Bez dechu || FNaF ✓

3.kapitola - Kancelář

Mapka byla nalepené na zdi u dveří do místnosti s Poxym, kam jsme se šli ihned kouknout. Pokoj byl zařízen ve stylu pirátství, zatímco Joy-Joy měla ve svém koutku plyšáky, balónky a pastelky. Pox byl stejně jako všichni ostatní animatronici vysoký jako člověk, já ho se svými centimetry navíc ale převyšovala. Místo levé nohy měl jen dřevěnou hůl, což mě zpočátku překvapilo. V místnosti bylo ještě pár hracích automatů a velké dárky.
Místnost se jmenovala Play room a Poxyho pódium s červenou oponou, jež měla nejspíš představovat vlajku, byla Pirate bay. Z Play roomu už nikam nic nevedlo, a tak jsme se vrátili do Main hall, jak se místnosti říkalo. Pozorně jsme mapu prozkoumali a já si v hlavě postupně skládala obrázek: chtěla jsem dopodrobna vědět, kde je kuchyně, místnost s náhradními díly (Service room), toalety, místnost určená pro zaměstnance...
,,Ty, budeš tady taky přespávat?"
Yuki mě chvilinku nevnímal, protože prstem přejížděl po obrysu budovy a nad něčím přemýšlel. Když jsem do něj žduchla, trhl s sebou. ,,Cože?"
,,Budeš tady taky spát? A počkej, když jsme tady oba dva na obě funkce, co budeme každý dělat?"
Yuki pokrčil rameny, jakoby mu to bylo momentálně jedno. ,,Jo, spím tady taky, a co se tohoto týče, nevím. Ale stroje můžeme opravovat oba dva a v noci se střídat, ne?"
Znělo to rozumně, tak jsem přikývla na souhlas.
Kancelář, odkud jsme měli řídit práci nočního hlídače, byla před velkým  prostorným skladištěm, které bylo zamčené. Kancelář byla prostorná místnost s dvěmi dveřmi po stranách a jak jsem si i všimla, tak ústím do šachty nad stolem. Na tom byl ovládací panel, monitor a tablet. Vedle toho byla navíc ještě položená baterka, kus papíru a naše pracovní uniformy. Světlá šedá košile, černé kalhoty a stříbrná jmenovka.
Yuki vzal do ruky papír a začal si ho potichu číst. Bez problémů jsem se mu nahla přes rameno a na papír se zahleděla také.

Tohle je vaše kancelář. Šichta nočního hlídače je od půlnoci do šesté hodiny ranní. Na počítači na stole nepřetržitě běží kamerové záznamy a na tabletě vedle běží záznamy uvnitř šachet. Ty v sobě mají na občasných místech přepážku; ta lze zavřít pomocí panelu na stole. Dveře se zavírají pomocí červených tlačítek vedle futer. Toaleta je za kanceláří, ty hnědé dveře.
V noci celá restaurace jede na záložní pohon, nevyhoďte proto pojistky.

Afton

,,Vlastně to vypadá zábavně," podotkl Yuki, papír mi podal a posadil se na židli. V rychlosti proklikal mezi všemi kamerami na počítači: pódium, toalety, vrátnice, Play room, poté nějaká místnost s bojlery nebo co to bylo. Kuchyně, prázdná místnost se stolem, ta byla pro zaměstnance, skladiště, Service room. Jak nikde nebylo rozsvíceno, ta tichá temná místa ve mně probouzela hrůzu.
,,Stačí nevyhodit pojistky. Myslíš, že bude v pořádku, když budeme mít jenom zavřené dveře?"
Udiveně jsem se na něj podívala. ,,Proč bychom proboha museli mít zavřené dveře? Aby na nás případní zloději nenaletěli nebo co?"
Yuki se zasmál. Měl příjemný, zvonivý smích. ,,Kvůli těm animatronikům, Naveah. Pan Afton přece řekl, že se v noci pohybují, ne?"
,,A? Neřekl, že jsou nějak nebezpeční."
Yuki se přestal usmívat a podepřel si bradu. ,,To mě nenapadlo. Budeme mu muset napsat."
Vlastně jsem měla v hlavě tak milion různých nápadů, co s námi můžou animatronici udělat, když nás chytí. Ale radši jsem se ani jedním moc nezabývala, nebo by byla má psychika těžce v háji.
Zavrtěla jsem hlavou na jeho první otázku. ,,Musíme ještě hlídat tu ventilaci."
,,Je tam mříž," prohlásil a ledabylým pohybem na ni ukázal. Předtím jsem si jí nevšimla.
,,Ajo, promiň."
,,Počkej, ty si myslíš, že by byli schopní nasoukat se do ventilace, jo?"
Neurčitě jsem pokrčila rameny a Yuki se znovu rozesmál. Napruženě jsem se otočila a založila si ruce na hrudi. ,,Jen se chci ujistit, že mi třeba Freddie neurve hlavu."
,,Viděla jsi někdy, že by animatronik někomu urval hlavu?"
Jo.
,,To máš jedno. Kde budeme spát? Asi tady, co?"
,,Není tu na čem spát," podotkl, jako kdybych byla slepá. Zakroutila jsem hlavou a protočila temně hnědýma očima. ,,Něco si sem dotáhneme. Místa je tu dost."
,,Tak dobrá. Podíváme se pak do Play roomu, tam možná něco bude. Měl jsem pocit, že jsem tam zahlédl nějaký gauč."
Přikývnu. Pak zívnu, dolehla na mě únava. Celý den jsem byla příšerně ve stresu a ani jsem se pořádně nevyspala, neustále jsem přemýšlela nad tím, jestli něco nepokazím a pan Afton mě hned nevyrazí. Proto mě strašně udivovalo, že tady jsem už aspoň půl hodinu, mám zaměstnaneckou uniformu, úkoly...
A spolupracovníka, který se jevil příšerně nesměle, ale uvnitř byl vlastně docela fajn.
,,Chce se ti dneska ještě pracovat?" podívala jsem se na Yukiho. Ten zavrtěl hlavou. ,,Do noční šichty ale máme ještě čtyři hodiny."
,,Mám hlad. Ty?"
,,Samozřejmě. Já vždycky."
Usmál se. Líbí se mi.
,,Objednám nudle, všimla jsem si cestou sem jednoho bistra. Dáš si taky?"
,,Moc rád, díky. Nezajdem se pak podívat pořádně na ty animatroniky?"
S úsměvem jsem souhlasila.