!¿Pomozte mi!¿ (Countryhumans) /Velké opravy a pozastveno/

- 7.kap: 2 Den (1/2) -

Je ráno. Sluníčko svítí, ptáčci zpívají a naše Polsko vyleze ze stanu jako první. „ To je pěkné ráno, všichni ještě spí. Ale co už. " Jde na louku, která byla kousek od 'tábořiště'. Čína se vzbudil a vylezl ze stanu. Snažil se ho složit zpátky do původního stavu, ale nešlo mu to. „ No to jsem hlupák! Přece můžeme jen použít spacáky... To jsem magor!" „Kdo je magor, Číno?" zeptal se Rusko, který na něho zíral. „ Já, Rusko" „Jdu se nažrat, tak zdar" „ Zdar Rusáku " „Dop*dele!" ozvalo se z Britského stanu. „Co se děje?" zeptal se pobaveně Čína„ Noční můra " ozval se Briťák. Čína šel zkontrolovat ostatní. Švédsko chrápal, Slovinsko měla roztažené nohy a ruce, poznalo se že Slovensko byla náměsíčná,Vietnam byl celý zasypaný rýží, Kanada zase měl kolem sebe javorový sirup, Japonsko mňoukala a o Španělsku ani nemluvíme. Pak se podíval ještě k Polsku ale on tam nebyl. „ Kde je?" zeptal se Čína udiveně. „ To já nevím Nudláku" řekl Rusko. „ Jako kdo kde je?" „ Polsko je někde Čajíne." „ Proč mi tak říkáš... Nudlo" Rusko už nemohl a začal se smát. „ Protože moc rád piješ čaj, Čajíne" Briťák se urazil a šel se podívat na tu louku. A našel Polsko. „ Ty jsi tady celou dobu?" „Ano... " „ Si trochu smutný.. Co se děje?" „ Jen.. Se mnou na louku chodil Česko... Byl hrozně rád, když jsem ho vzal s sebou" Polsko vzdychl a podíval se na oblohu. „ Chybí mi tu.. Jeho vtípky, jeho úsměv... " „ On byl pro-" „On byl pro mě důležitý! Nebyl obyčejný a ani není!" Skočil mu do řeči. „ Nejradši už jdeme-" Polsko ho obejmul a začal brečet. „ Polsko... " „ Nechci ho ztratit! Nechci! Nechci! " „ Já vím... Ale musíme jít dál, aby jsme ho neztratili, Polsko..." „ Já vím..." Polsko ho přestal objímat a šli spolu k 'tábořišti'. Všichni vzbuzení, stany schované (aj Polska) a připraveni k dalšímu dobrodružství! „ Děkuju že jste mi zbalili stan" řekl Polsko „ Není zač" řekli všichni. „ Ale Číno?" „ Ano? Japonsko?" „ Jak se dostaneme na druhou stranu?" „ Včera jsem poslal Polsko se Slovenskem pro dříví a Vietnam s toho udělal malí můstek, nevím jak" Vietnam který ještě něco dodělával s můstkem, to všechno slyšel. Pak přišel tam s tím můstkem a dal ho na vodu. „ Udrží nás to?" zeptala se Slovinsko. „ Nevím, tak proto jdu první" odpověděl Vietnam a šlápl na kousek můstku. Když se ujistil že nespadne, tak šel o další kousek můstku. Po pár minutách přešel celý můstek. „ V poho! Můžete jít! Ale jen po jednom!" zařval Vietnam.

★ Po půl hodině★

Všichni byli na druhé straně řeky. Británie všechny spočítal a šli zase dál. Španělsko se loudal a Švédsko zázračně jde jak má být. Vietnam byl trochu rozčilený, protože ti dva mají něco domluveného. Rusko který měl stejné tempo jako Polsko, byl přesvědčen že Česko zachrání, ale trochu se bál že to nedokážou. Šli lesem kde potkávali spoustu zvěře a Kanada měl takovou záležitost si zabláznit , ale nemohl. Protože musel zachránit jeden stát. Kanada už to držel dlouho a byl čas na oběd, tak vzal pušku a střelil zajíce. „ Kanado" „Ano, Švédsko?" „ Můžeš tu pušku položit a nechat tu zvěř na pokoji?" „ Mám hlad" „ A co já s tím?" „ Uklidněte se!" „ Proč? Rusko?" „ Proč... No proč asi!? Jdeme Česko zachránit a vy se tady- Kde je Kanada!?" Kanada si šel pro svůj oběd. „ Kde je Kanada, Rusko?" „ Nevím... Polsko" „ To je v prd*li" zapištěl Švédsko. Po sedmi sekundách k nim přišel Kanada, který držel zajíce. „ Kanado!?" „ No? Polsko?" „ Ty blázne" Polsko omdlel a všichni se na neho podívali. „ Co se tady děje?"...