Tři skupiny

4. KAPITOLA

"No, tak jak začneme." Promnula jsem si obličej. "Asi těma lepšíma zprávama. Mike je v pohodě-"

"Tohle mě nezajímá." Usekl mě hned Styles.

"Jo, já vím že ne, ale za chvíli bude. O to se neboj. No, kde jsem to skončila?
Mike je v pohodě. Jen má celý tělo pohmožděný. Obličej, taky ujde, ale i tak je to otřesný pohled. A Will? Ten je na tom hůř. Měl zlomený nos a dvě levá žebra. Narazenou ruku. Nateklé celé tělo. Obličej má celkově rozmasakrovaný. A skoro měl vnitřní krvácení." Začala jsem s diagnózou kluků. Harry se na mě díval s otevřenou pusou a překvapením v očích. "A asi moc dobře víte, že bych vás za tohle mohla nahlásit na policii. Ublížení na zdraví. Dostali byste minimálně podmínku. A nejspíš vyhazov ze školy. Mám otázku. Stalo vám to zato? Jen, že se nějaká nána z vaší party opírala o skříňku kluka, který v ní měl věci? Jen si je chtěl vzít a zase odejít. Ale ta holka, začala odmlouvat. Will trochu zvedl hlas. A zato skončil v nemocnici. Jo, přesně tak. Nechali si ho tam na pozorování."
Dokončila jsem svůj monolog. Mezitím jsem ujídala dortík.

"Děláš si ze mě srandu, že jo?" To se zeptal jen na tohle? To on si dělá srandu ze mě!

"Vypadám snad, že si dělám srandu? Nevypadám." Trochu jsem zvýšila hlas.

"Dobře? Jak jsem slyšel. Mohla bys nás nahlásit, že? Jen mohla, takže to taky možná neuděláš. Co máme udělat, abys to neudělala?"

"Ani mě nepřekvapuje, že ses dál nezajímal o stav kluků. Ale co od tebe čekat, že? Jsi fakt ubohej" Falešně jsem se zasmála. " A co máte udělat? Je toho trochu víc. Možná by sis měl vzít tužku a papír. Abys na to nezapomněl. Nebo víš co? Já ti to napíšu." Vstala jsem a šla za Lottie, aby mi dala potřebné věci.

"Tak za prvé: Přestanete šikanovat lidi na škole.
Za druhé: Všem se omluvíte, a to opravdu všem. A já u toho budu.
Za třetí: Zlepšíte si prospěch ve škole.
Za čtvrté: Budete se snažit pro školu udělat maximum.
Za páté: to ještě vymyslíme, ju?
To by bylo. Tak abych šla."
Podala jsem mu papír s úkoly. "To platí jak pro tebe, tak i pro všechny ostatní. Mohla bych totiž nahlásit i spoustu dalších." Usmála jsem se.
Chtěla jsem odejít, ale jeho hlas mě zastavil.

"Myslíš to vážně? Všechno, co jsi dneska řekla? Úplně všechno?" Zeptal se se sklopenou hlavou.

"Jo, všechno." S tím jsem odešla z kavárny. Peníze jsem nechala na stole.

**

"Ahoj!" Vybafla jsem na Allie, která si hrála s panenkami.

"Dia!" Zapískala a skočila mi do náruče. "Chyběla si mi" Schovala si hlavu do mého krku.

"Prosím tě. Byla jsem pryč jen hodinku." Usmála jsem se. "Tak jdeme dělat ty úkoly a potom do bazénu!" Zakřičela jsem radostně. Vyběhla jsem s ní do jejího světle modrého pokojíčku.

Udělaly jsme si úkoly. Ach, jak ráda bych se vrátila do jejích let. Poté do bazénu. Mia zatím udělala večeři, takže jsme se najedly, a nakonec vyčerpáním vytuhly na gauči při pohádce hledá se Nemo.

***
"Co chceš Stylesi?" Zavrčela jsem na Stylese, když mě zastavil na chodbě školy.

"Jsem Harry. A chtěl jsem se zeptat, jestli to, co jsme si včera domluvili platí." Proč za mnou pořád leze a ptá se na to, co už dávno ví?

"My jsme si nic nedomluvili. Ty jsi jen se vším souhlasil. A ještě bude na tobě, aby s tím souhlasili i ostatní." Ani mě nepřekvapilo, že se nezeptal na Willa.

"Dobře. A jak je na tom ten, jak se jmenuje, Bill?

"Jmenuje se Will a zatím nevím. Nemluvila jsem s ním. Ale támhle je Mike, tak to může být první, komu se omluvit!" Ukázala jsem na blonďatýho kluka, asi o deset metrů dál. "A budu u toho."
Kývl na souhlas a bez jakéhokoliv slova se rozešel za Mikem.