//𝖣𝖨́𝖪𝖸//

/6/

Asi v jednu hodinu mě vzbudilo zvonění telefonu, rychle jsem ho nahmatala a hovor zvedla. Ani jsem nevěděla kdo volá protože jsem byla moc líná a ospalá na to se podívat na jméno volajícího.

,,Halo?" řekla jsem přimrtveně a posadila se.

,,Jsi vzhůru?" zeptal se dívčí hlas a já hned poznala že je to Róza.

,,Ne vole jsem v kómatu" prohodila jsem s protočenýma očima a vstala z postele.

,,Dobrý nespíš, hele můžeš dneska ven? Potřebuju se ti omlu.." nenechala jsem ji domluvit a pustila se do toho.

,,Prosimtě to už nech být oukej? Tak si to prostě řekla no, svět se kvůli tomu nezhroutí.
Každopádně ven klidně půjdu protože potřebuju něco probrat." dořekla jsem klidně a zadívala se z okna.

,,Mám se bát?" zeptala se zaraženě.

,,Ani ne, jen budeš mít aspoň důvod proč říkat že se chovám jak máma." řekla jsem a myslím že po tom dostala ještě větší strach.

,,To si mě teda moc neuklidnila" odpověděla se smíchem a já se začala smát taky.

,,Ve dvě v parku?" zeptala jsem se na čas a místo jako jsme se scházeli vždycky.

,,Máš jasný"

,,Oukej tak zatím"

,,Zatím, a ještě jednou promiň"

,,Pohoda" řekla jsem a hovor následně típla.

Mám tak půl hodiny čas na přípravu, to sice není moc ale nebudu se nějak fintit protože park je asi deset minut od baráku a my stejně nikam jinam nepůjdeme.

Vyřešila jsem to tedy jen bílým oversize trikem a černými kraťasy. Na make-up jsem se vykašlala, jenom jsem si v koupelně opláchla obličej a sepla vlasy do drdolu.

Máma ještě pořád spala takže tím líp, aspoň budu mít víc času na rozmyšlení co bych řekla kdyby nás v noci vážně slyšela.

Pak už jsem se jen zkontrolovala v zrcadle, nazula si černý adidas botasky, vzala mobil, klíče, cigára se zapalovačem a vyšla směr park.

Přišla jsem tam ještě před druhou hodinou takže mi bylo jasný že budu chvíli čekat než se Róza uráčí přijít. Zatím jsem si sedla na lavičku a zapálila si aby mi to čekání aspoň trochu utíkalo.

Chci vůbec říct o tý noci Róze? Chci to vůbec někomu říkat? Zrovna tohle mi fakt nepřijde jako věc se kterou bych se měla chlubit.

Ale jo, potřebuju to někomu vykecat a komu jinýmu než jí bych to měla říct. Jen netuším jak na to bude reagovat..každopádně nebude trvat dlouho než se to dozvím protože právě přicházela.

,,Nevěřiiiiim, ty seš tady na čas?" vstala jsem a s údivem ji objala.

,,Buď ticho kámo" řekla vysmátě a objetí mi oplatila.

Pak jsme si šli sednout na lavičku a už to začínalo. Asi půl hodiny jsme se bavili o všem možným, hlavně mi teda vyprávěla co jsem prováděla včera na tý kalbě a s kým vším mě viděla...smáli jsme se u toho na celej park a já něčemu radši ani nechtěla věřit.

,,No tak teď dost ztrapňování, je čas na vážný věci..copak si chtěla probrat?" zeptala se na otázku o který jsem už vlastně vůbec nechtěla mluvit.

,,No..víš...hele to je jedno, jdem se bavit o něčem jiým. Co třeba ty a kluci?" zkoušela jsem zamluvit téma ale moc se mi to nevedlo.

,,No tak to brr holka, celou dobu jsem natěšená jak malý dítě takže zapomeň na to že bys mě teď poslala k vodě" řekla a já věděla že se tomu nevyhnu.