Last Game

Fear and love

Když jsme dojeli byla tu nádherná chata jsme tu již týden Klaus semnou trávil asi jen 3 dny celé jen semnou ale teď? Teď když se zda vše OK tak to tak není a ja jsem najivni protože se mi jaksi nezdá že Klaus utíká každý večer a vrací se ráno. Vím že to zní najivně ale myslím že chodí za nějakou ženou. Ne Lio co to meleš to by zrovna Klaus neudělal nebo Jo?
"Niku kam chodíš každý večer?"
"Za kamošema "
"To už jsem tě omrzela že tak lacině lžeš?"
To už jsem měla slzy na kraji"
"Nelžu ti Lio!"
"Poznala jsem to před rokem poznám to i teď!"
"Víš co nemám náladu na tuhle debatu čau."
"Klausi! Kla."to mi už třísknul před obličejem a já nevím co jsem udělala. Sjela jsem zády po dveřích a začala brečet bylo mi jasné že Klaus něco skrývá. A taky že i jsou chvíle krásné tak to hned neznamená celý život krásný jsou i temné chvíle, které teď prožívám i Klausem. Nevím jak dlouho jsem tam byla ale vypadá to že hodně dlouho. Probudilo mě až to jak někdo přišel a třísknul s dveřmi.
"Klausi? "
"Ty ještě nespíš? To si tu nemůžu provést Camill že ?
Jsi opilý."
"Já?"
"Ne ten co stojí za tebou" Klaus se ohlédl a jen řekl že tam nikdo není
"Myslela jsem to ironicky!!"
"Aha."
"A kdo je sakra Camill?"
"Tak já ti to teda řeknu když tak hezky prosíš. Je to moje milenka."
"Plácáš nesmysly. Hele jdu si lehnout do vedlejšího pokoje. Ty za mnou přijď až budeš střízlivý."
Opravdu jsem zbaběle utekla a teď volám Rebekah? Jo opravdu
"Ahoj Lio jak se máte?"
"Proč pláčeš?"
"Stalo se něco? "
"Lio?"
"K-K-Klaus se op-il a začal mluvit o nějaké mi-milence. "
"Lásko ale to je jen opilý neplakej."
"Kdy-když ty to ne-nechápeš on tu se-semnou u-ž vůbec ne-není. Cel-celý tý-týden chodí z ch-chaty pozdě večer pry-pryč a vrací se br-brzo rá-ráno.
Nevím ale jestli si myslíš že tě podvádí tak se pleteš. "
Teď už jsem byla schopná mluvit aspoň trochu srozumitelně
"Když on se ch-ová divně něco tají a pořad lže Rebekah on mi lže do oči a nevidí že mě to jeho chování bolí."
"Lásko to bude vše dobré každý vztah ti tímto prochází už je to tak dané odjakživa. Nemusíš se vůbec bát a Camill je tu semnou celý týden. "
".Klaus o mě mluví?"zeptala se mě neznámá žena.
"Jo"
". Lio toto je lež mám svojí rodinu a manžela s Klausem jsme nikdy nic neměla a z toho jak o tobě mluvil vím že té miluje možná se pouze bojí že tě ztratí po skoro tisíci letém životě má snoubenku. A co vím milující ženu."
"Ale on mě štěstí svým chováním. "

"Lásko věř mi on se snad poprvé v životě bojí"
"Dobře. "
"Pa a když tak zavolej ano?"
"Dobře pa."
Poté co jsem dotelefonovala jsem si šla lehnou ale první jsem dotáhla Klause domů. Tancovat venku s flašku whiskey. Jak spal tak jsem šla spát i já ne do vedlejšího pokoje ale už k němu. Opravdu jde vidět že se boji protože měl několik nočních můr usnula jsem až ráno co Klaus chtěl stávat.
"Lež!"
"Proč chci stávat."
"A já spát!"
"Tak spi!"
"Ale neusnu když odejdeš."
"Lio?"
"Hmm?"
"Promiň."
"A zaco?"
"Víš zaco."
"Né to nevím."
"Za včerejšek."
"A kdo je ta tvoje milenka?!"
"Ty."
"Nějaká Camill?"
"Né byl jsem naštvaný"
"Na mě?"
"Ne na sebe. Byl jsem vůl bal jsem se že tě ztratím a neuvědomil jsem si že tě ztrácím svým chováním.
Jo to jsi si neuvědomil."
"Ale nevadí porad je lepší že jsi si to uvědomil teď a ně až budu mrtvá. A ještě jedna věc. "
"Ano?"
"Chci být to co ty."
"Opravdu?"
"Ano."
"Miluji tě."
"Já tebe taky."