Dazai odvrátil pohled ze již zavřených dveří na daného "pacienta" který byl k němu otočen k němu zády na menší židli se stolem.
Byl to člověk mužského pohlaví který měl podlouhlé zrzavé vlasy, a vypadal že je celkem menší.D: "Ahoj, jsem Dazai tvůj nový pečovatel, můžeme si tykat?" Zeptal jsem se a on se náhle otočil.
Měl krásnou tvář kterou mu zdobili krásné modré oči s barvou oceánu...ale vypadal poněkud sklesle a zmateňe.A hoch na otázku jen přikývl na souhlas.
D: "jak se jmenuješ?"
Ch: "Chuuya"
D: "Dobře Chuuyo tak jak ses dneska měl, a co tady věčně tak děláš když si tu zavřený"
Kluk si jen otráveně oddechl, asi se ho na to ptá dost lidí...pochybuju že odpoví.Ale on opravdu odpověděl.
Ch: "jak se můžu mít a co mám dělat když tu musím bejt zavřenej jak nějaké zvíře...já... nikomu n-neubkížil"Řekl prvně rozčíleně ale u dokončování se rozbrečel.
Na jednu stranu jsem ho chápal a asi mě to trochu i mrzelo, ale na tu druhou stranu jsem si to nedokázal představit jaké to musí být.D: "no musí to být hrozné to ti věřím" mile jsem se usmál na důkaz důvěry ale on jen odpáčil
Ch: "nevíš jaké t-to je.....a já vlastně nevím co se mnou potom bude a-a" začal zmateně panikařit, jenže sem mu skočil do řeči a klekl si před něja snažil se mu koukat do očí a položil ruce na jeho ramena.
D: "Chuuyo uklidni se, ja se pokusím zjistit co s tebou bude ano?" Opět jsem se usmál na důkaz důvěry pt2.
A Chuuya se na mne podíval nevěřícným pohledem
Ch: "to určitě, to říkali všichni"
D: "no ale já to fakt udělám však ještě uvidíš" ironicky jsem se usmál vytáhl si klíče a odemkl dveře.D:"tak se měj, přijdu zase zítra" a hned na to jsem za sebou zavřel dveře a měl v hlavě hodně otázek.
Třeba proč tu vlastně je? To sem jako dávají každého kdo má něco takového? Navíc si ani nepamatuju co mi Rampo říkal že má za schopnosti, ale vím že říkal něco že je dost nebezpečný. To vysvětluje ty divné kovové pouta které měl nazasené. A podle předloktí a hřbetu ruky šlo vidět že měl za sebou dost pokusů a jehel.Po dlouhém přemýšlení jsem šel za Rampem který říkal že bude nahoře tak jsem zvědav.
Hele on tu opravdu je. Došel sem za ním a on se mne hned začal vyptávat.
R: "Tak co, co si o tom myslíš?"
D: "já nevím, přijde mi blbost ty lidi zavírat jen kvůli tomu že mají něco navíc, I přes to že nikomu nic neudělali"
D: "co že to má vlastně za schopnost?"
R: " je to tak zvaně Upon the Tainted Sorrow je to prý dost nebezpečná abilita"
D: "ale proč?"
R: " jaj já nevím prý manipulace s gravitací nebo co nevim tohle nestuduju"Trochu jsem se zamyslel a vzpomněl si že můj doktor Mori-sensei říkal něco ve stylu že tahle abilita má spojitost z jednou Opět jedinečnou abilitou....
Slovo autorky:
Omlouvám se že jsem to utla zase v taak napínavé části ale baví mě to takže to budu dělat častěji zvykejte si🤓 každopádně si vážím každého přečtení a hlasu takže tak luv ya'll <333
ČTEŠ
He's not a monster...
ФанфикDazai je 22 letý mladík který nastoupil do nové práce, což byla práce která se dá i nazvat jako laboratorní "pokus" ale nějak se mu to vymklo ⚠️sebevražedné sklony, silný slovník (smut mozna nekdy) ⚠️