For his pleasure

ℙ𝔸ℝ𝕋 ~𝟙~

Petr - normálně, David - kurzívou, ostatní - tučně ( ͡° ͜ʖ ͡°)
Petr's pov:
Sledoval jsem, jak ručička na hodinách pomalu dokončovala další kolo. Přestože byla předposlední hodina a většina dne za mnou, zdálo se, jakoby nebylo konce. Snažil jsem se alespoň vypadat, jako že mě látka, kterou probíráme zajímá, ale neustále jsem musel myslet na konec vyučování, na to, jak doma odhodím tašku za dveře mého pokoje a půjdu si lehnout. Už  toho mám tenhle týden plné zuby a chci konečně víkend. Zašel bych se někam pořádně ožrat. Najednou ucítím, jak mě něco zasáhlo do hlavy. Hned jsem věděl, od koho rána přišla. David. Tak strašně ho nenávidím. Myslí si, že když je oblíbenej, tak může všechno. Skoro každá holka padá na kolena, když ho vidí, slyší nebo když ho potká. Pořád si nejsem jistej, jestli jsou tak hloupý, nebo jsou smířený s tím, že je po one-night-standu odkopne jak tu předešlou. Nechápu proč má pro něj tolik holek slabost, jediný jeho plusy jsou peníze a vzhled. Možná taky nemá velký jenom ego... Snažil jsem se to ignorovat, ale on to udělal znovu. Otráveně jsem se na něj otočil ,,Co je?" ,,Nic, co by bylo?" usmál se. Neměl jsem náladu s ním cokoliv řešit a tak jsem se s hlasitým vydechnutím a viditelným znechucením v tváři otočil směrem k tabuli. Chvíli byl klid, ale za chvíli do mě někdo zezadu kopl. Opět jsem to nechal být, ale on nepřestal a nadále pokračoval. Za chvíli už to ve mně praskne. Počítal jsem do deseti a když do mě David neustále kopal neudržel jsem se. Prudce jsem se zvedl z místa, což zapříčinilo, že židle, na které jsem doposud seděl, se svalila na zem a upoutala tak pozornost zbytku třídy. ,,Co máš sakra za problém!" zakřičel jsem na něj. Vypadal trošku zaskočeně, protože jsem na něj nikdy takhle nevyjel. Pak zase nasadil pobavený výraz a nedal na sobě nic znát. ,,Co by?" řekl s úšklebkem na tváři. Bylo na něm vidět, že si prostě užívá štvát lidi. ,,Chováš se, jako by ti patřil svět, ale je ti osmnáct a jediný, cos v životě dokázal je, že sis namazal chleba máslem. Myslíš si, že když máš peníze, tak můžeš všechno co? Víš co si koupit nemůžeš? Tátu. Běž si radši píchat ty svoje děvky, pokud nemáš co jinýho na práci!" (I know roast jak chroust, ale potřebovala jsem nějakou bum bac drama) asi bych křičel dál, ale přerušil mě školní zvonek. Vzal jsem tašku a beze slova odešel. Když nad tím tak přemýšlím, tak skoro nikdo neví, že tátu nemá, ale tak teď se to alespoň dozvěděli. Moji rodiče kdysi s jeho rodiči přátelili a někdy k nám jezdili na návštěvy. Smrt jeho táty si pamatuju, protože rodiče šli na pohřeb a já musel strávit odpoledne u mojí babičky, se kterou jsme celé tři hodiny hrály člověče nezlob se na sedačce pokryté nevkusnými, kousavými dekami. Takhle promrhaný tři hodiny jsem ještě nikdy nezažil.

Zrovna jsem vracel učebnice zpět do skříňky a chystal jsem se ji zavřít, když vtom jsem málem přišel o prsty. Hlasité prásknutí doprovázel silný náraz na vnější řadu skříněk. David mě pevně držel za límec svetru a vypadal, jako by mě chtěl na místě roztrhat na kousky. Je to poprvé, kdy na jeho obličeji nevidím ten jeho stupidní úšklebek. ,,Co si jako kurva myslíš, že děláš?'' byl jsem tak v šoku, že jsem nestihl odpovědět, ale to nebylo potřeba, protože David neskončil. ,,Vyléčil sis tím svoje ublížený ego? Víš kdybych chtěl, tak můžu zařídit, aby se s tebou tvůj poslední rok na střední nikdo nebavil, aby se na tebe nikdo ani nepodíval, aby tě všichni ignorovali, protože by každej věděl, jaká si malá nechutná teplá děvka, která se po večerech nechá píchat do prdele. To chceš? Protože to je minimum toho, co dokážu a víš proč? Protože narozdíl od tebe mám peníze." už zase se mnou bavil. Nahlas jsem polkl. Byl tak blízko, že jsem cítil jeho teplý dech na obličeji. Neměl jsem v plánu odpovídat a tak jsem prostě mlčel, stejně jako on. Díval se mi hluboko do očí, zatímco ja pohledem šmátral všude tam, kam jsem mohl, jen abych se na něj nepodíval. Najednou jsem ucítil, jak jeho úchop ještě zesílil, proto jsem pohled obrátil na něj. Koukal se mi do očí a pak sjel pohledem k mým rtům. V tu chvíli jsem znervózněl ještě víc a jsem si na sto procent jistý, že to na mně bylo vidět. Kouknul se mi zpět do očí a pak na rty. Cítil jsem mezi námi silné napětí. Vypadalo to, jako že se ke mně naklonil ještě blíž a taky vypadal trošku nervózně. Srdce mi bušilo, jako kdybych právě uběhl maraton a adrenalin v těle čím dál více stoupal. Teď byl jen pár centimetrů ode mě, když vtom...