Šla jsem teprve minutu, a najednou jsem strčila do neznámé osoby.
,,Zmijozel?! To nemyslíš vážně!" zvýšila na mě mnou známý hlas neznámá osoba.
,,Harry já za to přece nemůžu!"
,,To neříkám"
,,Chováš se tak"
Neměla jsem náladu na to hádat se s mým bratrem. Dnes už toho bylo dost.
,,Promiň" omluvil se a chytl mě za ruku, abych neodcházela.
,,Harry nech mě bejt" syknu a vymknu se z jeho
sevření.
,,Nemyslel jsem to tak" Uslyším než se nadobro neztratím v tmavé uličce.
Když jsem po hodině hledání a brečení po hradě konečně našla zmijozelskou společenku, ani mě neobtěžovalo se přesléct, prostě jsem zalehla první volnou postel co se mi naskytla a usla.
Následující ráno jsem smývala před zrcadlem svou rozmazanou řasenku, celkově svůj rozlitý make up po celém obličeji.
Když jsem měla hotovo, oblékla jsem se do uniformy v které jsem vypadala dost komicky ale neměla jsem ani sílu na to se naštvat.
Opustila jsem společenku, a k mému štěstí jsem se na chodbě setkala s blondýnkou
,,Dobré ráno" pozdravila mě svým sametovým
hlasem
,,Ahoj" pozdravila jsem ze slušnosti a dala Luně přednost
,,Co máš první hodinu?"
,,Asi lektvary, proč?" odpověděla jsem s nezájmem v hlase
,,Tak to je super, můžeme jít spolu!" poskočila si Luna a já zahrála nadšení.
Pak mě napadla otázka z minulé noci, tak mě neobtěžovalo se zeptat ,,Proč si nebyla zaskočená když si zjistila že jsem další Potterová?"
Luna zmírnila svůj úsměv a lehce odpověděla
,,Věděla jsem od začátku že jsi Harryho sestra"
,,Cože?"
,,Máte stejné oči"
Chvíli jsem se odmlčela a dodala ,,po matce.."
-----------------------------------------------------
Došli jsme na lektvary které jsme měli spojené
s Havraspárem.
Sedla jsem si s blondýnkou, jak jinak.
Hned co jsme vešli jsem si všimla Blaise,
který mi hned s velkým potěšením mával.
Zamávala jsem mu nazpátek, a u toho si všímala vysmátého blonďáka který seděl hned vedle Blaise a u toho se vášnivě cucal s nějakou černovláskou po jeho boku.
Jen jsem se znechuceně ušklíbla, a nedávala
tomu pozornost.
Chvíli jsem poslouchala od své spolusedící
jaké nové krystaly našla, a jak moc se jí líbí,
a když už jsem toho měla plné uši, rozletěli se dveře z kterých vyšel černovlasý profesor.
,,Učebnice strana 283" vydal potichu a sedl si ke stolu. Luna si poslušně vytáhla učebnici a začala listovat.
,,Co to je za učitele?" zeptala jsem se
,,Profesor Snape" zašeptala mi Luna a dál věnovala pozornost listování.
Uchechtla jsem se a přihlásila ruku nahoru
Snape se na mě podíval na náznak co potřebuji.
,,Co mám dělat když nemám učebnici?" řekla jsem s klidem v hlase.
,,Potterová že ano" sykl na mě.
,,Ano pane"
,,Stejná jako Potter"
,,Jak to myslíte"
,,Tak jak to říkám"
Ještě jednou mě propálil svým pohledem,
a ke konci hodiny se věnoval výkladu o přísadách které potřebujeme pro výrobu kostirostu.
Myslím že se mu to bude hodit až mu jednou ty kosti zlomím za to, jak mluví o mém bratrovi.
Hodina skončila, a já se vydala co nejrychleji pryč z místnosti.
Když jsem opouštěla sklep, srazila jsem se ve dveřích s tím blonďatým klukem o kterým už jsem psala.
,,Čum na cestu Potterová" odsekl a když odcházel, dupl mi celou tašku s věcma, která mi při srážce spadla.
To jsem si ale nenechala líbit protože jsem mu nohy podrazila a on spadl na zem.
Vypadal jak naštvaná slepice.
Když jsem celá nemohla popadnout dech, celé to pokazila Luna když procházela a pomohla Dracovi se zvednout.
,,Ještě si to vyřídíme" zařval na mě a utíkal hodně daleko.
Odvrátila jsem oči k sloupu a odešla pryč ze sklepení.
Dracův Pohled:
Zařval jsem na ni a utekl do zmijozelské společenky.
,,Copak Dráčku?" zeptala se mě Pansy když jsem doběhl do společenky.
,,Vypadni" zamáchal jsem rukou na náznak ať odejde, a odešel si pro lékárničku.
,,Ta svině Potterová mi udělala slušnýho monokla"
odsekl jsem když jsem se vracel zpět s lékárničkou na Blaisův dotaz co se mi stalo.
,,Není to svině, je náhodou skvělá!"
pískl Blaise.
Jen jsem mu věnoval znechucený úšklebek a dál se věnoval svému oku.
,,Dráčku?" doplazila se k nám zase ta zmije Pansy, kterou jsem odignoroval.
,,Mluví na tebe Pansyyy!" zamáchal mi rukama před očima Blaise a já mu div nevrazil
,,Dráčku, poslouchej mám dotaz"
Pansy se mi posadila na klín a mě se udělalo zle.
,,Zaprvé, slez ze mě, zadruhé, nikam s tebou nejdu"
,,Ale moje rodiče tě hrozně chtějí poznat!"
,,Ne!" zvýšil jsem na ni hlas a vyhodil ji z mého klínu.
,,Zbav mě jí" řekl jsem Blaisovi, když už jsem byl na odchodu od těch dvou magorů.
