Last Game

The game really is over ?

Poslední dva týdny byli velice zajímavé ale dnes? Dnešek je jiný mám na sobě bílé šaty a za chvíli si budu brát muže kterého miluji.
"Rebekah já se bojím"
"A čeho prosím tě? To je jen tréma.""
"Tak ať odejde jinak zešílím."
"To přejde."
"Je mi na omdlení."
"To je opravdu normální."
"Doufám že máš pravdu." Rebekah mi dál opravovala šaty a účes. Já se ale už opravdu těšila až bude po všem a já budu stát vedle svého manžela mezitím hodiny plynuli a já si toho ani nevšimla.
Je to tu..."zakřičela Rebekah.
"Sakra..."
"Co?"Je tam tak 200 lidí sakra Rebekah!!!"
"Chtěla jsem schválně malou svatbu! Jen rodina! A Né cele město "
"Zlato opravdu je to jen tréma. Ono tě to přejde."
"Dobře."
"nejsem si úplně jistá ale když to říkáš ty. "
Šla jsem ke Klausovi a snažila jsem se co nejvíce to půjde nadechnout. Ale popravdě moc to nešlo. Opravdu jsem se bála a nevím čeho. Možná toho že je tu hodně lidi. A nebo že dělám chybu. Když jsem měla dát Klausovi prsten tak jsem znervóznila protože tam je slovo ANO a já se bála že to zpackám to mi je podobné. Jako by nebylo jasné že kdybych tu nechtěla být tak bych mu neřekla ano když mě žádal o ruku.
Lio "Berete si Niklause ?"
"ANO!"
"Klausi berete si Liu? "
"ANO!"
Konečně je to zamnou. Já tu už šílela!
Když se stmívalo tak už odešli hosti a byla tam jen rodina.
"Nemůžu uvěřit že jsem Lia Mikaelson. Nikdy bych si netipla že se vdám."
Kol: "a já bych si netipl že za Klause."
Rebekah: "Kole nebuď zlý "
"Jo Kole já ti porad neodpustila že jsi mě ztratil." řekla jsem ironicky jinak mi to už bylo jedno Klaus se tam bavil s Damonem a Stefanem který se tvářil naštvaně a zároveň smutně hlavně když se podíval na mě.
Klaus:
"Tak teď mi poraď ty chytráku jak se z toho vymotat!"
Damon: "popravdě nevím měl jsi říct ne. "
"Ty jsi mě do této sázky zamotal ty mě vymotej!"
"Já ji nemiluji! Je to jen sázka kterou nechci prohrát. "
Damon: "anulovat sňatek?"
"Ano 5 hodin po svatbě."
"Jo přesně tak.
"A jak ji to řekneš?!"
"Zabiju ji"
Stefan: "tak to ne! Nikdo se zabíjet nebude!"
Lia: "pro vaši smůlu pánové jsem vás slyšela! A ty Klausi?! Ani mi nelez na oči vyhrál si jsi pro mě už jen ubohý lhář je konec!"
Bylo vidět že Stefanovi to bylo velice líto Elijah vše slyšel a zabíjel Klause pohledem naštěstí Rebekah držela jak Kola tak Elijaha protože už se chystali zabít Klause. Já běžela pryč ze svatby. Vešla jsem do domu otevřela dveře od Ložnice vytáhla jsem kufr a všimla si jen jak někdo vešel do pokoje ve vteřinu byl u mě a pak už jen byla tma... Pamatuji si jak jsem říkala že vždy je šťastný konec. Není to tak jsou i smutné ale jak se říká žij pro okamžik a to jś žila..Žila jsem okamžikem a co jsem potkala Klause sice to byla jen sázka ale ja ho opravdu milovala tak jak Elijaha. V hlavě mi ještě běží jedna otázka takové to je umřít ? Jen tma?nic víc ? Žádné světlo? Kéž bych aspoň ještě jednou viděla Klause a Elijaha Rebekah a Kola to oni byly moje rodina. A vždy budou.