Dream

11.Kapitola

Yoongi
„Co se stalo?" zeptal se Joon, když jsem se ráno probudil v jeho objetí. Moje tvář byla plná zaschlých slz a já jen zavrtěl hlavou. „Víš, že jsi pro mě neskutečně důležitý, že?" zašeptal jsem a Joon přikývl. „Vím Yoongi. I ty pro mě." řekl s jeho dokonalým úsměvem a já ho objal.

Vstal jsem a šel zkontrolovat Kooka. Ale byl pryč. Chtěl jsem začít vyvádět, ale Joonova ruka na mém rameni mě zastavila. „Šel do nemocnice. Ráno řekl, že se vrací do normálního života. Chce se odstěhovat zpátky." řekl Joon a já vyvalil oči.

„To nejde, to nemůže. Bude trpět." řekl jsem a Joon mě stiskl v náručí. „Uklidni se Yoongi. Je dospělý a sám ví, co je nejlepší pro něj." řekl a já protočil očima. „Pro něj nebo pro mě?" zavrčel jsem a Joonovi se v očích ukázalo poznání.

Rychle jsem si dal ranní sprchu a šel se převléct, než jsem se vydal do nemocnice.

***

„Plášť ti sluší." zamumlal jsem za zády Jungkooka a on se celý napjal. „Hyung? Co tu děláš?" řekl překvapeně a já k němu přišel blíž. „Neodcházej. Ano, práce je dobrý krok, ale vrátit se zpátky tam, je špatný. Zůstaň s námi." řekl jsem a Kook zavrtěl hlavou.

„Měl jsi pravdu. Měl bych uvažovat, než něco udělám. A já musím začít znovu. Vím, že bez Mina to bude těžké, ale já to zvládnu." řekl Kook rozhodně a já si povzdechl.

Chytl jsem Kooka za ruku a zastavil ho, než stihl odejít. „Joon mi včera řekl, že jsi chtěl, abych se vrátil zpátky k hudbě." zašeptal jsem a Kookie přikývl. „Zůstaň s námi. Já se vrátím k hudbě, ty do nemocnice a pak na výšku. Budeme podpora jeden druhému. Vím, že to, co jsi včera udělal... je důvod, proč chceš pryč. Ale myslím, že mi ublížíš víc, když mi dáš sbohem." řekl jsem vážně a myslel jak na sebe, tak na něj.

On pomáhá mě a já jemu. Hlavně já jemu, Joon mi řekl hodně věcí, co o mě Kook řekl a já vím, že mu pomáhám a chci pomáhat dál.

„Až nebudeš mít práci tak tě vezmu pít. Chtěl jsi to ne? Pro jednou zapomenout. Ta bolest tam bude, ale na chvíli zapomeneš. Udělám jakýkoliv ústupek, jen Kooku neodcházej. Nemusím přijít v čas, až zase uděláš kravinu." řekl jsem vážně a Kook přikývl. „Dobře. To mi zní dobře." usmál se, než se rozešel za prací a já se usmál.

Jungkook byl o tolik silnější než já.

***

S každým panákem jsem v hlavě, čím dál více slyšel Joonův hlas, který proti tomu všemu protestoval. Ale, co jsem měl dělat? Kook se lepil na nějakou, minimálně mě neznámou, holku. Ozývaly se ve mně city, které jsem neznal, ale jedno mi bylo jasné. Nesnášel jsem to, že se lepil na ni. Hodil jsem do sebe dalšího panáka a ucítil v sobě zvláštní odhodlání.

Vstal jsem a vydal se za Kookem, kterého jsem odtáhl od té holky. „Co děláš?" vyštěkl na mě a já ho táhl někam, kde bude víc soukromí. „Řekl jsem ti, že sex nic nevyřeší." zavrčel jsem a Kook si překřížil ruce na hrudi. „Chci se posunout dál hyung." řekl vážně a já zavrtěl hlavou. „Takhle to ale nefunguje, na to je brzo Jungkooku." rozmlouval jsem mu to dál a Kook se zasmál.

„Co ty víš?! Přišel jsi o rodinu a já o přítele. Máš to horší a já to moc dobře vím Yoongi, ale já se musím posunout dál." řekl a div se mu v očích neukázaly slzy. „Je to holka... Nejsem si jistý, že ona je opravdu to, co chceš." pronesl jsem a Kook se smutně usmál.

„Holka je lehčí získat. Moc gayů se tu nepotuluje." řekl nevěřícně a já si ho přitáhl k sobě. „Nedělej to Jungkookie." zašeptal jsem a on zavrtěl hlavou. „Cítím to tak, že se musím posunout dál." Jungkook si to nenechal rozmluvit a až moc nebezpečně se přibližoval mým rtům. „Radši využij mě než nějakou holku, která bude jen litovat. Já vím, do čeho lezu." zavrčel jsem a Kook se otřel o mé rty.

„Nechci tě jen využít, na to tě mám až moc rád hyung." zamumlal a já ho natiskl na zeď. „Opravdu radši chceš ji, než mě?" zeptal jsem se a Kook zavrtěl hlavou. „To jsem nikdy neřekl." a tak se naše rty setkaly v opravdu dravém polibku.

Bylo z toho jasně cítit, co Kook chtěl a potřeboval a já se mu rozhodl pomoct. Možná to byl alkohol a možná to bylo tím, že jeho přítomnost mě opíjela víc než onen alkohol.

Vyzvedl jsem si ho na sebe a víc ho natiskl na zeď. Kook kolem mě obmotal nohy a já se o něj otřel rozkrokem. „Chceš být ošukanej v baru?" zeptal jsem se a on zavrtěl hlavou, ale dál mě líbat a nárokoval si mé rty.

Dostal jsem se jazykem do jeho pusinky a on vzdychl. Bylo to špatné. Bylo to tak kurevsky špatné, hlavně vzhledem k naší minulosti, ale já to potřeboval.

Ano potřeboval jsem to stejně jako on, a to bylo špatně.

Otíral jsem se o něj a on slastně vzdychal. Rozepnul jsem mu kalhoty a vytáhl ven jeho přirození. Pevně jsem mu stiskl jeho penis a on se prohnul v zádech. Jeho rty se přesunuly na můj krk a vsály kůži. Jemně ji okusoval a sál a bylo to naprosto dokonalé.

„Yoongi-hyung. Já b-budu..." zasténal a udělal se mi do ruky. Kook naposledy vyhledal mé rty, než se ke mně víc přitulil a začal vzlykat. Bylo to tu. To, co jsem nechtěl, aby se stalo.

Odtáhl jsem ho do umýváren a posadil ho vedle umyvadla na pult. Utřel jsem jeho sperma a pak mu zapnul kalhoty. „Jungkooku nelituj toho, co děláš. Nebuď jako já." zašeptal jsem a on okamžitě přikývl.

„Jestli toho nelituješ ty. Nebudu, jen nechci, abys mě nenáviděl." zamumlal a já ho znovu objal. „Půjdeme domů, ano?" zašeptal jsem a on okamžitě přikývl.

Došli jsme k nám a spolu zalezli do postele a usnuli v objetí.

Netušil jsem, co k němu cítím, ale jedno jsem věděl...

Netuším, jak se potom všem k němu chovat a bál se toho, jak on se bude chovat ke mně.

xxxxx

Nooo... Hehe.. Klukům blázněj hormony a dotoho alkohol a smutek... Špatná kombinace... Nebo ne?

Jinak pátek mi určí jak moc často budu přidávat a snad (i když méně pravděpodobně) to bude časteji 😂😂