Tajně zamilovaná

První den školy

Nikdy bych si ani nemyslela, že se JÁ, která byla vždy proti vztahům zamiluju hned první měsíc na střední.

Abyste věděli, jak to začalo. Ráno mi jako každý den zvonil v pět hodin ráno budík. Ano, můžete si říct, že je divný, vstávat takhle brzo, ale víte jak dlouho mi to trvá než se vypravím?

Každé ráno, hned jak vstanu, se podívám na sociální sítě, musím vědět vše, co se děje nového. Trvá mi to vždy půl hodiny, než vylezu z postele. Když jsem se konečně rozhodla vylézt z postele, šla jsem do kuchyně si udělat něco k snídani. Po ní jsem šla do koupelny, mám dlouhé vlasy s barvou špinavého blondu a češou se velmi obtížně, po úpravě mých vlasů jsem si udělala lehký make-up, vyčistila zuby a šla se podívat do svého šatníku. Deset minut jsem se hrabala ve skříni, ale nic vhodného jsem nenašla. Najednou jsem zakřičela na mamku ,,Mamiii? Kde mám tu mou oblíbenou halenku?". ,,Máš jí na hromádce vyžehleného prádla. Já ti včera říkala, že si to máš uklidit." rýpla si mamka. ,,Ok, moc děkuji za odpověď, nemohla jsem jí najít." vykřikla jsem ze sebe. Zašla jsem si pro halenku a ve skříni jsem si vzala černé uplé džíny. Bylo 7:10 a už takhle jsem stíhala autobus jen tak tak. Vzala jsem si batoh, obula si boty a rychle běžela na autobus.

Z dálky na mě koukala Chloe, celá nedočkavá. Chudák, říkala jsem si v duchu. Když jsem k ní doběhla, ihned jsem ji objala. Při našem objetí řekla: ,,Čauky, kde ses zapomněla? Čekám tu na tebe celou věčnost." ,,Čusík, nemohla jsem se rozhodnout, co na sebe, promiň. Přece víš, jak mi to vždy trvá." Řekla jsem ještě celá udýchaná. ,,Vím, vím a sakra dobře" Vyhrkla ze sebe s úsměvem Chloe. ,,Aleee" odvětila jsem zoufale, ale s úsměvem na tváři. Po této krátké konverzaci nám přijel autobus. vytáhli jsme peníze, nastoupily do autobusu a celou dobu kecaly. Za deset minut jsme přijely ke škole. Čekala tam na nás celá nedočkavá Sophie a přešlapovala tam z místa na místo.

Běželi jsme k ní, chudák tam čekala už patnáct minut. Daly jsme si společné objetí a šly jsme hledat třídu, byly jsme tam nové a nikdo nám neřekl, jaká třída to je. Z důvodu, že jsme nestíhaly jsme proběhly první chodbu, třídu pro prváky jsme nenašly. Rychle jsme vyběhly schody a běželi do druhého poschodí. To bych nebyla já, kdyby se mi nestal nějaký trapas...Když jsem utíkala, narazila jsem do hnědovlasého vysokého kluka a šlehla sebou o zem. Samozřejmě tam ten kluk měl svou partu....,,Jsi v pohodě?" zeptal se mě strašně cute hlasem. Vykoktala jsem ze sebe ,,Ano, jsem. A moc se omlouvám, jsem nemehlo." On se jen usmál a řekl ,,Nejsi, může se to stát. Neznám tě, ty jdeš teď do prváku?" S velkým studem jsem řekla ,,Ano, jdeme právě do prváku, procházíme tady postupně všechna patra, ale nemůžeme najít naši třídu." On se opět tak pěkně usmál a řekl: ,,Kluci, jděte do třídy, ukážu holkám, kde je jejich třída." Kluci se na něho, tak zvláštně podívali a řekli: ,,Dobře, jdeme hoši!" Tak pojďte dámy! " Vykřikl a my šly s ním. Dovedl nás do třídy, která byla na druhé strany od jejich třídy, ale na stejném podlaží. ,,Děkujeme ti dobrý muži" Pronesla jsem, podle holek flirtovným hlasem. On odpověděl: ,,Nemáte zač dámy, jsem Vám k službám." Usmál se a šly jsme všichni vlastní cestou.

Vešly jsme do třídy a sedly si do prostřední řady, do třetí lavice společně s Chloe. Sophie si sedla hned za nás společně s nějakou random holkou, kterou ani neznala, vypadala celkem sympaticky. Zazvonilo na hodinu, vešel poměrně mladý učitel, bylo mu tak 30 let. Představil se, uvítal nás ve škole a řekl nám abychom se představili. Prostě takové nezajímavé třídnické věci, které zná každý. Měli jsme pouze dvě hodiny. Po škole jsme se s holkama rozhodly, že půjdeme do cukrárny a probereme nějaké novinky, přece jenom potřebujeme všechno vědět.

Vešly jsme do cukrárny, objednaly jsme si všechny krtkův dort a šly si sednout. Najednou Chloe řekla: ,,Ten týpeček do kterého si narazila je fešák, neříkám nic." Sophie hned s plnou pusou vyhrkla: ,,Přesně, Chloe má pravdu!" Já jen zamyšleně odvětila: ,,Máte pravdu holky, je mega pěknej". Probíraly jsme samý drbny, to by vás nezajímalo. Po hodinovém drbání jsme se rozloučily a já s Chloe jsme šly na autobus. Cestou jsme probíraly toho pěkného kluka do kterého jsem narazila. Když jsme došly na zastávku, už tam byl, vytáhly jsme peníze a nastoupily. V autobuse jsme byly tak unavené, že jsme koukaly jen do telefonů. Uběhlo dvacet minut, vylezly jsme z autobusu, objaly se, rozloučily se a šly obě svou cestou.

Za 5 minut jsem byla doma, plazila jsem se pomalu, i když se to nezdá, byl to zajímavý den. Možná kvůli tomu klukovi, nevím... Vešla jsem domů a hned mě zdravily rodiče. Bylo 15 hodin, takže jsem se trochu divila, protože mamka je právnička a taťka taky, mají hodně práce a né vždy se jim podaří být v takovou dobu doma. Mamka mi řekla ,,Ahoj zlato, jaký byl první den ve škole?" Já odvětila: ,,Nebyl špatným, ba naopak na první den na nové škole byl super!" a taťka ,,Ahoj Elizabeth, to jsem rád, že se ti na nové škole daří! A nemáš hlad?" Na to jsem odpověděla ,,Nene, děkuju. Byla jsem s holkama na dortu." Mamka mi na to řekla: ,,Dobře, jestli chceš, jdi do pokoje a dělej teď, co uznáš za vhodné." Ani jsem neodpověděla a běžela jsem do pokoje.

I když to na mně nejde vidět, protože jsem prý "moderní" a "populární", tak jsem velká knihomolka, upřímně miluju knihy a učení. Je to příjemné odreagování od celého světa. Musela jsem pořád myslet na toho hnědovlasého kluka, ani jméno jsem neznala, jak mi to lezlo na nervy, že ho neznám. Vzala jsem si knihu a šla číst, úplně jsem se ve čtení ztratila a musela mě přivést do reality až mamka, která mi řekla ,,Zlato, je už sedm hodin, pojď se najíst" Já vykřikla ,,Co? Tolik? Já jsem četla, promiň." Mamka na to: ,,V pohodě, nic se neděje, já jen, že musíš mít hlad." To mám, co máme k večeři?" Ptala jsem se zvídavě. ,,Pojď se podívat, tvé oblíbené jídlo.", podotkla mamka.

Nebudu Vám tu vyprávět, jak jsme s mamkou a taťkou probíraly zákony, to baví asi jen nás, Vám by to bylo jedno. Po večeři jsem šla koukat na Netflix, pak do koupelny, udělala jsem večerní hygienu a šla spát.

Zítra vyjde určitě další díl tohoto příběhu, snad se Vám zatím první část líbí. Budu ráda za nějaký komentík <3.