, jak se mám, co prožívám, jak mi je bez matky!
Sabina: Kristý, ono to bylo trochu složitější. Bydlíš s taťkou pořád v Litoměřicích?
Kristýna: Jo
Sabina: Já bydlím s mamkou a bráchou Děčíně. Už mám řidičák. Přijedu za tebou. Půjdeme na kafe a všechno probereme, dobře?
Sabina: Já nevím...
Bylo mi to divné. Podívejte se na tu konverzaci. V tu chvíli to na mě působilo tak, že chce jenom peníze na drogy. Zašla jsem za tátou a potichu jsem mu řekla: „tati, napsala mi Sabina." povzdechla jsem.
„Jaká Sabina?" nadzvedl obočí a obaloval u toho řízky.
„Lišková, moje sestra." řekla jsem opatrně. Na tátovým výraze šlo poznat, že se lekl.
„A co chtěla?" Bylo z něj cítit, že je z toho šokovaný.
„Chce se potkat."
„A ty jí chceš vidět? Přes to všechno, co o ní víme?"
„Ano, chtěla bych. Přeci jen, pořád je to moje sestra. Bydlí v Děčíně, přijela by autem." nervózním hlasem ze mě vypadlo.
„Tak jestli chceš, ať přijede. Ale do bytu jí netahej. Můžeš s ní jít klidně ven." usmál se. Takovou reakci jsem nečekala. Na jednu stranu se mi to líbilo, třeba se změnil. Na druhou stranu, co když je to nějaká past?
ČTEŠ
Ty nejsi můj otec
Short Story„Je to můj učitel. Bohužel, kolikrát se něco stane a nikdo mi nevěří. Měli jsme psát z němčiny velký test. Zrovna, když jsem řekla, že se jdu učit, tak mi řekl, že jedeme pryč, že musíme na nákup a když jsme se vrátili, byla jsem hrozně unavená. Z...
