„Ahoj Týnko, copak potřebuješ?" nadzvedl obočí, když jsem k němu přišla.
„Víš, měla bych takový dotaz. Mohu mít, prosím jednodušší písemky?" tak, a je to venku.
„Proč to řešíš tady?" přísně se zeptal.
„Chtěla jsem to řešit hned, doma bych na to zapomněla." pak jsem ale zaslechla něco u dveří.
„Dobrý den, paní učitelko, já ve čtvrtek chybím, nemohl bych vám, ten čtenářák dát zítra?" slyšela jsem hlas nějakého chlapečka.
„Ano, určitě, šestou hodinu neučím, najdeš mě v kabinetu." hlas paní Mrázkové mi dal důkaz, že se vše pokazilo a já jsem přišla o veškeré své šance na zlepšení.
„Kristýnko, ani nevíš, jak moc tě mám rád. Snažím se ti jenom splnit tvé přání. Vím, že jsi chytrá holka, ale i tak je toto látka, kterou ty bys měla ovládat. Bylo to minulý rok v přijímačkách pro sedmáky. Ty jsi v osmičce. Budeš lépe připravená. Navíc, kdybys místo koukání na televize si ty přijímačky projela, tak to mohlo dopadnout úplně jinak." usmál se.
„Ano, ale já té látce nerozumím." povzdechla jsem.
„Jsi stejná, jako tvoje máma. Úplně. Ale to neznamená, že se budu chovat stejně, jako ona. Ta by tě objala, řekla ti, že se to doučíš, že abys mohla být šťastná, nemusíš mít dobré známky a podobné žvásty. Taky si uvědom, jak skončila. Kdybys byla u ní, žila bys ve feťáckém doupěti, navštěvovali by vás dealeři, dcerko. Všechno to dělám pro tebe, abys žila lépe než ona a tvoji sourozenci. Sabina s Tomem si můžou o gymplu jen zdát. Uvědomuješ si, co pro tebe všechno dělám?" neměla jsem slov. Musí vidět, že tam stojí paní Mrázková.
„Promiň." hlesla jsem. Na nic jiného jsem se nezmohla. Neměla jsem proti němu žádný rozumný argument.
„Teď běž, Týnko na hodinu. Měj se hezky, a ať ti to jde." pohladil mě po vlasech a já odešla. Brečela jsem. Už jsem měla naději na zlepšení.
„Vidíš, Týnko, nemáš důvod brečet. Opravdu tě má tatínek rád." usmála se na mě Mrázková. Já jí ale ignorovala a s pláčem jsem odešla do třídy. Nenávidím ho. Musel jí slyšet! Sedla jsem si na svoje místo a začala brečet. Jak já to nenávidím. Nenávidím jeho, nenávidím sebe a nenávidím ty potvory ze třídy.
„Kristý, co je?" přišla ke mně Lada.
„Vypadni! Všechno je to kvůli tobě!" nebýt Lady, dávno jsem mohla být na úplně jiném místě. To kvůli ní mě odchytla ta Mrázková. To kvůli ní určitě dostanu další výprask. Přeju jí smrt. Stejně, jako tomu, díky kterému jsem na světě. Lada odešla a já zůstala opět sama. Další hodinu jsme měli paní Tomáškovou, češtinářku.
„Týno, co je?" nadzvedla obočí jen, co vešla do třídy
„Nic, jen jsem si na něco vzpomněla." pokusila jsem se o úsměv.
„Když myslíš, takhle mi tu ale brečet nebudeš. Běž se na záchod opláchnout. Děláš si tu tak akorát ostudu."
ČTEŠ
Ty nejsi můj otec
Cerita Pendek„Je to můj učitel. Bohužel, kolikrát se něco stane a nikdo mi nevěří. Měli jsme psát z němčiny velký test. Zrovna, když jsem řekla, že se jdu učit, tak mi řekl, že jedeme pryč, že musíme na nákup a když jsme se vrátili, byla jsem hrozně unavená. Z...
