Dream

29. Kapitola

„Je tu Yoongi? Chtěl bych si s ním promluvit." jakmile tahle slova opustila Jiminovy ústa, Yoongi se zvedl z gauče a šel ke dveřím.

Moje první myšlenka byla, že mám jít s ním, ale pak mi došlo, že to není asi zrovna dobrý nápad. Nechtěl jsem s Jiminem řešit proč jsem si vybral, že budu bydlet zrovna u Yoongiho.

„Nejsem si jistý, zda já s tebou chci mluvit. Ale když už jsi tady." zamumlal Yoongi, ale jeho tón rozhodně nebyl přívětivý. Hned jak se všichni tři ukázali v obýváku jsem nevěděl co dělat. Cítil jsem, že moje ruce se klepaly a bezradně se podíval na Yoongiho, který hned pochopil, jak se cítím.

Pár lehkých kroků a Yoongi si sedl na opěradlo pohovky a prohrábl mi vlasy. Byl tu pro mě.

„Jungkookie?" pípl Jimin nechápavě a já se slabě usmál. „Ahoj Mine." cítil jsem ruku na svém ramenu a podíval se na Yoongiho, který vypadal, že odsud Jimina vyrazí.

„Netušil jsem, že máte s Yoongim až tak dobrý vztah." řekl to tak zvláštním tónem, který se blížil až naštvanému a já se zarazil. Co mu je do toho, s kým mám jaký vztah po tom všem?

Jeho tón a falešný úsměv přidávali tomu, jak moc jsem za to všechno byl na Jimina naštvaný. Ano, měl jsem Yoongiho, ale fakt, že mě opravdu podváděl a k tomu několik měsíců mě vážně vytáčelo a zraňovalo zároveň.

„Namjoon nás seznámil..." zamumlal jsem to co kluci chtěli, ale nezvládl jsem k tomu něco nedodat. „To víš, když nám oběma lhala stejná osoba rychle jsme se sblížili." zavrčel jsem i když jsem lhal, ale zrovna k Jiminovi jsem upřímný být nemusel. A nejspíš ani nechtěl.

Jimin se na mě ublíženě podíval a povzdechl si. „Kookie já moc dobře chápu, že jsi naštvaný, ale stále ses mi mohl ozvat. Bál jsem se o tebe." Jimin nahodil jeho dokonale roztomilý pohled po kterém jsem vždy Jiminovi vše odpustil, ale tentokrát to prostě nezabíralo.

„Huh... nemusíš se o mě bát. Jsem tu s nimi v pohodě." řekl jsem odměřeně a Jimin svraštil obočí. „Kooku to, že se cítíš jako že jsem ti ublížil ještě neznamená, že kvůli tomu budeš ostatním lidem otravovat život." zpustil na mě vyčítavě a Joon na něj vyvalil oči potom co zalapal po dechu.

Bylo vidět, že tohle absolutně od Jimina nečekal. Ale to ani já ne a sakra to bolelo. Byl jsem jednoduše beze slov. „Doufám, že tohle je naposledy, cos něco takového řekl." zavrčel Yoongi a já se na něj překvapeně podíval. „Proč?" podivil se Jimin a já slyšel, jak se Yoongi ušklíbl.

„Protože poslední, co by Kook dělal, že by nás otravoval." Yoongiho hlas byl naprosto bez všech emocí a mě se tohle naprosto nelíbilo. „Hyung má pravdu. Kook nás ani v nejmenším neotravuje, ale to asi není, proč jsi přišel. Tak řekni, co jsi chtěl a vypadni." při poslední větě se Joonův tón změnil na naštvaný a já nevěřil, že odsud prakticky Jimina vyrazil kvůli mně.

Popravdě mám dojem, že Joon ani při nejmenším netušil, co vlastně Jimin udělal. Při Namjoonově chytrosti mi je jasné, že z toho, o čem jsem se s Yoongim nebo s ním bavil pochopil, že mě Jimin podvedl, ale pochybuji, že si z toho vyvodil, že to bylo s Yoongim. A ještě více pochybuji, že mu to Yoongi řekl. Takže mě opravdu překvapilo až do jaké míry byl na mé straně.

„Chtěl jsem mluvit o tom, co se mezi námi stalo. Ale asi ne tady." zamumlal nejistě Jimin a kmital očima mezi mnou a Yoongim.

„Netuším, co chceš probírat na tom, že jsi spal se mnou, zatímco jsi doma měl přítele, který tě miloval a nic jsi mi o tom neřekl nebo alespoň nenaznačil!" z Yoongiho hlasu byla tak moc slyšet nechuť k tomu, co všechno se mezi nimi stalo. A já tak moc litoval, že jsem kdy Jiminovi tak moc věřil.