For his pleasure

ℙ𝔸ℝ𝕋 ~𝟛~

Petr's pov:
Přečetl jsem mně přidělenou dvojici a málem jsem omdlel. Černé na bílém tam stálo, že moje dvojice je David Fröde. Opět jsem byl rudý jako rajče, protože jsem si vybavil dnešní incident. V hlavě mi běhaly myšlenky, jako na běžeckém páse a nedokázal jsem myslet na nic jiného, než na Davidův teplý dech na mém krku a obličeji. Pamatuji si, jak mi koukal hluboko do duše. Jak se jednou rukou opíral o skříňky vysoko nade mnou a druhou mě pevně držel pod krkem. Jak mi svůdně koukal na rty. Začaly mě tlačit kalhoty. To se nemůže dít. Pohledem jsem sjel k mému rozkroku a pokud by to vůbec bylo možné, nabral bych ještě tmavší odstín červené. Opravdu mi právě kvůli němu stojí?

David's pov:
Hrál jsem na ps4, když mi cinkla zpráva od Martina (jeho kámoš), ve který stálo ,,viděl jsi už..." a zpráva v upozornění končila. Jelikož jsem byl zvědavej, zahodil jsem ovladač na sedačku a otevřel Instagram.

~chat~
Martin: viděl jsi už dvojice na ten projekt?

David: ne proč, o jakým projektu to mluvíš vlastně?

Martin: máš to v mailu, to se posereš 🤣

Na to jsem dal jen zobrazeno a otevřel jsem mail od učitele příroďáku. V příloze jsem hledal svou dvojici a úplně na konci jsem ji taky našel. Hned co jsem to dočetl, jsem se napnul jak struna a mobilem jsem hodil o zem (anger issues ( ͡° ͜ʖ ͡°)). To mě poser, že budu muset trávit svůj volnej čas s takovym kokotem, jako je on.

Petr's pov:
Po vyřešení problému (( ͡° ͜ʖ ͡°)) jsem se svalil na postel a snažil se nemyslet na to, co se před chvílí dělo. Cinkl mi mobil, a tak jsem líně zvedl hlavu, kterou jsem měl doteď zabořenou v polštářích. Když jsem zjistil co ve zprávě stojí a od koho přišla, musel jsem se pousmát.

~chat~
Helča: Čaukyy kočko, dneska jsem chtěla někam zajít, a tak jsem si říkala, jestli se náhodou nepřidáš. Byla bych za to moc ráda

Petřík: Víš, že jsem ti vlastně chtěl napsat, jestli někam nepůjdem? Celej týden se těším, že se někde pořádně zleju. Takže se mnou počítej.

Helča: Ok tak v šest u mě?

Petřík: Platí :)

Bylo něco málo po páté hodině, když jsem zprávu odeslal, což znamená, že mám poměrně málo času na přípravu. Zvedl jsem se z postele a rovnou jsem šel ke skříni, kde jsem začal hledat, co si vezmu na sebe.

Vybral jsem si černý svetr a nějaký volný pískový kalhoty. V kuchyni jsem do sebe ještě něco rychle hodil a pak si šel do koupelny vyčistit zuby. Když jsem se ujistil, že mám všechno, zamkl jsem dveře a vyrazil k Heli.

Bylo asi půl osmé, po celém pokoji se rozléhala hlasitá hudba a s Helčou jsme se připravovali na nadcházející party. Už od začátku mého příchodu k ní jsem si byl jistý, že ji povím, co David udělal, ale pořád jsem nevěděl, kdy je ten správný čas. V pozadí hrálo Dangerous Woman od Ariany Grande, což mi dodalo sebevědomí. Ten správný čas je teď. Je to moje nejlepší kamarádka, nemůže mně přeci soudit a vyčítat mi, že jsem ho neodstrčil dřív nebo tak. Že?

,,Helii?" ,,Nooo?" otočila se na mě s úsměvem na tváři. ,,Potřeboval bych ti něco říct." chvíli byla ticho a čekala, až budu pokračovat, ale když viděla, jak nejistě se tvářím, promluvila ,,Povídej, nemusíš se bát, že na tebe budu naštvaná nebo tak." ,,No, prostě dneska při předposlední hodině mě David neustále otravoval a mě už prostě nebavilo neustále trpět ty jeho nevyřešený problémky, a tak jsem na něj před celou třídou vyjel. Pokud bys to chtěla vidět, tak to nejspíš bude mít každý na škole. Byl jsem na sebe docela hrdej, až do tý doby, dokud mi málem nezpřelámal prsty. Prostě se to stalo všechno tak rychle a najednou jsem byl namáčklej na skřínce, s jeho rukou pod krkem." v tu chvíli hřejivý úsměv z její tváře zmizel. ,,Byl strašně blízko, jako fakt blízko a začal mi nějako vyhrožovat, ale ta nejhorší část teprve přijde. Když byl asi tak deset centimetrů od mého obličeje, tak se mi koukl z očí na pusu a pak znova. Takže mi asi chtěl dát pusu, nebo já nevím" vychrlil jsem na ní. To už jsem nezvládal, a tak jsem si úplně rudý obličej zakryl dlaněmi. ,,No, to je první věc, ale ještě k tomu jsem se dneska dozvěděl, že máme mít nějaký projekty ve dvojicích a hádej s kým jsem ve dvojici." zamumlal jsem do rukávu ,,Ne, to mi neříkej..." ,,Jo, jsem s Davidem. Co jako budeme dělat spolu? To bude tak strašný!" začala mě uklidňovat, přestože věděla, že v téhle situaci by mě neuklidnilo vůbec nic.

Už jsme byli ready a měli jsme ještě poměrně dost času, takže jsme se jenom váleli a projížděly sociální sítě. ,,Dneska se tak sundáme, že si ani jeden z nás nebude pamatovat, kdo nějakej zasranej David vůbec je." musel jsem se smát.

Když už byl čas, vykopali jsem se z baráku a pěšky se vydali do našeho oblíbeného klubu.

Stály jsme mezi lidmi před budovou, kde postávali lidi až tady jsem slyšel hlasitou hudbou, vycházející zevnitř budovy. Přes ochranku jsme šli rovnou chodbou, až jsem se ocitli v otevřeném prostoru. Jen co jsme vešli, uviděli jsem barevná blikající světla, která oslňovala tancující lidi a bar. Rovnou jsme šli na bar a objednali si pití. Rychle jsem přejel celý klub pohledem a musím říct, že dneska tady je fakt narváno. Mé oko, ale zaujmulo něco jiného, než počet lidí v místnosti. Kousek od nás, seděl na gauči kluk, abych byl konkrétní, přesně můj typ kluka. Měl blonďatý vlasy, vysokej, svalnatej a když jsem viděl, jak se usmál, podlomila by se mi kolena, kdybych neseděl na barové židličce. Usmál jsem se sám pro sebe a hned jsem si byl jist, že dnešní noc bude ještě dlouhá.