//𝖣𝖨́𝖪𝖸//

/15/

Jen tak jsme tam leželi a užívali si přítomnost toho druhého. Hladila jsem ho palcem po hrudi a on si hrál s mými vlasy...byla to taková hezká romantická chvilka.

,,Co bude teď?" zeptala jsem se po chvíli ticha.

,,Tobě to snad nestačilo?" zasmál se a já s ním.

,,Víš jak to myslím.." řekla jsem už vážněji.

,,To nevím..jediný co vím je, že o tebe nechci přijít" odpověděl a já se musela usmát.

,,To já o tebe taky ne" koukla jsem se na něj a políbila ho. On mi úsměv oplatil a já si hlavu zase položila na jeho hruď.

,,Ale asi bych se co nejdřív přiznal tvojí mámě, nemá cenu ji lhát"

,,Co si ji řekl když si odjížděl?" trochu jsem odbočila.

,,Že jedu do obchodu pro víno abychom tu žádost o ruku mohli zapít"

,,A nejsi tam už nějak dlouho?" prohodila jsem provokativně.

,,Nojono to jsou ty fronty" odpověděl se smíchem.

,,Debile" praštila jsem ho do hrudi a pokoušela se udržet abych se taky nezačala smát.

,,Co je? Nemůžu za to že tak dlouho vydržim" řekl namyšleně.

,,Když myslíš"

,,Co si to řekla?"

,,Já? Já nic..asi máš jen slyšiny"

,,Chceš to snad znovu dokázat?" přehoupl se nade mě a přidržel mi ruce nad hlavou abych ho nemohla odstrčit.

,,Dobře vzdávám se..v posteli jsi bůh!" řekla jsem a skousla si spodní ret.

,,Vždyť já vím" odpověděl s úsměvem a políbil mě.

,,Půjdu teď za Rózou ji poděkovat že tě přivedla" přerušila jsem polibek a koukla mu do očí.

,,Jo to bys měla, s tvojí tvrdohlavostí by jsme spolu totiž nebyli ani v hrobě" zasmál se a já ho ze sebe skopla abych mohla vstát.

,,Au" zakňoural a udělal psí oči.

,,Copak Dominičku? Máš bebí?" udělala jsem starostlivou mámu.

,,Jo! Chci na to dát pusinku" řekl a ukázal na svůj penis.

,,Vždyť tam jsem se tě ani nedotkla pitomče" zakroutila jsem se smíchem hlavu a přetáhla si přes hlavu jeho triko.

,,No nic, za zkoušku to stálo" zamručel a zas sebou flákl do postele.

,,A mimochodem to je moje triko!" zakřičel když jsem odešla z pokoje.

,,Teď už ne" zařvala jsem na něj z chodby a vydala se do kuchyně hledat Rózu.

Nakonec jsem ji našla v obýváku na gauči kde koukala na nějakou blbost v televizi.

,,Baf" vystrašila jsem ji ze zadu protože mě neviděla přicházet.

,,Fuj tyvole" popadávala dech a já chytala záchvaty smíchu.

Posadila jsem se vedle ní na gauč a přemýšlela kde začít.

,,Nic mi nemusíš vysvětlovat, myslím že i sousedům došlo jak to dopadlo" zasmála se a já po ní se smíchem hodila polštář.

,,Co je? Sama si říkala že si do tý postele můžu někoho pozvat" zkoušela jsem se bránit protože mi začínalo být trapně.

,,Až na to že tohohle jsem pozvala vlastně já" odpověděla a já se zarazila.

,,C..cože? Nějak nechápu"

,,Jak jinak si myslíš že by sem přijel? To si myslíš že celou cestu špehoval toho taxika kterej nás vezl?" říkala se smíchem ale já pořád nechápala.

,,Koukám že se moc nechytáš takže začnu nějak od začátku..Když sis šla lehnout do ložnice tak sis tady nechala mobil kterej po chvíli začal zvonit, viděla jsem tam jeho jméno takže jsem to hned zvedla. Začal se vyptávat jestli jsi v pořádku a kam si šla takže jsem mu dala adresu ať přijede. Do deseti minut tady byl a já ho pozvala dovnitř. Nejdřív jsem měla v plánu ho seřvat jakej je to grázl ale.."

,,Nevyspala ses s nim že ne?!"

,,Sice mi fakt hrozně moc lichotí že si o mně tohle myslíš ale ne neboj, tohle bych ti neudělala. No dobrý teď nevím kde jsem skončila..jo čekej, vim. No ale než jsem začala se svým proslovem tak jsem viděla jak má úplně skleněný oči a poznala jsem na něj že je celej vystrašenej. Řekla jsem mu teda ať se uklidní a sedne si protože tady chodil po místnosti sem tam jak blázen. Začal mi všechno postupně vysvětlovat a mně to konečně všechno dávalo smysl...konečně jsem zjistila proč dělal všechny ty hovadiny. Poznala jsem že to není tak špatnej člověk jak se zdálo, proto jsem nutně potřebovala aby jste si spolu promluvili a všechno si vyříkali, věděla jsem proč ho za tebou poslat a teď jsem neskutečně ráda za to že jsem to udělala! " dořekla a já měla slzy v očích..okamžitě jsem se zvedla a silou ji objala.

,,Děkuju! Děkuju! Děkuju!" brečela jsem ji do ramene a nechtěla ji pustit.

,,Nemáš vůbec za co prosimtě" opověděla a hladila mě po zádech.

,,No to teda mám, kdyby nebylo tebe tak teď vůbec nejsem tam kde jsem. Poskytla si mi všechno co jsem potřebovala a za to ti neskutečně děkuju! Kdyby nebylo tebe tak je ze mě bezdomovec, kdyby nebylo tebe tak se nemám komu svěřovat, kdyby nebylo tebe tak nejsem s Dominikem, kdyby nebylo tebe tak nejsem šťastná!"

,,Nech toho nebo se taky rozbrečim" natiskla se na mě co nejvíc a já cítila jak mi na ramena dopadají kapky slz.

,,Nechcete si to třeba rozdat? To by taky nebyla špatná podívaná" vyrušil nás Dominik opřený o futra.

,,Sklapni!" zasyčeli jsme po něm obě nastejno.

,,Dobrý dobrý klid nezabíjejte mě" zvedl ruce na náznak že se vzdává a my se s Rózou začali smát.