How the hell did I get here... |L.S.|

Part 7 - Mr. Mafia brought me

,,Louisi?” nevěřícně zíral Zayn a nechápal, co se to tady právě děje. ,,Co tu skara děláš?” Zeptal se. ,,Tady pan mafián mě dovezl. Mě spíš zajímá, co tady děláš ty a z jakýho důvodu jsem tu já.” Odpověděl Louis a když říkal ‘pan mafián' střelil nepříjemným pohledem k Harrymu.
Ten ho ale úplně ignoroval, přešel k Zaynovi a začal mluvit. ,, Doufám, že jsi spokojenej. Za těch pár dní jsem měl chuť tě zabít víckrát, než za celou tu dobu, co tě znám a ty máš jediný štěstí, že vždycky když si mě otravoval s tím, že ho chceš vidět a že bysme ho měli zabít, jsem u sebe neměl svojí Remingtonku” Mluvil směrem k Zaynovi, ale ke konci u toho už pohledem propaloval Louise.
Tomu to zrovna dvakrát příjemné nebylo, ale nedal na sobě nic znát a dál koukal na Zayna jako na zjevení. ,, Dobře... Může mi někdo laskavě vysvětlit, proč oba čumíte, jak kdybyste viděli ducha?!” Harry zvýšil hlas, až sebou Louis trhnul a měl chuť mu říct, ať drží hubu, že ho všichni slyší.
Nakonec radši nic neřekl, protože co si budem, kudrnatý moc mírumilovně nepůsobil. ,, Takže, abych ti to vysvětlil” začal Zayn ,,Jo, to by se hodilo” ušklíbl se Harry a Zayn ho spražil pohledem. ,, Takže bych ti to vysvětlil, tohle je Louis Tomlinson, syn Marka Tomlinsona. Mýho dřívějšího kamaráda, kterýho jsem viděl naposledy asi před sedmi lety. Louis mě miloval. Byl jsem jeho oblíbenej strejda Zayn. No, ale pak se mi začalo zvyšovat postavení v mafii a já už jsem se s nimi radši nestýkal, protože jsem nechtěl, aby to věděli. Všechno ohledně mý ‘práce’” dokončil a usmál se.
,,Okay. Tak jak to bude s tím, že ho klidně osobně odstřelíš? Hádám, že skutek utek a já jsem ho sem vezl zbytečně” ozval se kdo jiný, než velký pan mafián a Louis už se nadechoval k poznámce o tom, že ho mohl rovnou někde hodit do škarpy a vůbec si s ním nemusel dělat hlavu, ale Zayn se ozval první ,,No to si piš, že nebude!” zvýšil hlas a Louis měl obavu, že až bude odcházet, tak bude minimálně napůl hluchej.

Když chlapec konečně mohl odejít, byli už dvě hodiny odpoledne a tak si řekl, že na nějakou školu kašle a půjde radši do knihovny. Když přišel, mířil rovnou za knihovnicí. ,, Dobrý den. Už máte ty knihy Hunger Games?” zeptal se a čekal na odpověď. ,, Dobrý den. Ano, včera přišly. Budete je chtít rovnou všechny?.” Zeptala se knihovnice. ,,Ano.” Odpověděl Louis a hned si bral knížky, na které tak dlouho čekal. Miloval film Hunger Games a knihy si chtěl hrozně moc přečíst. I když ho štvalo, že Katniss skončí s Peetou. Opravdu měl chuť si zjistit adresu spisovatelky a jít jí osobně přizabít.
Když Louis i s knížkami došel domů, našel na stole jen vzkaz od rodičů. ‘Louisi, omlouvám se, ale museli jsme odjet na služebku dřív. Vrátíme se za měsíc, tak se dobře uč, choď do školy a snaž se nepodpálit dům. Máme tě rádi.’ Chlapec si povzdechl. Zase odjeli dřív. ,, Vždyť tu byli tři dny!” řekl nechápavě a bylo mu docela líto že tak rychle zase odjeli.
Vždyť byli pryč pět týdnů a on si chtěl taky někdy v klidu pokecat s tátou, nebo i třeba něco upéct s mámou. Chápal, že peníze mají hlavně díky těm obchodním jednáním ve všech možných státech světa, ale někdy ho to docela štvalo.

,,Vole vnímej” Harry dal svojí pravé ruce pohlavek a dostal výtlem, když málem spadl ze židle z toho, jak se lekl. ,,Cože?!” vyjeknul Zayn a zmateně se podíval na svého šéfa. ,, Říkal jsem, že dneska přišli dvě pozvánky na ten každoroční podzimní ples v maskách. Takže jedna je tvoje, druhá moje. Půjdeš?” odpověděl a čekal na Zaynovu odpověď. ,,Jestli půjdu? Že se ptáš. Jasně že jo!” vyjekl. ,,Fajn. Ale máme mít doprovod. Pravděpodobně kvůli těm debilním párovým tancům.” Dodal kudrnatý. ,,No problém, vezmu Gigi” odpověděl černovlavý, ale najedou se zarazil. ,, Počkat... A koho chceš vzít ty? Pokud vím, tak si nikdy nikoho na nějakou takovouhle akci nebral. Vlastně ses jim celkově vyhýbal. Proč to neodmítneš i tentokrát?” ptal se nechápavě. ,,Protože tam bude i Brasco. A moc rád bych si s ním přátelsky popovídal” odpověděl Harry a nakonci se ušklíbl. ‘No, to bude ještě zajímavý’ pomyslel si Zayn a dál už téma ples radši nerozebírali.
Vlastně ani nebylo co. Jenom pak pořeší Harryho doprovod, což bude stejně pravděpodobně jeho kamarádka Kendall a to, jak dostat Brasca z dohledu jeho ochranky.

Louis už byl po večeři a teď seděl na gauči a koukal na Sněhurku a Armiem Hammerem.
Miluje ten film a toho herce ještě víc. Komu by vadilo, že je o nějakých 20 let starší, že? Louisovi určitě ne. Vždyť ten úsměv! Ale pořád mu v hlavě vysela myšlenka na Harryho.
Nebudeme si nic nalhávat. Měl něco do sebe. Ale chlapci se absolutně nelíbilo, že nad něčím takovým uvažuje. Podíval se na hodiny a zjistil, že už je 8 večer a došlo mu, že zítra píše čtvrtletí práci z matiky. ,, A kurva” zaklel, když otevřel učebnici a zjistil, že absolutně neví která bije. Seděl nad tím asi hodinu, než se na to prostě vykašlal, protože většinu z toho, co četl stejně nechápal.
V průběhu pokusu o učení, si pustil písničky a když začala hrát Always Remember Us This Way od Lady Gaga, dostal strašnou chuť si jít zaběhat. Takže se prostě oblékl, vzal si sluchátka a vyrazil. Běžel na kopec, ze kterého byl krásný výhled na celý Londýn.
Nebydlel úplně v centru, takže to neměl až tak daleko, ale pořád to asi šest kilometrů bylo. Když tam doběhl, sedl si na lavičku, co byla u menšího, dá se říct altánku a vydýchával se. Už je to dlouho, co byl běhat.
Asi po deseti minutách, začal mít pocit, že ho někdo pozoruje. ‘Jasný, buď už i paranoidní, Tomlinsone’ pomyslel si, ale radši se rozeběhl zpátky domů. Neustále se otáčel a měl špatný pocit, který se ještě znásobil, když přibližně v půlce cesty potkal černé auto, které za ním jelo až k parku, který byl 200 metrů od jeho domu.
Právě tady auto zastavilo a Louis už běžel sprintem. Měl pocit, že někdo běží za ním, ale neohlížel se. Už chtěl být doma. Když konečně viděl svůj dům, odvážil se ohlédnout za sebe, ale nikoho neviděl.
Když zastavil a podíval se znovu, zahlédl jen obrys postavy ve stínu na konci ulice. Zakroutil hlavou, rychle došel domů a jakmile za sebou zavřel dveře, zamknul je.
Zkontroloval také dveře a okna v celém domě, i když silně pochyboval, že by mu něco jako zamčené dveře pomohlo, kdyby se ho někdo rozhodl zabít, nebo unést.
Když se vysprchoval, hned zalezl do postele a i přes to, že byl pořád docela rozrušený, usnul.

Omlouvám se, že docela dlouho nic nevyšlo. Psaly se čtvrtletky čtvrtletky, tak nebyl moc čas psát sem. 🖤