Zase Šťastná/Kex Crew/

💍𝓼𝓮𝓬𝓸𝓷𝓭💍

Vyšla jsem do ředitelny a nikdo tam nebyl, tak jsem zaklepala na druhé dveře kde byla taková zasedačka a v čele seděl ředitel "dobrý den, chci se zeptat do jaké třídy mám jít" řekla jsem a podívala se ředitelovy do očí "on je celkem mladej" prolítlo mi hlavou  eh na co to myslím prober se!  "no tak ty jdeš do druháku a půjdeš do A. (jako že jsou tam třídy A, B, C, D ok? pozn. a.) řekl ředitel a já jen kývla a odešla jsem ke skřínce a naházela do ní věci co na dnešek nebudu potřebovat. 

Šla jsem po schodech nahoru a už jen hledala svojí třídu už asi před jedenácti minutách zvonilo na hodinu "no mám co dělat" pomyslela jsem si a přidala do kroku až jsem narazila na mojí třídu zaklepala jsem a vyšla všichni ztichli a pohledy všech teď už spolužáků směřovaly na mě a jak už někteří víte jsem strašný  introvert a za to se nesnáším "no dobrý den slečno Sáro váš první den a už jdete pozdě" probudil mě hlas přímo nasr**ý třídní "omlouvám se byla jsem v ředitelně abych věděla do jaké jdu třídy" řekla jsem a úča na mě koukala jako kdyby mě chtěla každou chvílí probodat nožem  "nu dobrá sedni si támhle do zadní lavice nikde jinde není volno kývla jsem a šla si sednout do lavice "sama super" řekla mi moje mysl 

po první hodině:
zazvonilo na přestávku a ke mě přišla nějaká holka a ukázala my na její mobilu fotku celé kex crew "znáš je?" řekla ta holka samozřejmě že jo miluju je ale tak naschvál řeknu ne "ne nevím kdo to je proč se ptáš?" řekla jsem a ona odpověděla "já je znám hlavně mého Botmana je to můj kluk takže se opovaž je znát jinak to s tebou skončí hodně špatně" a odešla si sednou na místo. Jako vážně? To není pravda ona je sotva zná budu doufat že nemá pravdu. Dopr*ele nestíhám my máme hodinu někde jinde a já nevim kde je, no půjdu s davem a ty mě snad dovedou do třídy. V rozvrhu je jako další hodina chemie a je hele není to moje třída. Šla jsem do třídy a sedla si do random zadní lavice

po škole:
vyšla jsem ze školy a šla jsem směr domů spíž směr autobusová zastávka. Vyšla jsem a po pár metrů jsem vyděla houf dětí tak jsem se ta šla podívat a málem jsem začla skákat radostí vyděla jsem Bóťu šla jsem kolem něho a nenápadně jsem se na něho koukla pediferním vydením a on se na mě koukal a udělal pár kroků zamnou, ale zastavila ho ta kráva ze školy začla ho objímat a dávat pusinky na tvář, možná to její kluk možná je zastavila jsem se a koukla na ně stekla mi neposlušná slza ani nevím proč brečím ale asi před rokem mě moje bývalá nejlepší kamarádka pomáhala proti Platonický lásce právě na Bóťu no zpátky ke škole vzala jsem si kapucu a nandala si do uší bezdrátový sluchátka a šla na zastávku. Sedla jsem si na lavičku na zastávce a čekala a najednou my projela v hlavě myšlenka "co když už ho v životě neuvidím, byla to jediná příležitost si s ním dát ještě fotku" ježíš já jsem kráva řekla jsem trochu nahlas i svoje myšlenky jsem neudržěla v sobě a mluvila si sama se sebou.

Najednou si ke mě někdo přisedne já se podívám kdo to je a najednou my začnou téct slzy byl to on byl to Bóťa a já se na něho ani nepodívala a cítila jsem na sobě nějaké dotyky a ano zjistila jsem že mě objímal. Objala jsem ho zpět ale hned jsem se odtrhla "neměla bych to dělat ty jsi něco prostě víc jak já a já? já jsem prostě random holka na ulici a navíc mi jede bus" řekla jsem a koukala mu přímo do očí "no víš....... 

_______________________
Tak já to tady zalomím a co si myslíte co Bóťa řekne? jinak dejme tomu že si třeba šel koupit jídlo protože Botman  venku to mi smysl nedává :D a jinak do středy určo vyjde další díl jen teď jsem neměla moc čas a náladu takže tak zatím páčkoooo